Jak levoruký kouč šokoval za "Velkou infozdí"

Krátce bych to shrnul slovy - prostě Čína. Bohatá historie, obrovské kulturní cennosti, nelidnatější země, jiná životní pravidla, jiná mentalita. Pak zajímavá utkání, zcela jiné pojetí strategie, taktiky i hry jako celku. Vyjeli jsme se podívat na Pandu velkou, buddhistický chrám. Potkávali jsme důchodce cvičící jógu a za týden zažili tolik, co by se jinde nezažilo za měsíc. Lidé tam žijí v bohatství i absolutní chudobě, přesto i ti chudí, bez stopy ponětí o tom, kde je Evropa, jsou často milí a usměvaví.

 

Co vás nejvíc překvapilo?
V Chengdu žije deset milionů lidí, tedy stejně jako v celé naší zemi. A na to, jak intenzivní infrastruktura a doprava tam panuje, když člověk vidí všechny ty dopravní prostředky, jak na sebe všichni troubí a moc nerespektují pravidla a místní jsou přitom v absolutní pohodě, tak ten "systém" moc nechápe. Prostě jsme to nerozšifrovali. Místní ale byli v klidu, naprosto bez emocí. Náš řidič přejížděl neuvěřitelně z jednoho pruhu do druhého, přitom mu všichni před ním křižovali cestu. Fascinovalo nás to, jak si tam dokázali vyhovět, přestože doprava vypadala jako totální chaos.    

 

Kam byste kvalitou zařadil vašeho soupeře?
Má na soupisce tři Američany i tři reprezentanty Číny a kvalitou by patřil do lepší poloviny NBL. V jeho středu vyčnívá čínská hvězda Sun Jue, který hrával i za Lakers. To je zajímavý hráč a viděli jsme, že i velmi vážený. Když jsem se díval na DVD ze zápasu, přenášeného televizí, v poločase dávali reklamy, kde on účinkoval a s nějakou partnerkou dokonce i zpíval. To mě zaskočilo. Jinak musím říct, že obě utkání byla velmi kvalitní.

 

Snažili jsme se, ale problém byl, že mnoho Číňanů nemluví tak dobře anglicky. Nějak se dohovoří asi dvě procenta. Měli jsme sice k ruce dva anglicky hovořící studenty, ale ani těm jsme mnohdy nerozuměli. Od manažera těchto zápasů jsme se dozvěděli, že tento klub má velmi bohatého majitele, asi něco jako Abramoviče v Chelsea. A když nemohli hrát ligu, zařídil jim místo v americké ABA a teď se rozhodl pro toto turné se zahraničními soupeři. Sám to všechno hradí. Tým teď tedy účinkuje v Číně a je součástí této charity. 

 

O čínské lize jste něco zjistili? Po odchodu Minga prý upadla.
Upřímně, bylo cítit, že lidé moc informací ven nechtěli pouštět. Když jsem teď slyšel, že Čína blokuje určité oblasti internetu, tam se to potvrdilo. Na hotelovém pokoji jsme měli počítač s internetem, ale třeba na youtube, nebo co vím od kluků, tak i na facebook se nedalo připojit. Bez šance. Oni jakoby jsou otevření, ale pořád si drží systém, který tohle nedovoluje. Cítili jsme, že ani nemají chuť navazovat nějaká přátelství. Bylo to cítit i z hráčů, s kterými jsme se potkávali denně na hotelu. Projevovala se hrdost, to, že si uvědomují svoji sílu a velikost své země. Ani nás moc nezdravili.

Jak brali místní tuto charitu?  

Ta akce pro ně byla prestižní, protože Čína chce jako obrovský stát dostat basketbal na vysokou úroveň. O to víc jsme si vážili toho, že jsme druhý zápas vyhráli. Fanoušci nám dali najevo, že jsme tam zanechali dobrý dojem. Pro ně potkat tolik velkých Evropanů byl taky docela zážitek. Zdálo se to až neuvěřitelné. Když jsme šli po ulici, lidi se zastavovali a pořád jsme měli někoho v zádech. Fotili si nás a sunuli se za námi jako housata. Všichni místní byli docela malí. Když jsme šli po městě první den, bylo z toho velké haló. Atrakce první kategorie. Tolik bělochů a tak velkých tam normálně neuvidí.

 

Pikantních situací bylo tedy dost?
Hrozně moc. Třeba při té velikosti země, jak vytvářejí umělou zaměstnanost, aby lidi měli aspoň nějakou práci, v našem 13patrovém hotelu byla na každém patře holčina, co přivolávala výtah. A ten servis v jídelně. Když si hráč nabral z nějaké nádoby kleštěmi třeba nudle a někam je odložil, přišla jedna z několika dalších holčin a přesunula kleště na misku, kam patřily.

 

Když jsem se jako levák fanouškům podepisoval levou rukou, koukali na mě s údivem a ptali se, jak jsem to dokázal. Jako že umím psát levou rukou. Když jsem jim vysvětloval, že jsem levák, byl jsem v tu chvíli v jejich očích někdo trochu jiný. Připadalo jim to tak neuvěřitelné, že jsem se musel podepsat ještě jednou!

(Pozn: v Číně byli ještě nedávno leváci důrazně nabádáni, aby se přeučili na praváky. Tvary čínského písma jsou navrženy pro praváky a levou rukou je lze psát jen velmi obtížně. A podle čínských tradic je vše levé považováno špatné. Mimochodem, přeučování leváků ve školách bylo v Československu oficiálně zrušeno výnosem ministerstva školství až 10. února 1967!)  

Poslední absence Aliče a Jakuba Houšky byly důsledkem zájezdu?
U Jakuba možná ano. Tam je problém, že dostal mononukleózu a to není dobrá zpráva. Má ji navíc už podruhé, poprvé to bylo před deseti lety. Ale nejde ani o ten zájezd, jako spíš o chatrné zdraví. On má nezvyklým způsobem nabouranou imunitu a dost často tím trpí. Může pak něco chytit kdekoliv. Už to cestování ho asi oslabilo a teď dostal horečky. Alič nešťastně došlápl v poslední minutě tréninku a natáhl si trochu lýtkový sval, proto jsme ho na USK nechali odpočívat. A po zápase s USK nateklo koleno Soukupovi. Asi dostal ránu a má tam malou rupturu, takže teď nebude hrát. Trochu se nám to sype.

Jak se mohlo stát, že McKay vám nasázel i díky 13 získaným faulům 34 bodů? Bylo to vaší slabou obranou, nebo McKay potvrzuje, že i v divizi 3 se v NCAA dají najít dobří hráči?
Nemyslím, že to bylo úplně naší chybou. On je na naši soutěž mimořádný hráč. Nejsme jediní, komu dal přes třicet bodů, třeba Opavě dal 42. Když někdo získá 13 faulů, je na diskuzi, jestli je tak dobrý, nebo rozhodčí něco pískají necitlivě. Na posuzování je to hrozně těžké. On když se rozhodne, míč nikomu nepůjčí, tak jako to bylo s námi. Neustále je pak v permanenci jednoho, dvou i tří hráčů a nás potrestal, když při našem vedení o sedm dal dvě trojky. V závěru se uvolňoval pro míč a i přes naše zdvojování ty fauly získával a šestky proměňoval. Je fakt dobrý, na druhé straně s Jakubem a Amirem bychom hráli jinak. Takhle jsme měli sníženou rotaci.   

 

Mám pocit, že otázka teď je, kam budeme padat. Nechci malovat čerta na zeď. U Jakuba je to ale možná na dva měsíce, možná do konce sezony. Mirek Soukup by se v příštím týdnu pomalu mohl vracet, Alič to má asi ještě na týden. My jsme si docela nahnali nějaké body, otevřeně ale můžeme říct, že na tu první trojku nemáme a vypadá to že se pereme s Pardubicemi. Pořád se může vyšvihnout i někdo z dalších týmů. Teď nás čeká období, kdy budeme muset chybějící osové hráče nějak nahradit. Uvidíme, co z toho půjde vyždímat, a budeme si přát, abychom ten lazaret zmenšili.  

 

Jaký dojem máte ze soupeřů ve skupině evropské divize B a jak reálné bude skupinu vyhrát?
Bude záležet, jaký tým postavíme my i soupeři. Papírově největší nebezpečí hrozí ze Slovenska, zvlášť když nasadí to nejlepší. Bude to první souboj Čechů a Slováků, kdy o něco půjde. Nepodceňoval bych ani Kypr. Kouč Benáček, který tam působil, už mi řekl, že se tam těžko vyhrává. Reprezentanti vesměs působí v Řecku, doma mají velmi bouřlivé prostředí. O Švýcarech kromě Sefoloshi, působícího v NBA, momentálně moc nevím. Ani je nebude radno podceňovat.

 

Už víte, zda vámi žádaný reprezentační asistent, který působí v pozici hlavního kouče v bundeslize, bude pro vás uvolněn? (Pozn: Pavel Budínský zatím stále tají jeho jméno, ovšem jde o někoho z kvartetu Chris Fleming z Bambergu, John Patrick z Göttingenu, Mike Taylor z Ulmu a Douglas Spradley z Bremerhavenu)
Generálnímu manažerovi daného klubu jsem teď poslal email s termíny zápasů a do konce ledna by se měl vyjádřit.   

 

Petr Hamták

Foto: BK Děčín