26.10.2012 - Redakce
počet přečtení: 2683
vytvořeno 26.10.2012, upraveno 26.10.2012
EXKLUZIVNĚ S AUTORKOU 5000 Na 46 bodů potřebovala plných sedm zápasů plus jednu střelu z toho osmého. Taková bilance by u Veroniky Vlkové, kanonýrky k pohledání, vyvolala v minulé sezoně sérii otázek. Ve Valosunu Brno byla kapitánkou a první střeleckou volbou. Ale protože život je změna, teď už taková bilance nezaskočí. Dlouhé čekání na metu 5 000 bodů nastřílených v Ženské basketbalové lize způsobila především série nových začátků, které osmadvacetiletá hráčka právě prožívá.
Na 46 bodů potřebovala plných sedm zápasů plus jednu střelu z toho osmého. Taková bilance by u Veroniky Vlkové, kanonýrky k pohledání, vyvolala v minulé sezoně sérii otázek. Ve Valosunu Brno byla kapitánkou a první střeleckou volbou. Ale protože život je změna, teď už taková bilance nezaskočí. Dlouhé čekání na metu 5 000 bodů nastřílených v Ženské basketbalové lize způsobila především série nových začátků, které osmadvacetiletá hráčka právě prožívá.
Vlková totiž přes léto vystřídala nejen klub - zamířila do kádru IMOS Brno - a s ním i spoluhráčky. V nové sezoně se z křídla začala posouvat na pozici rozehrávačky. Takže dvouciferná čísla ve střelecké kolonce, která u ní bývala takřka samozřejmostí, budou nyní vzácnější.
Během osmi odehraných duelů překonala desetibodovou hranici jen dvakrát. Dvanácti body pomohla k výhře "Žabin" nad Czech Coal Aldast Strakonice 80-50. Patnáct bodů nasázela při sobotním úspěchu 85-53 nad pražským DSK Basketball. Právě díky nim pětitisícovku pokořila. Nyní je na kótě 5 013. Ale vůbec se tím netrápí. "Tahle čísla nejsou podstatná," mává rukou nad osobním skore i nad dobou, po kterou k němu kráčela.
Vlková musela v létě překousnout hořký konec v královopolském Valosunu, o kterém hovoří následovně: "Dost mě zklamal přístup vedení. Po tolika letech se se mnou rozešli esemeskou. To mi přišlo nefér." Že se však netrápí, o tom svědčí její smířlivý dovětek: "Ale čas to spraví."
Nyní žije změnami. V pomyslné hře na vadí - nevadí volí pokaždé tu druhou z variant. "Že už nemám roli vůdce? To mi nevadí, asi jsem se s tím sžila v pohodě. Když jsem přestupovala, tu roli jsem ani nečekala. Chci týmu pomoct," zapřísahá se.
Nepřekáží ji ani to, že už se tolik nedostává ke střelám. "Hrát většinu času na postu jedničky, to je úplně největší změna, co se dosud udála. Musím hru vnímat z jiného pohledu, kolikrát o tom přemýšlím až moc. Najednou nejde o to, abych hledala pozici pro sebe, ale o to, abych pozici vytvořila, abych balon vyvezla, abych sledovala, komu se daří... Hra z jedničky je proto úplně jiná. Zvykám si, mám vedle sebe naši nejlepší rozehrávačku, mám se od koho učit, Hanka Horáková mi hodně pomáhá," děkuje Vlková své kapitánce.
Když jsme u změn, které po přestupu u Vlkové nastaly, sama hráčka nabízí hned několik dalších. Setkává se s novou intenzitou v přípravě. "Na tréninku platí, že co neuděláte naplno a pořádně, to prostě nevyjde. Jiný je i styl basketbalu, rozdíl je v rychlosti," zažívá totéž, co ostatní hráčky, které se přesunuly do některého z euroligových celků.
A pochvaluje si nové, lepší klubové prostředí. "Žabiny jsou profesionální tým, vše funguje, jak má. Se vší úctou k Valosunu, je to tu prostě jiná úroveň," svěřuje se vystudovaná inženýrka.
To vše dohromady může vysvětlit, proč mohou některé z jejích výkonů v novém dresu vyhlížet rozpačitě. Veronika si ale samotný boj s prostředím pochvaluje a bere ho za novou motivaci, která ji u basketbalu dál drží. "Přestup do velkého klubu mi vyšel až v tomto období. Díky tomu se už tolik nestresuju, snažím se svou šanci využít. Nechci, aby mi to proklouzlo mezi prsty," poznamenává ke své jedenácté sezoně v Ženské basketbalové lize a premiérové v Eurolize.
LIGOVÉ ŠTACE VV OČIMA VV
2001/2002 - Basketbal SK Královo Pole (20 zápasů, 268 bodů, 13,4 bodu na zápas):
"To jsem byla docela mladá. Vzpomínám ráda. Až na to, že jsme sestoupily. To bylo nepříjemné. Dlouho jsem nevěděla, že budu ligu hrát. Mě a Verču Polákovou poslali ze Žabin na hostování do Králova Pole. Dostala jsem spoustu příležitostí, trávila jsem na hřišti skoro celé zápasy. Měla jsem hodně důvěry. Jak jsem byla mladá, možná jsem si ani neuvědomila, že to byla nejvyšší soutěž. Příjemný rok."
2003/2004 - Sokol VČP Hradec Králové (24 zápasů, 127 bodů, 5,3 bodu na zápas):
"Byl to rok, kdy jsem v Brně dodělávala maturitu a hodně cestovala. Styl v Hradci mi nesedl. Byla to asi i psychicky nejhorší sezona, co jsem odehrála."
2004 až 2006 - SK UP Olomouc (57 zápasů, 1 214 bodů, 18,7 bodu na zápas):
"Olomouc byl další tým, kdy jsem měla k dispozici hodně minut i prostoru. Dvě sezony byly příjemné i lidsky, družstvo bylo plné fajn lidí. Sice jsme hrály dole, ale v týmu nebyl nikdo, kdo by byl ke zbytku nepříjemný. Po nepovedeném Hradci jsem si dokázala, že můžu hrát basket. Dostala jsem se do toho a začala si víc věřit."
2006 až 2012 - Valosun Brno (198 zápasů, 3 345 bodů, 16,9 bodu na zápas):
"Pro mě to byl návrat domů. Vystudovala jsem školu, po dlouhé době jsem nemusela nikam cestovat. Od začátku jsem dostávala spoustu šancí. Nebylo to těžké zvykání. Valosun měl vždycky poměrně vysoké ambice, to byla změna. Začalo se vyhrávat. Ale už loni jsem si nebyla úplně jistá, jestli zůstat."
2012 až ? - IMOS Brno (zatím 8 zápasů, 59 bodů, 7,4 bodu na zápas):
"Jsem sice odchovankyně klubu, ale nevím, jestli je to pro mě návrat domů. Za domov jsem měla spíš Královo Pole. Když jsem ze Žabin odcházela, byla jsem v pozici dorostenky, která jela na zápas, když se některá z hvězd zranila. Ale je to pro mě příjemné překvapení, jak moc dobře se tu cítím."
Bohdan Zakoš
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz