Křemen o trefování do nových košů, sudích, co šli s protivníkem, a chuti hrát s Partizanem v Nymburce

Zápas, jako byl tenhle, se zrovna často nevidí. Souboj Nymburka s Aleksandrovacem v NLB lize ho ovšem nabídl. Celý poločas se ani jeden tým nedokázal pořádně prosadit z dálky. Hostující bosenský celek trefil jedinou trojku a Středočeši to přebili jen jednou delší dvojkou navíc.

 

"Měli by ty koše vyměnit, jsou hrozný," zavtipkoval křídelník týmu ČEZ Basketball Michal Křemen po pětibodové výhře, kdy minul všechny tři své trojky.

 

"Ne, jasně, koši to není. Jde o zvyk, ta zařízení jsou tu teprve asi dva týdny. A navíc je to spíš o dni. Jsou takové, kdy to padá, a pak dny, kdy ne. Teď to šlo až v druhé půlce."

 

Michale, jsou ty nové koše v něčem jiné, například tvrdší?
Ne, to mi nepřijde, jsou skoro stejné jako ty, co tu byly.

 

Nebo byl problém hlavně v tom, za kterým je teď nově postavená tribuna, a na který hrajete v první půlce?
No, ten byl tentokrát kritický. Ale jinak trénujeme na oba stejně, prostě to nepadalo. Ono se ani do poločasu moc z dálky nestřílelo, teda kromě mě.

 

 

V druhé půlce jste rychle přešli do 22bodového vedení, které jste pak téměř celé ztratili. Co jste dělali špatně?
Polevili jsme a oni hodně zagresivnili obranu, všechno začali zdvojovat. A my tím laxnějším přístupem jsme jim to dovolili zdramatizovat.

 

Zlepšili hosté po změně stran něco v útoku?
Ani ne, bylo to o nás, že jsme hráli špatně v útoku a v obraně jsme dostávali koše s faulem.

 

Kdo byl u soupeře hlavním nebezpečím?
Americký rozehrávač Chase. Nešlo se ale soustředit jen na jednoho hráče, i když on je z těch větších tahounů. Jinak jsme na taktice oproti předchozím zápasům nic zvláštního neměnili. S agresivní obranou a rychlým běháním do protiútoků se dá hrát s každým.

 

Doskoky nakonec byly vyrovnané, ale v první půlce jste o 8 zaostávali. Byl to problém?
Oni na tom byli silově líp a zároveň měli dobrou výšku. A takový tým není lehké udržet na nízkém čísle doskoků. Někdy to je i o štěstí, když se střela odrazí až na trojku, nemůže se k tomu obránce, který útočníka odstavuje od koše, ani dostat.

Když jsem seděl za košem, který jste v první půlce bránili, hodně bylo vidět, že jste z výpomoci sahali soupeřům do dribligu i do rukou s míčem při dvojtaktu. A často úspěšně. Máte to všichni jako jasný úkol?

Děláme to každý, jen někdy písknou faul a jindy ne. V první půlce to nepískali a v druhé nám pískali fauly, co podle mě vůbec nebyly. Je to pak jen o rozhodčích.

 

Trochu nás "zařízli", když Aleksandrovac začal agresivněji bránit. Trochu tomu pomohli, šli s nimi. Soupeř hrál dobře, takže se s tím rozhodčí svezli. No, nezvládli to, přitom ty první dva zápasy si nikdo nemohl stěžovat.

 

Je bilance 3-0 na úvod soutěže překvapením?
Je to pro nás vzpruha, ale jsou to teprve první zápasy. Teď budeme mít sérii s Cibonou, Hemofarmem, Partizanem, tam se uvidí.

 

Osobně bych tyhle zápasy hrál radši v Nymburce. Kdyby přišla plná hala, bylo by to lepší než 5000 lidí, co se v pardubickém hledišti (s dvojnásobnou kapacitou) ztratí. Na Tomáše i Honzu ale asi přijde stejně lidí. Viděl bych to někde kolem šesti tisíc.


Petr Hamták
Foto: ČEZ Nymburk