Jeden den s...: hodina vůdcovství a čelenky z molitanu

10.11.2014 - Redakce
počet přečtení: 1090
vytvořeno 10.11.2014, upraveno 10.11.2014

ZÁMOŘSKÝ BLOG ÚSTŘEDNÍ TRENÉRKY MLÁDEŽE MILENY MOULISOVÉ    Můj čtvrtý blog se týká typického dne basketbalistky a zároveň studentky na University of Delaware. Jeden den jsem měla šanci trávit se Stephanií Leon, která je v posledním ročníku. Také je kapitánkou družstva a byla dokonce jmenována nejlepším Lídrem týmu v konferenci. Jejím oborem při studiu jsou Mezinárodní vztahy.

ZÁMOŘSKÝ BLOG ÚSTŘEDNÍ TRENÉRKY MLÁDEŽE MILENY MOULISOVÉ  Můj čtvrtý blog se týká typického dne basketbalistky a zároveň studentky na University of Delaware. Jeden den jsem měla šanci trávit se Stephanií Leon, která je v posledním ročníku. Také je kapitánkou družstva a byla dokonce jmenována nejlepším Lídrem týmu v konferenci. Jejím oborem při studiu jsou Mezinárodní vztahy.

Stephanie bydlí ve velkém bytě, o který se dělí s dalšími třemi studentkami. Jednou z nich je i spoluhráčka a další je "studentskou manažerkou" týmu. Budíček hráčky je přesně v 8.07, přičemž po náročném tréninkovém programu předešlého dne ji bolí celé tělo. Obléknout, umýt a vyrazit autem před tělocvičnu, odkud pak jede studentský autobus do kampusu. Povinností je snídaně, což zajistí místní jídelna. Ranní kávu a muffin si nese většina studentů až do třídy.

V té nás vítá velmi příjemný a typický profesor s motýlkem, jehož hodina mezinárodního práva byla pro mne španělskou vesnicí. Každý student, bylo jich asi 40, zde má své místo - malý stoleček spojený se židlí. Někteří si dělají poznámky do sešitů, další rovnou do počítače.



Pokračujeme hodinou na téma vůdcovství, což bylo mnohem interaktivnější, a i já jsem byla zapojena do her týkajících se externí a interní motivace. Američani jsou velmi extrovertní a tak se nestydí dát najevo své pocity, říci své myšlenky a zapojit se do diskuze.

Oběd si dáváme v typickém "food courtu", jaké známe z nákupních center. Stef myslí tentokrát na správnou výživu a dává si salát a kuřecí tortillu. Při tom se snaží přečíst pár stránek týkajících se dalšího předmětu. Po té se přesunujeme zpět k tělocvičně, kde má Stef individuální trénink s asistentkou trenérky a pracují spolu na individuálních dovednostech (střelba, low post moves, high post moves) a také na hře 1 na 1. Po půl hodině tvrdého tréninku se vracíme do kampusu, kde máme opět dva předměty - geografii a politiku. Řada profesorů zná Českou republiku a slyšet, že Praha je jejich nejoblíbenější evropské město, bylo opravdu potěšující.

Svačina v podobě mrkve a jogurtu je dostačující a už míříme na týmový trénink do haly (od 17:30 do 20:00). Zde bych chtěla napsat takovou vsuvku pro mladé hráčky, týkající se tréninkové módy. Jak je vidět na obrázku z tréninku, hráčky s dlouhými vlasy používají čelenky, které jsou vytvořeny z molitanu, který se používá pod tejpy. My je máme většinou tělové barvy, jejich světle modré ale vůbec nevypadají špatně.



Den byl opravdu dlouhý a náročný. Je potřeba si dát lehkou večeři a rychle do postele.

Pokud některá z našich hráček chce jít studovat do zámoří na některou z univerzit, musím podotknout, že to nebude jednoduché a náročnost pobytu je srovnatelná s našimi podmínkami. Jen v USA mají výhodu studenti-sportovci, jelikož pro ně je tu člověk, který má na starosti jejich rozvrh, a vždy se postará o to, aby se dal zkombinovat s tréninkovým procesem a utkáními.

Veškeré výdaje související se studiem jsou pokryty díky plnému stipendiu pohybujícímu se kolem (v přepočtu) 900 tisíc na rok (na některých školách je stipendium jen částečné), které sportovci získávají. Stipendium zahrnuje stravování, ubytování, školné, materiály potřebné pro výuku a další. O vybavení k tréninkovému procesu se také vůbec nemusí starat, dostanou vše potřebné včetně společenského oblečení na venkovní zápasy.



Podpora individuálních tréninků je zřejmá. Studentkám je kdykoli k dispozici některá z tělocvičen včetně zařízení, které sbírá vystřelené míče a přihrává je zpět.

Hodně hráček má své auto a dopravují se na tréninky samy, což je pro ně pohodlnější než autobus. Upřímně, Američanky jsou trochu rozmazlené vším tím přepychem, takže vše berou jako samozřejmost, ale zrovna Stef, se kterou jsem celý den trávila, je velmi skromná a chytrá. Zajímala ji - i vzhledem k jejímu oboru studia - spousta různých informací o světě.

Bylo velmi příjemné zavítat opět do školních lavic, ale každé období má svůj čas, a tak je potřeba vrátit se zpět do pracovního režimu?