Interview z 1. ligy: Tomáš Vyoral

Tomáši, váš tatínek byl vynikajícím ligovým basketbalistou. Patrně právě on vás přivedl ke košíkové...
Je to přesně tak, ale táta mě nevedl jen k basketu. Sportuju vlastně už od tří let, kdy jsem s rodiči začínal lyžovat, plavat nebo jezdit na kole. Postupem času mě začaly bavit míčové hry, no a k basketu jsem se dostal asi v šesti letech.

Momentálně je vám 17 let a už jste považován za hvězdu 1. ligy a k tomu v družstvu Poděbrad zastáváte úlohu prvního rozehrávače v Mattoni NBL. Co pro vás takové úspěchy v dost útlém věku znamenají?
Mám radost, že se mi zatím docela daří, ale moc dobře vím, že to vůbec nic neznamená. Co se účinkování v první lize týká, za žádnou hvězdu se nepovažuju a moje role v Poděbradech? K té jsem se dostal vlastně shodou náhod (odchod rozehrávače Nubera + zranění Beneše - pozn. autora). Nepopírám ale, že je to super...

Díky vašim zkušenostem s oběma nejvyššími soutěžemi v České republice se nabízí tradiční otázka: jak je na tom 1. liga v porovnání s Mattoni NBL?
Podle mého názoru se obě soutěže moc srovnávat nedají. V každém družstvu z Mattoni NBL je výrazně více basketbalistů, kteří jsou na tom individuálně lépe, než ti z první ligy. Navíc je "Mattonka" daleko fyzicky náročnější, a tím pádem je i obtížnější se v ní prosadit.

Na druhou stranu, podle mnohých názorů se úroveň 1. ligy zvedá. Na co byste nalákal basketbalové příznivce, aby navštívili zápasy druhé nejvyšší soutěže?
První liga má pochopitelně svou úroveň a kvalitu, takže diváci by neměli být zklamáni. A na co bych je konkrétně pozval? Asi na vyrovnané a vyhecované zápasy. A taky na plno skvělých akcí, které se někdy i povedou... (úsměv)

Ještě jsme nezmínili váš klub v 1. lize, kterým je Sokol Pražský. Letos se vašemu celku velice slušně daří, momentálně držíte v tabulce třetí pozici. Jaké máte v týmu ambice s ohledem na blížící se play-off, a které z družstev je pro vás osobně největším favoritem na postup do Mattoni NBL?
U nás na Sokole jsme hlavní sezónní cíl splnili samotným postupem do play-off. Ten hlavní stres z nás už spadne a my budeme moct hrát uvolněně, protože případné další úspěchy by byly spíše bonusem... Samozřejmě se ale pokusíme dojít co nejdále! Jinak za největšího favorita na vítězství v play-off a postup do "Mattonky" považuju Plzeň.

Na závěr se, Tomáši, nemůžeme nezeptat na vaše cíle v rámci basketbalové kariéry. Co považujete za vysněnou metu, které byste chtěl dosáhnout?
Rád bych si jednou zahrál některou z nejlepších evropských soutěží - například italskou nebo španělskou. Je mi ale jasné, že sny a realita je úplně něco jiného, a že ke splnění takových snů mám ještě nesmírně daleko. Proto se tím nějak výrazně nezabývám a svoje představy nemám příliš konkrétní. Pokud byste tedy ode mě chtěli slyšet jméno mého vysněného klubu, nedočkáte se... (úsměv)


Tomáš měl na zmiňované sudičky skutečně kliku. Nejen, že mu přisoudily basketbalového potenciálu jako pro celý regiment, navíc jej obdarovaly i bystrou myslí a skromností. Ačkoliv taková slova působí pateticky a kýčovitě, v případě zpovídaného studenta druhého ročníku střední školy jsou na místě.
Tomáš má všechny trumfy pro úspěšnou mezinárodní kariéru v ruce a bude velice zajímavé sledovat jeho další basketbalové kroky. Fanoušek se totiž nemůže zbavit myšlenky, jaké to asi bude, až českému národním týmu budou dirigentským klacíčkem vládnout playmakeři Satoranský a Vyoral...