Hrdina Chán: "Bez prémií a stresu jsme lepší!"

 

19.5. Půl roku neskóroval dvacet bodů. Až teď. V dramatickém Zápase 3 semifinálové série NBL na horké půdě Mlékárny Miltra Nový Jičín. Jeho tři dálkové střely, včetně jedné trojky, navíc nasměrovaly prostějovské Orly k vítězství 73-72 a vedení 2-1. Celek z Hané stojí výhru od finále. Ač se triumf o pouhý bod zdá jako důsledek štěstěny, aby si právě ji šlo vůbec naklonit, bylo třeba udělat mnohé. Hrdina zápasu a s 20 body nejlepší střelec Orlů Aleš Chán to pro basketmag.cz také do šroubků rozebral. Až budete mít dojem, že nejde o basketbal, ale šachovou partii.

 

Nechci se vytahovat, ale před začátkem série jsem řekl, že kdo vyhraje třetí zápas, vyhraje celou sérii. Doufám, že to budeme my. Pro nás byl tohle dost existenční zápas. V situaci, kdybychom ztráceli 1-2, doma se nám třeba povedlo vyrovnat a v Novém Jičíně se rozhodovalo s tím, že už máme za sebou čtyři zápasy a oba mančafty budou utahané, tak nevím, jestli bychom v sobě našli síly na to vyhrát u nich pátý zápas. Teď máme mečbol doma a to je pro nás obrovský! Potřebovali jsme to moc vyhrát. Věděli jsme, že Nový Jičín porazit můžeme, už z toho prvního zápasu, který jsme si blbě prohráli sami.

 

Byl existenční i v tom smyslu, že by nepostup do finále mohl znamenat velké zklamání a také výraznější změny v týmu?
Takhle to necítím. V základní části drtivá většina hráčů ukázala, že si zaslouží být v týmu. Já zatím byl jen soupeřem týmů Prostějova, ale jestli tohle není nejlepší tým, tak jeden z nejlepších, co tu byl, určitě. A od vedení nebyl vůbec žádný tlak. Neměli jsem vypsané žádné prémie, dokonce se s námi vedení ani před zápasem nebavilo. Měli jsme totiž blbou zkušenost, že jednou v sezoně nám prémie na utkání vypsali a my jsem ho pak nezvládli. Moc jsme na to mysleli. Udělali proto správnou věc, že se do toho nemíchali a nechali nás se s tím poprat, což se nám povedlo.

 

Jsou tam dva faktory. Někdy v listopadu, nebo prosinci si liga uvědomila, že se kluci naučili hrát na mě a že jeden na jednoho budu pod košem dělat problémy. Soupeři mě pak začali zdvojovat. Takže jsem neměl tak lehké střely a jednoduchou hru pod košem. V prosinci jsem chytil i první zdravotní potíže a od března už se to s mým natrženým lýtkem, které do dneška nemám plně doléčené, táhlo. Nehrál jsem v takové pohodě a možná už jsem trochu ze sezony utahaný, protože jsem nebýval zvyklý na takovou minutáž. Zatím mě to ale strašně baví. A teď ty body přišly ve správnou chvíli.

 

Já to četl. Je mi jasné, že pro něj by bylo mnohem nepříjemnější, kdybych víc stavěl clony a sbíhal, protože se pak těžko ten hráč zdvojuje. To, jak jsme to teď zahráli s Eugenem, vyplynulo z toho, že Nový Jičín začal stavět v obraně zónu, která nás v poslední čtvrtině strašně trápila. My jsme zahráli s Kylem (Landrym) slušný zápas a dole jim dělali problémy. Soupeř na to zareagoval a poměrně to tam ucpal. Kdybych se pak motal pod košem, neměl bych šanci ani dostat balon, ani pořádně útočně doskakovat. Tak jsem si řekl, že to musí být volné venku, protože na Eugena pomáhal hráč ode mě, a co jsem od kluků pochopil po zápase, tak obrana nesměla odstupovat ani od Veikalase, takže na mě nemohli pomáhat a já měl volné střely.  

Čím vám zóna domácích dělala nejvíc problémy? A byly šémem k ní až trojky z Prášilovy "opakovačky" z rohu?

Jarda nám strašně pomohl, že se chytil. Za chvíli jsme z něj dostali tři trojky a vrátil nás do zápasu. Oni v té zóně mají dole tři dost vysoké hráče, dva pivoty plus Hájka. Kdokoliv najede do bedny, nebo obdrží míč dva metry od koše a blíž, okamžitě u něj jsou dva hráči a třetí se tam přidává zespoda. Do toho se strašně těžko prosazuje, ať už najede rozehrávač, nebo dlouhý dostane balon dolů. Zaplaťpánbůh jsme to vyřešili. Ze tří čtyř našich systémů do zóny jsme zvolili pick and roll, kde rozehrávač po cloně dribluje jakoby na druhou stranu a přehazuje míč zpátky do rohu na volné křídlo, probíhající po koncové čáře, což byl Jarda.

 

(směje se) Když vidím, že nebudu mít šanci se prosadit pod košem. Pak lezu ven.

 

Nevím, jestli jen já. Ale pokud si měli vybrat mezi mnou a někým jiným, koho nechat volného, tak určitě zvolili mě. Já být jejich trenérem, udělal bych totéž. Celou sezonu jsem z dálky moc nestřílel. Druhá věc je, že na tréninku každý den z dálky střílíme. Pro nás to tedy taková novinka nebyla.

 

Nebylo potřeba mi cokoliv říkat. Věděl jsem, že jsem to zvoral. I když nedávám body, je pořád důležité tam mít dva dlouhé, s Kylem, nebo někým dalším. Když jsem pod košem, změníme spoustu střel, často rozehrávač ani nenajede, k tomu nějaký blok a doskoky. A když jeden z nás chybí, je to citelně znát. Věděl jsem, že jsem rychle nabranými stupidními fauly mančaft hrozně oslabil. Zápas 1 jsme prohráli vinou mých ..., a proto jsem byl moc rád, že jsem to teď mohl napravit.  

 

Celkově to bylo o doskocích. V prvních dvou utkáních nás Nový Jičín v obraně i útoku přeskákal. Teď my přeskákali je. Možná už neměli tolik sil. Jejich rozehrávači standardně najíždějí a při výpomoci našich dlouhých shazují na své dlouhé, kteří pak mají buď lehké koše, nebo házejí šestky. Včera jsme to dobře pokryli. Vlastně celou sérii proti nám dlouzí pořádně nehrají zády ke koši, nebo jeden na jednoho. Vždycky spíš postaví clonu a někde čekají na míč.

 

Nevím, jak dalece není v pohodě, ale rozhodně bych to teď nerad komentoval. Vím, jak dobrý a zkušený hráč je, a v Zápase 4 pro ně bude naprosto klíčový. Na jeho výkonu bude záležet. Když on se dostane do nájezdu a my budeme muset pomáhat, tak při jeho výborných příhrách nám může udělat velký binec. Teď se mu to třeba nepovedlo, ale zase zahrál výborně Jura Gavlák. Možná nehraje, jak by chtěl, ale podcenit ho nesmíme.

 

Rychlost. Nemáme tolik ztrát, neděláme tolik chyb. Když Skiba (Skibniewski), nebo Eugene jsou na křídle, mají na sebe většího bránícího hráče. Eugena bránil Pandula, a když ho obešel, vyhazoval na mě volného ven. To je jeden z důvodů, proč se to tak povedlo. Dušan (Pandula) je o hodně vyšší a aniž bych ho chtěl v obraně shazovat, Eugene je hodně rychlý, s výborným ovládáním míče. Pak na něj někdo musí pomáhat a včera to byl zaplaťpánbůh hráč ode mě.

 

Trenér před utkáním zmínil jako jeden z hlavních faktorů, že k výhře musíme Nový Jičín přeskákat. A my to splnili. S Kylem jsme se o to porvali a konečně doskok vyhráli.

 

Všichni viděli vaše střely z dálky, ale možná ještě podstatnější byl Gavlákův neproměněný nájezd z protiútoku na případných 69-63 pro domácí tři a půl minuty do konce. Za jak důležité jste to považoval vy?
Ještě že to nedal. Pravda, pak měl trojku, kdy to stáhl na bod, a ještě jim dal šanci na výhru. Ten nájezd byl zleva, Skiba byl u něj, no a ještě že nedal. O šest bodů minus už by pro nás mohl být průšvih.

 

Na klubovém webu jste zmínil, že jste se na vedro novojičínské haly chystali v sauně. To byl žert, nebo jste v ní vážně byli?
Ano, byli. Je to součást regenerace. Jinak to ale bylo v žertu. Přirovnal jsem halu k sauně, protože je tam vždycky vedro, a když je plno a člověk má odběhat 30 minut, je to něco úplně jiného než u nás nebo v Nymburce. Všechny zápasy, co jsem tam v Česku hrál, byly pro mě hodně těžké.
 

Nemůžu mluvit za ně. Kdybych se ale zkusil vžít do té situace, možná by mě to i nakoplo, že bych se snažil ještě o něco víc. Pokud bych neměl nějak jisté angažmá na další rok, snažil bych se hrát co nejlíp, abych si zařídil práci jinde. Dal dohromady nějaké dývýdýčko, snažil se, aby se na mě přijel podívat ještě nějaký agent. Někdo to zmiňuje jako nevýhodu pro ten tým, ale já to vidím opačně. Spíš jako další motivaci. I když ti hráči možná můžou být trochu nervózní...

 

Petr Hamták

Foto: BK Prostějov