Jubilant Zdeněk Bobrovský ví, co je to zázrak

V srpnu 1959 vezl Zdeněk Bobrovský svého kamaráda na motorce na schůzku. V jedné zatáčce to vzali trochu o pankejt a vylétli ze silnice. Zdeňkovi se rozlomila pánev, rozdrtil si lopatku a poranil ledviny. K tomu utrpěl i otřes mozku. Přitom kamarád vyvázl takřka bez škrábnutí!

Bobrovský, tehdy už dvojnásobný vicemistr Evropy, se nedozvěděl diagnózu, která konstatovala, že se sportem je konec a že hybnost pravé ruky bude výrazně omezena.

Jenže už v říjnu téhož roku začal pomalu za obrovských bolestí rehabilitovat. Když opouštěl v prosinci léčebný ústav, primář hovořil o zázraku.

Zdeněk Bobrovský svou vůlí za asistence basketbalového anděla strážného dokázal ještě víc. V únoru nastoupil v lize proti Spartě a v srpnu už vedl jako kapitán československou reprezentaci nejprve k vítězství v olympijské kvalifikaci v Boloni a pak i v osmi zápasech na OH 1960 v Římě.

Byl nejen formálním, ale i faktickým lídrem týmu. Jugoslávcům ve dvou zápasech nastřílel jako 186 centimetrů vysoký rozehrávač 26 bodů, ale hlavně, možná i vzhledem k tomu, co prožil, držel svými vyrovnanými výkony celé družstvo.



Trenér Ivan Mrázek o něm při hodnocení týmu napsal, že "...nejdřív se této nervozity zbavil Bobrovský, který jak v Bologni, tak v Římě patřil k nejspolehlivějším hráčům."

Sám kapitán na olympiádu vzpomínal s úsměvem: "Dost jsem na hráče křičel, když jim to nešlo. Nadal jsem jim, aby se vzpamatovali. A vždy to mělo dobrý účinek."

Skromně vynechává, že páté místo československých basketbalistů bude možná už nepřekonané a že v České republice ho vyrovnaly až reprezentantky vedené jeho bratrem.

Hráčské i trenérské úspěchy jsou obdivuhodné stejně jako jeho neutuchající láska k basketbalu a k Brnu. Rodák z Rosic (na snímku s číslem 6) hrál s výjimkou tří sezon za různé týmy Zbrojovky (Sokol Brno I, Spartak ZJŠ) neuvěřitelných 26 let (celkem 520 zápasů) a několik sezon brněnský tým vedl jako trenér nebo v něm působil jako asistent.

Pokud čerstvému osmdesátníkovi zdraví dovolí, nikdy nechybí v hledišti haly Rosnička, kde sleduje euroligová utkání IMOSu, týmu svého nejmladšího bratra Jana.  

 

ZDENĚK BOBROVSKÝ 

Narozen: 1. prosince 1933

Kariéra: Sokol Brno I (Zbrojovka/Spartak ZJŠ): 1950-51 a 1954-68, Pedagogická fakulta Brno (Slavia Pedagog/Slavia): 1951-54. Jako trenér vedl ženy KPS Brno (1971-78) a muže Zbrojovky Brno (1981-88), v letech 1990-97 byl u týmu asistentem.

Úspěchy: dvojnásobný semifinalista PMEZ (1964, 1968), dvanáctinásobný mistr ČSSR, devětkrát jako hráč, třikrát jako trenér, v reprezentaci 109 startů v letech 1950-61, 5. místo na OH 1960 a 9. místo na OH 1952, stříbro na ME 1951 a 1955, bronz na ME 1964, člen Síně slávy ČBF od roku 2006.