Hrdina záhřebské noci: Trenér Katzurin řekl, že nejsem hráčem pro Nymburk. Na Ciboně mě to trochu heclo

Při každém jeho útočném doskoku a dopíchnutí v druhé půlce chorvatští žurnalisté buď kroutili hlavami a ptali se na jeho předchozí kariéru, nebo rovnou sprostě kleli. P... m..., však víte. Chvílemi to dokonce vypadalo, jako by se v nymburském dresu s číslem 8 pohyboval někdo jiný. Přece není možné, aby se z Aleše Chána stal jeden ze stavebních kamenů ofenzivy  v zápase proti euroligovému týmu. Nota bene na jeho hřišti.

Jenže tohle všechno nebyla science-fiction. Pivot, který se v létě do klubu vrátil po ročním nabírání sebevědomí v hnízdě Orlů, zasadil Ciboně Záhřeb v 6. kole NLB ligy jedny ze smrtících ran. 21 bodů při střelbě 16/9, 8 doskoků, z toho půltucet v útoku. Za víc než 32 minut spáchal jen dva fauly. Čísla, co nepotřebují komentář.

 

Vlastně nějaký přece jen ano. A proto zasedl tento centr do zpovědnice Basketmagu, jen pár desítek vteřin po skončení jednoho z nej zápasů své kariéry.

 

Aleši, tohle byl asi váš nej špíl za posledních mnoho desítek zápasů, že?
V Nymburce určitě. (pousměje se) Vzpomněl jsem si, jak o mně před dvěma lety řekl (předchozí trenér Nymburka) Muli Katzurin, že jsem dobrej pivot, ale nejsem hráč pro Nymburk. Tak mě to dneska trochu heclo.  

 

Kouč Ginzburg vám tedy teď věří víc?
Určitě.

 

 

Po zranění jste vlastně nastoupil poprvé v plnohodnotném zatížení. Je velké překvapení vystřihnout "odnikud" takový výkon?
To musí posoudit druzí. Já jsem strašně rád, že se to povedlo právě takhle a že se povedlo vyhrát právě tady. Protože už v šatně nám trenér řekl, že porazit euroligového soupeře na jeho palubovce je vždycky speciální pro tým, jako jsme my. A teď to tak opravdu je.

 

Za nepříznivého stavu v koncovce už jsem si chystal otázku, proč to tak těsně nevyšlo, ale teď se musím zeptat přesně obráceně.
Je lepší se nepřipravovat. Ale proč to vyšlo? Prostě jsme chtěli víc. Ve třetí čtvrtině jsme sice nedali moc bodů (12), a i když jsme slušně bránili, nebylo to tak dobré jako v prvním poločase. Ale oddychli jsme si chvilku na lavičce a nakonec se nám to povedlo.

 

Měnila se strategie po prvních dvou čtvrtinách?
Jediné, o čem jsme se bavili, bylo, aby se nerozjel Bogdanovič, protože v druhé čtvrtce se tam párkrát trefil. A je to hráč, který když si dá svých 25 bodů, tak se tenhle tým strašně blbě poráží. Pampi (Pumprla) i Tre Simmons se na něm docela vyšťavili a bránili ho hodně slušně. I Šutys (Nečas) na něj výborně pomáhal a já, i když nejsem tak mobilní, se taky snažil. Myslím, že nebyl ve své kůži. Nehrál jako normálně hraje, kdy najíždí do koše a dává i zárazy. To na něm proti nám nebylo vidět. A my jsme za to strašně šťastní.

V první půlce byly doskoky 20-11 pro domácí. Vy sám jste měl za 16 minut jediný (v útoku). Co tam hlavně při obranném doskakování bylo špatně?
Doskakovalo se hrozně blbě. Za prvé já byl před zápasem trochu nervózní a za druhé se špatně doskakovalo, když jsme si vypomáhali a přebírali clony, a jejich dlouzí potom vycházeli na naše malé. Na obranném doskoku to bylo rozpačité, ale zase se nám povedlo pár útočných a bojovností jsme se to snažili kompenzovat. A v druhé půlce to už bylo lepší.

 

Jen já sám jsem měl možnost dát koš s faulem asi třikrát, ale prostě mi to tam nespadlo. Vždycky to nějak vyjelo a já z toho byl úplně nešťastnej. A taky jsem měl jen padesát procent šestky, což normálně mívám lepší. Ale snad to přijde s dalšími zápasy, pokud budu hrát.

 

Ciboně extrémně zahrál Vrbanc (11 bodů za 15 minut, trojky 3/3), od kterého se přitom vůbec nic nečekalo. Jak vás zaskočil?
My jsme to nečekali vůbec. O něm jsme se nebavili, a i když máme scouting report na každého hráče, tak na něj jsme se nechystali vůbec. Naše příprava směřovala na jejich rozehrávače Stipčeviče, křídlo Bogdanoviče a na dlouhé, kteří jsou hodně vysocí a k tomu poměrně mobilní a atletičtí. Tre Simons od Vrbance správně vypomáhal na ostatní hráče, protože jsme si mysleli, že to bude jejich jakoby slabé místo. Jenže on se ukázal jako nejsilnější. Jednu chvíli, když už jsme měli větší náskok, on tam šoupnul dvě trojky a dlouhou dvojku a udržel je v zápase. Bylo to od něj neuvěřitelný a strašně jim pomohl.

 

Zdálo se že vaše duo Simmons - Nissim se stejně jako vy pořádně heclo. Je to tak?
Speciálně oni dva zahráli fantastický zápas. Ale rozhodně to nebyli jen oni. Kdokoliv přišel na palubovku, tak se tam se soupeřem řezal. Bylo tam pár chyb, ale nasazení jsme měli perfektní, a to, že jsme porazili Cibonu, mluví za všecko.

 

Číslem z říše pohádek byly vaše 2 ztráty za první půlku, oproti 11 domácím.
To je trochu daň za to, že jsou velmi mladý tým. My jsme trochu zkušenější a třeba Radek Nečas je mistrem v tom, že ví, kdy hráče skřípnout, když on hledá tu přihrávku. Tohle nám fungovalo a nahnali jsme tím ty doskoky.  

 

O kolik víc je tenhle výsledek, než jste mohli bez Petra Bendy čekat?
To je strašně těžký říct. Petr se jako hráč nedá nahradit. Na pozici pět je úplně něco jiného než já. Je mnohem mobilnější, střílí víc zvenku. S ním by to byl jiný zápas, já bych nedostal tolik prostoru. Mít ho, porazili bychom je taky a výsledek by byl výborný. Je to bojovník a náš lídr.

Co mu po zápase napíšete?
Jóóó a pak tři křížky. To slovo tady nemůžu použít. (směje se)

Místní novinář mi řekl, že jen tisíc lidí bylo na zápase proto, že pro fanoušky není aktuální sestava Cibony zárukou kvality a víc tisícovek jich chodí jen na Euroligu a pár regionálních derby v NLB. A že klubový basketbal v Chorvatsku je momentálně na velice nízké úrovni. Nicméně pro vás málo divočící a nijak hlasité publikum bylo spíš výhodou, že?
Byl jsem tím trochu překvapený, na druhou stranu je pravda, že hlavním lákadlem je tu Euroliga a jsem si stoprocentně jistý, že tahle hala bude na ni zaplněná. Nechci nás teď podceňovat, ale když jsem jezdí týmy jako Panathinaikos, nebo Barcelona, tak zápas proti nám nezní jako to nej lákadlo.

 

Bylo na domácích z vašeho pohledu nějak znát, že nefungují chemicky, na což místní znalci upozorňovali taky?
Po pravdě řečeno my jsme se koukali na dva jejich zápasy, proti Olimpiji Lublaň a Cedevitě Záhřeb. Proti Olimpiji (výhra) to byl jiný mančaft, než hrál proti nám. Proti Cedevitě (porážka) hráli podobně jako proti nám, takže myslím, že to u nich je ze dne na den jiné. Je to takové nekonzistentní, což je podle mě daň za to velké mládí. Ale pokud by spolu zůstali, za dva tři roky by byli velmi silní.

 

Petr Hamták, Záhřeb
Foto: ČEZ Nymburk