Hruban rozebral svou budoucnost, sezonu temných koncovek, Rice se Šiřinou i chystání na žlutou bouři

INTERVIEW S HVĚZDOU NBL   Kvůli viróze, kterou je v tomto případě myšleno skutečně virové onemocnění, nemohl nastoupit do dvou z nejatraktivnějších zápasů roku proti třetím a pak i druhým největším boháčům VTB ligy z Kubáně a Chimki. Jenže i tělo železného muže nymburské sestavy někdy vypoví poslušnost, a tak small forward Vojtěch Hruban musel vynechat svůj čtvrtý a pátý zápas sezony. Teprve. Viróza však nebude předmětem následující zpovědi. Tou bude především letošní výkonnost tuzemských šampionů a samozřejmě i další semifinálová série s Opavou, jež vypukne Utkáním 1 v úterý úderem 16. hodiny před kamerami ČT Sport. Už snad i s Vojtěchem Hrubanem aktivním na kurtu.

Vojto, jak se vám teď jako týmu během pár dnů přeskakuje ze soutěže do soutěže a ze jmen jako Delaney, Rice, Koponen a spol. na opavské expresy Jakuba Šiřinu s Radimem Klečkou?
Aniž bych chtěl snižovat číkoli schopnosti, tak ten rozdíl je obrovský. Třeba Rice s Koponenem byli čerstvě zařazeni do nejlepší pětky Eurocupu. Jsou to v rámci Evropy vynikající hráči, kteří se brání hrozně špatně, na druhou stranu právě Rice s Koponenem a Šiřina s Klečkou jsou hráči na podobných postech, takže to byla taková trochu předpříprava a správný trénink na Opavu.

Za normálních okolností by to mělo být spíš naopak, tedy že opavští guardi by vás připravovali na Rice s Koponenem. Při stávající tabulkové situaci ve VTB lize, kde vám patří 14. místo, platí ale spíš vaše slova.
Tak to teď prostě vychází. A když se podaří takový zápas jako s Chimki (72-80, ještě minutu do konce Nymburk zaostával jen o 3) odehrát v dobrém tempu a nasazení, mnohem lépe se to pak přenáší do české ligy, což by se nám hodilo.

Mimochodem, když jste nenastoupil vy jako typický strážce hlavních perimetrových střelců soupeře, přes koho se Delaney z Kubáně prosadil k 27 bodům, z nichž 18 přišlo v závěrečné čtvrtině?
Myslím, že nějakou dobu ho bránil Darius Washington, pak i Tre Simmons, ale u něj je to tak, což vím z minulého zápasu s Kubání, že když je člověk schopný ubránit ho 1 na 1, tak se do ničeho necpe a dává body ze situací, kdy dojde k přebrání, mismatchi nebo z protiútoků. A vzhledem k tomu, že ho kluci v Kubáni při clonách přebírali, měl to o to jednodušší.



Letos točíte sezonu s téměř 80 soutěžními zápasy. Jak se nyní, kdy jich do konce sezony chybí nanejvýš 11, cítí vaše tělo?
Jak jsem teď pár dní ležel doma s virózou, aktuálně se už na basket zase hrozně těším. Nucené vysazení je strašná otrava. Ne že by se mi už předtím nechtělo, ale teď se mi chce ještě víc. Pár dní pauzy k takovému pocitu stačí.

Kvůli kolenu před několika týdny a aktuální viróze jste v sezoně vynechal zatím jen pět zápasů. Vážně vám to sezonní penzum nepřijde tak hrozivé?
Cítit to jistě je, ale krizové období bylo někde jinde, ne až na konci. Nejhorší fáze přichází v lednu a únoru, kdy jsme hráli 15 zápasů za měsíc, tam psychicky i fyzicky to tělo cítí, že toho má strašně moc. Naopak teď máme mezi zápasy delší pauzy, což z nich dělá lehčí práci.

Sezona vám jako týmu vůbec nevyšla ve VTB lize, v Eurocupu jste nepostupem z Last 32 nenaplnili čtvrtfinálový cíl a kromě Štrasburku a Petrohradu jste nezískali skalp žádného silnějšího týmu. Byla to při velkém počtu porážek - včetně psychické náročnosti - vaše nejtěžší sezona v Nymburce?
Asi jo. My jsme spoustu zápasů odehráli vyrovnaných, ale moc jsme jich zároveň prohráli v koncovkách, což je na psychiku těžké, zvlášť když člověk všude poslouchá, že ten a ten zápas nebyl špatný. Jenže se nevyhrálo. Hlavně šlo o to, že očekávání před sezonou byla poměrně vysoká a vůbec se je nepodařilo naplnit.

Byl u těch prohraných zápasů jeden společný problém, nebo se to kus od kusu lišilo?
Podle mě to bylo pokaždé něco trochu jiného. V každém zápase jsme dokázali vytvořit nějakou vlastní chybu, kvůli které jsme ho neuhráli. Opravdu spousta zápasů byla vyrovnaná až do konce a třeba v posledních třech minutách jsme prohráli o pět, o osm, o šest a podobně. Koncovky nám prostě nešly. Jednou to byl špatný doskok, jindy vázla komunikace, nebo jsme dostali těžkou střelu, na kterou už jsme nedokázali odpovědět.



Hlavně ve VTB lize, aspoň podle čísel, se hodně opakoval následující scénář - soupeřovi jste do poločasu povolili až k 60 procentům mířící úspěšnost dvojek, často skoro 50 bodů a hlavně náskok, který jste pak většinou marně naháněli. Vy jako přední obránce to můžete posoudit: byla letošní sestava po stránce obrany nejslabší za vašeho působení v týmu?
Těžko se to hodnotí, možná jo. Bylo to i o složení týmu, který byl o něco víc než loni a určitě víc než předloni výrazně talentovanější na útočné půlce a dávali jsme tak i víc bodů. Zároveň jsme typově neměli tým složený na to, abychom vyhrávali zápasy tak, že dostaneme jen 70 bodů. Obrana nás tedy trápila celou sezonu a ještě možná bude. Přitom vždycky, když jsme dokázali slušně bránit, hráli jsme dobré zápasy a dávali díky tomu i dost bodů.

Pojďme na semifinále NBL. Stejně jako loni vás čeká Opava, s letos se loučícím nymburským ex-kapitánem Ladislavem Sokolovským. Nebudete se trochu mírnit, aby svou poslední skutečnou play-off sérii karéry neměl moc hořkou?
To nepůjde. A on by to tak ani nechtěl. (usmívá se) Ví, že máme své cíle. Být to opačně, on by taky nikoho nešetřil. Ani my ho šetřit nebudeme, a co si uhrají, to budou mít.

Jak se sám těšíte na zápas nebo možná i zápasy v Opavě, kde návštěva bude zřejmě opět atakovat tři tisíce fanoušků, což je na Česko těžký nadstandard?
To je a já se těším hodně, snad vyjma té těžké cesty. Doufám, že atmosféra bude super, protože pak se nehraje dobře jen domácím, ale i nám. Už loni tam byl obrovský rachot a ten semifinálový zápas měl náboj. Prostě správné play-off a my si tam zase rádi zahrajeme.

Jak těžké to právě venku bude?
Hodně. Minimálně s tou intenzitou, na jakou jsme zvyklí z evropských soutěží. Na druhou stranu právě proto bychom měli ukázat, že v tomhle tempu jsme zvyklí hrát, že to je naše tempo a měli bychom dokázat v něm Opavu přehrát.



Čekal jste, že Opava ve čtvrtfinále složí Pardubice už ve čtyřech zápasech?
Čekal jsem, že je dá buď ve čtyřech, nebo vůbec. Když se blížil třetí zápas v Pardubicích, tak jsme se s kluky v šatně shodli, že pokud bychom sázeli, vsadili bychom na Opavu. V celé sérii působila konzistentněji, mohla vyhrát už první utkání venku a na hřišti hru víc kontrolovala.

Co na vás kouč Czudek zkoušel v loňském play-off nebo letos v základní části?
Tak to si vůbec nepamatuju. (směje se) Od loňského play-off uběhlo 12 měsíců a my za tu dobu měli 100 zápasů. Předpokládám, že tam bude nějaká zóna, letos jsem si všiml i vytaženého presinku. Něco vyloženě nového ale nejspíš zkoušet nebudou, protože do play-off už nejde nasazovat úplné novinky, které nejsou vyzkoušené.

Skončíme v osobní rovině. Cílíte na svůj třetí český titul - přibudou další, nebo bude naopak poslední?
To je ve hvězdách. Po sezoně mi končí smlouva, takže těžko říct. Nějaká jednání probíhají a já nevylučuju ani jedno.

Už vás to taky láká za kopečky, nebo je stále brzy?
V srpnu mi bude 26 let, a pokud by se vyskytlo něco zajímavého, tak bych rád. Ale to je otázka až letního období, a když se nic zajímavého neobjeví, nemám problém s tím tu zůstat dál.