Jak Brnu pomáhalo 20 timeoutů za zápas

27.04.2010 - Redakce
počet přečtení: 2283
vytvořeno 27.04.2010, upraveno 27.04.2010

Po finálové sérii ŽBL o zápas kratší než loni zůstal jeho tým tím poraženým. Jen jednou dokázal uspět, když v Brně utrhl Zápas 3. Doma však USK Praha dvakrát podlehl a titul tak po výsledku 3-1 na zápasy patří Friscu. Proč se tak stalo a proč Pražanky nedokázaly trofej obhájit, to pro basketmag.cz odhalil kouč USK i reprezentace žen Lubor Blažek. Mluví například o tom, jak si Brno udělalo při zápase kolem dvou desítek "timeoutů", nebo o tom, jak jeho týmu fatálně chyběla podkošová hra.

 
Po finálové sérii ŽBL o zápas kratší než loni zůstal jeho tým tím poraženým. Jen jednou dokázal uspět, když v Brně utrhl Zápas 3. Doma však USK Praha dvakrát podlehl a titul tak po výsledku 3-1 na zápasy patří Friscu. Proč se tak stalo a proč Pražanky nedokázaly trofej obhájit, to pro basketmag.cz odhalil kouč USK i reprezentace žen Lubor Blažek. Mluví například o tom, jak si Brno udělalo při zápase kolem dvou desítek "timeoutů", nebo o tom, jak jeho týmu fatálně chyběla podkošová hra.
 
Trenére, v čem nejvíc bylo jiné letošní finále proti tomu loňskému?
V tom, že jsme nevyhráli a neobhájili titul. Jinak to byl boj na úrovni Euroligy a vyhrál lepší. Už jsem to řekl a Brnu musím znovu pogratulovat. Ze zisku takového titulu mají určitě větší radost než v dřívějších dobách.
 
V čem bylo pro vás největší zklamání?
Je to sport, o zklamání mluvit nebudu. Je třeba někdy přiznat, že soupeř byl lepší. My jsme měli problém ve hře pod košem, v obranném doskoku a v tom čistě ubránit jejich hru podkošových hráčů. To se pak projevovalo ve velkém množství střílených trestných hodů Brna. Ty rozdíly byly někdy i v řádu 15 až 20 házených, nebo i úspěšných šestek. To se nám při stejném procentu střelby a stejné četnosti pokusů těžko dohánělo. V nejdůležitějším posledním zápase jsme selhali na doskoku, naopak Brno se prosadilo a útočilo pak i déle než minutu. My jsme tím strávili většinu času při bránění a tím, že jsme to neuskákali, jsme nebyli schopní zahrát ani jeden rychlý protiútok.   

Nicméně z posledních vzájemných střetů v sezoně se zdálo, že trumfy držíte vy. Nebo to byl mylný dojem, když Brno i s pouhými 6 osovými hráčkami došlo až téměř do Final Four Euroligy?
Na to se těžko odpovídá. Brno hrálo velmi dobře a vítězství si zasloužilo. O tom sport je. Jednou vyhraje jeden, podruhé někdo jiný. A tohle je to, co láká a zajímá diváka. Dřívější stereotyp byl pro zájem o ženský basketbal špatný a teď se zase zvyšuje.
 
Vzdor opakovaným pochybnostem Brna o tom, jak vydrží se silami delší sérii, se nic podobného nestalo. Jak jste to viděl vy a mohli jste vůbec soupeře utahat?
Budete se asi divit, ale na jednu stranu jsem rád, že to holky jako Hanka Horáková a Eva Vítečková kondičně zvládnuly, protože jejich perspektiva v reprezentaci je velká. Musím ale říct, že jsme tomu pomohli i my, protože když soupeř házel třeba 18krát trestné hody, je to 18 minutových pauz v zápase a ve chvíli, kdy bychom se na toto téma měli bavit, tak i naše hra a fauly tu šanci unavit protivníka výrazně snižovaly. Když přičtu několik timeoutů, tak bylo kdy odpočívat. A v posledním zápase nás i přeskákaly, takže si v útočné fázi mohly dirigovat tempo hry a to byla voda na jejich mlýn. Čili naše chyba.   

Těmi, kdo Brno hodně táhnuly, byly Bonner a téměř 40letá McWilliams, která vůbec nevypadala, že by při pravidelných "čtyřicítkách" měla problémy. Byl v cizinkách soupeře proti loňsku velký rozdíl?
Takhle to hodnotit nechci. Zrovna pro McWilliams bylo výhodou, že při začátku její útočné akce přicházel náš faul, trestaný šestkami. Mohla si v té fázi dostatečně odpočinout a tempo hry pak řídila ona. Díky ní Brno tempo hry zkušeně korigovalo a vyšlo mu to.
 
Dostali jste, co jste si slibovali od Houston, a byla brána s tím pokrýt právě sílu Bonner s McWilliams?
Spíš jsme hledali někoho za zraněnou Kraayeveld, záměr nebyl ubránit hru dlouhých Brna. Při zranění Kraayeveld i Kirety, která do konce sezony se svým kolenem nebyla v pořádku, jsme hlavně potřebovali zdravého pivota do hry.
 
Pod košem jste ve finále různě točil Tamane, Kiretu, Kublinu, ale ani od jedné velké příspěvky nepřišly. Jak jste byl s nimi spokojen?
Tohle byl náš herní problém, prolínající celou sezonu. Je třeba si to rozebrat. Nebyli jsme dost dobře pod košem schopni ubránit, ani dávat body.

Whalen a Maltsi loni ve finále dominovaly. Letos jejich čísla o dost poklesla. Byly lépe bráněné, neměly takovou formu, nebo jste hráli jinak?
Opět se ty důvody prolínají. Nemůžu neříct, že byly bráněny velmi dobře. Hanka Horáková Evinu Maltsi bránila ve finále ukázkově, fantasticky. V tu chvíli jsme potřebovali hrát víc přes dlouhé, ale to bych se vracel k předchozí odpovědi. Zahráli jsme to, na co jsme v daný moment měli. Teď už se chci dívat dopředu. Kdo neumí prohru korektně přijmout, může z toho mít problémy, ale my jsme udělali, co jsme mohli.
 
Vy jste vždycky chtěli stlačit obranu pod 80 inkasovaných bodů. Je to tedy situace, kdy můžete Brno pravděpodobněji porazit?
To určitě ano. A my jsme vyhrávali zápasy, kdy to tak bylo. Kdo viděl utkání v Brně, tak tam jsme hráli velice aktivně a důrazně v obraně a velmi dobře takticky. V Praze už jsme ale takovou kvalitu obrany nezopakovali. Cesta k vítězství pro nás měla vést přes kvalitní obranu, což se nám ovšem v prohraných utkáních nepovedlo.
 
Brno ohlašuje cosi jako ústup z pozic a dosud méně vytěžované hráčky doufají ve vydatnější minutáž. U vás už je jasnější, kdo zůstává, přijde, odejde?
Vůbec se nebudu vyjadřovat k vyjádřením Brna. Já bych chtěl, aby se každý spíš staral o sebe. U nás situace jasná není. Vše bude záležet na dostupných financích. Možná družstvo bude z větší části změněné, možná zůstaneme, jak jsme, možná se budeme věnovat víc mládeži. Teď se těžko odpovídá.

Petr Hamták
Foto: ZVVZ USK Praha