Jeffersonova přesmyčka zachránila San Antonio

Tým San Antonio Spurs určitě nepatří ve stínu Lakers, Celtics, Orlanda či nyní Miami k favoritům ligy pro příští sezónu. Nicméně podcenit tento tým by bylo jistě předčasné. Přichod vynikajícího brazilského pivota Tiaga Splittera by mohl stárnoucí tým výrazně oživit.

Vedení klubu Spurs má právem pověst někoho, kdo za malé peníze dokáže postavit vynikající tým a udržet ho při životě hodně dlouhou dobu. Čtyři tituly během posledních 11 let rozhodně nejsou výsledkem jen zásahu štěstěny, která na konci devadesátých let přivedla do Texasu Tima Duncana.

Za relativně velmi přijatelné peníze a v nižších patrech draftu dokázali objevit takové poklady jako Tony Parker, Manu Ginobili, Luis Scola (i když ten nakonec za Spurs nikdy nehrál), George Hill a další. Letos se Spurs podařilo dostat zpět pod hranici "daně z luxusu" a zároveň podepsat nejlepší letní kontrakt s volným hráčem ze všech týmů ligy. 

Tím kontraktem je samozřejmě smlouva Tiaga Splittera na tři roky za 10 milionů dolarů. Splitter je natolik dobrý hráč, že by mohl být v základní pětce většiny týmů ligy a Spurs ho získali za pětinu toho, za co Dallas Mavericks prodloužili smlouvu s Brendanem Haywoodem (55 milionů dolarů).

Způsob, jakým se dostali pod hranici daně z luxusu a zároveň mohli Splittera podepsat, ale tak trochu "zvedá obočí". Pomohlo k tomu totiž to, že Richard Jefferson využil opci na příští sezónu (ve které si měl vydělat 15 milionů) a stal se volným hráčem. A Spurs s ním později podepsali smlouvu na 4 roky.

Jeffersonovo rozhodnutí nechat ležet na stole 15 milionů bylo zpočátku velmi překvapivé, protože po nepříliš vydařené sezóně o něj nebyl moc velký zájem. Teď ale dává všechno mnohem větší smysl. Problémem je, že týmy s hráči nesmějí dělat "předběžné dohody" podobného typu. Těžko to ale někdo Jeffersonovi a Spurs dokáže.

Jak to celé probíhalo? Jefferson už v dubnu řekl novinářům, že by využil opce, pokud by mohl dostat od někoho 40 milionů dolarů za 4 roky. A téměř tolik nyní v červenci od Spurs dostal. Přitom žádný další tým se zrovna nehrnul za tím Jeffersona získat a cena nebyla vyháněna někam nahoru. Díky tomuto "obchodu" Jefferson dostal Spurs pod hranici daně z luxusu a umožnil jim podepsat smlouvu se Splitterem za solidní cenu. A Splitterův příchod je nadějí, že se Spurs udrží ve špičce ligy.

Spekulaci o tom, že vše bylo předem dohodnuto, podporují dvě skutečnosti: Spurs nepodepisují špatné kontrakty a Jeffersonův kontrakt je velmi špatný. Samozřejmě že některým hráčům trvá rok, než si zvyknou na systém Gregga Popoviche a možná se dá čekat, že bývalé křídlo New Jersey Nets bude letos hrát o něco lépe.
 
Ale 39 milionů dolarů? Jak zavtipkoval jeden ze skautů: Copak vedení Spurs převzal Isiah Thomas a nikomu to neřekl? Křídla, která tak spoléhají na své atletické předpoklady jako Jefferson, většinou nemají dlouhou "životnost". A Jeffersonovi už je 30 let. Nebyl hráčem za 10 milionů už vloni a jen velmi těžko jím bude za tři roky.

Když se to ale vezme čistě z finanční stránky, Jeffersonova přesmyčka ušetří Spurs zhruba 17 milionů dolarů v letošní sezóně (na samotném kontraktu a dani z luxusu, pokud by Splitter přišel i tak). Letos by Spurs Jeffersona museli zaplatit v každém případě a od příští sezóny je bude stát 31 milionů během tří let. Když se od toho odečte zmíněných 17 milionů, tak velmi zjednodušeně řečeno si Spurs pojistili Jeffersonovy služby na další 3 roky za 14 milionů dolarů, což se zdá být velmi rozumné. No, zkrátka Spurs nepodepisují špatné kontrakty. I když tento je podle některých indikací za hranicí pravidel.

Spurs budou přiští tři roky v podstatě platit 13 milionů dolarů ročně za dvojici Splitter-Jefferson a to by asi kdekdo bral všemi deseti. A navíc se zdá, že opět (jako obvykle) měli velmi dobrý odhad v draftu a získali nadějného Jamese Andersona. Vypadá to, že Spurs budou v nejbližší budoucnosti lepší, než si zřejmě mnoho lidí právě teď uvědomuje.

Petr Janouch