Křemen: Nevypadalo to jako boj o všechno

16.02.2011 - Redakce
počet přečtení: 1260
vytvořeno 16.02.2011, upraveno 16.02.2011

Při absenci parťáka Pumprly se mu naskytla ojedinělá šance nastoupit v zápase prakticky o všechno v základní sestavě. Jeho Nymburk měl nůž na krku, s Galatasarayem Instanbul potřeboval ve 4. kole eurocupového Last 16 nutně jakkoliv vyhrát, aby nezemřely poslední postupové naděje. Michal Křemen přiložil svou pravačku k dílu jako druhý nejlepší střelec 11 body za 22 minut, ale v konečném účtování body jeho i všech spoluhráčů byly málo na to, aby stačily na výhru. A tak musel po utkání sledovat, jak kamarád Radoslav Rančík z týmu soupeře řídí vítězný rituál s kotlem tureckých fanoušků.

Při absenci parťáka Pumprly se mu naskytla ojedinělá šance nastoupit v zápase prakticky o všechno v základní sestavě. Jeho Nymburk měl nůž na krku, s Galatasarayem Instanbul potřeboval ve 4. kole eurocupového Last 16 nutně jakkoliv vyhrát, aby nezemřely poslední postupové naděje. Michal Křemen přiložil svou pravačku k dílu jako druhý nejlepší střelec 11 body za 22 minut, ale v konečném účtování body jeho i všech spoluhráčů byly málo na to, aby stačily na výhru. A tak musel po utkání sledovat, jak kamarád Radoslav Rančík z týmu soupeře řídí vítězný rituál s kotlem tureckých fanoušků.

Michale, s jakými pocity se vám na bývalého kolegu koukalo, když vaše bilance je teď smutných 0-4?
Koukalo se na to blbě, ale prohráli jsme zaslouženě. Skoro vůbec se nám nedařila střelba z dálky. Tam byl asi zakopaný pes. U nich jsme prohráli smolně o bod, dnes ještě byla šance, ale nevypadalo to jako boj o všechno. Měli jsme otevřené střely, ale pak už jsme i váhali, jestli vůbec vystřelit.

Dopadl na tým výsledek z Istanbulu, kde se prohrálo v poslední vteřině?
To ne, mezi tím bylo 14 dnů. Prostě se nedařilo střelecky.

Z dálky jste ale zahájili trojkami famózně, včetně vás.
Začátek dobrý byl, ale pak jsme přestali bránit a taky dávat koše. Pořád jsme stříleli z dálky jak blázni, ale zase jsme byli volní. Takový je basket, jeden den to tam padne, jiný ne. Dávat, oni k nám museli blíž a otevřel by se prostor pro najíždění.



Ne snad že byste se nesnažili, ale z pohledu zvenku hře trochu chyběla šťáva.
Nevím, asi jsme byli trochu zdrcení tím, že se ta střelba nedařila. Ubránili jsme v obraně, ale pak jsme nedali v útoku. Trápili jsme se.

Dvakrát škoda výsledku, když za pardubickými dveřmi už stojí Jiří Welsch se svými Estudiantes. Když už vám nepůjde o postup, bude ve hře aspoň to porazit další tým z ACB a dobytí první výhry v Last 16?
Pořád budeme chtít vyhrát a půjdeme do toho na sto procent? Ale je to škoda.

Jak chyběli Pumprla s Chánem?
Chyběli, jak Pampi (Pumprla), tak Aleš (Chán), který by mohl bránit Kuqa (autora 22 bodů). Nějaký dlouhý tam chyběl.

Jak se jeví nová tvář z Ameriky, Christmas?
Je to střelec. Co jsem viděl jeho statistiky z Turecka, střílí pořád. Nebojí se toho. Ale po dvou dnech tady se nedalo ještě nic čekat. Uvidíme za týden dva.

Jak moc bylo problémem, že jste v útoku někdy až příliš stereotypní a statičtí?
Tohle je problém proti každému. Hraje se tak od začátku sezony, akorát někdy byly zápasy, že ten, kdo balon držel, pak dal koš. Jenže takhle to pořád vycházet nebude. Dneska to bylo vidět, když třeba Afik (Nissim) dal většinu svých bodů až v závěru. Přitom když se balon půjčuje, a hraje všech pět lidí, nebo se míče aspoň dotknou, je hra jednodušší a dávají se lehčí koše.    

Je to letos velký rozdíl proti době, kdy tu řídil hru Lee?
Je to jiné. On byl taky skórer a dával body, ale to se těžko srovnává. Je to jiný typ hráče. Teď je tu Afik, tak hrajeme s ním. On je vynikající hráč, jen někdy bouchne míčem dvakrát navíc a pak se nějaké pozice už přejdou.  
Co hra dovnitř - jak ta vám kvůli větší variabilitě chybí?
My teď na pivoty nehrajeme vůbec. No a chybí nám to. Teď jsou tam všichni střelci, i Bendys (Benda) už střílí z dálky. Když hrál Aleš, hrálo se na něj pod koš a vycházelo to. Teď ale není na koho hrát, když není na hřišti ani Vlade (Štimac). Na Benďáka to nemůžeme posílat, aby hrál z písmen (ve vymezeném území) na borce s 210 čísly a 120 kily.

I když jste dotahovali, moc jste nechodili ani na útočný doskok. Jaké jsou pro něj pokyny?
Obecně tam moc nechodíme a speciální pokyny k útočnému doskoku nemáme. Když hraje Pampi (Pumprla), tak něco doskočí, možná ještě Šutys (Nečas) a Vlade, ale spíš se soustředíme na zajištění obrany, abychom nedostali lehké koše... To, jak chodil útočně doskakovat Galatasaray doma, bylo něco šíleného. Chodili tam beze strachu - buď to vyjde, nebo ne. Riskujou pak koše z protiútoku, ale oni to zase zastavují  fauly na půlce, takže se to asi vyplácí.   

Co byl největší problém v obraně?
Začal nás rozebírat rozehrávač Acik, který hrál pick and roll a pak to rozdával velice zkušeně. Tím nás rozebrali.


Petr Hamták
Foto: ČEZ Nymburk