Harlemský Benda na cestě kolem Valančiunase k nebi a šunce se sýrem jako velké odměně za dobytí Rytas

Petr Benda je skromný člověk. Když dostal otázku, jakou odměnu za svůj další velký part a především triumf nad slovutným Lietuvos Rytas obdrží od manželky, pravil, že od své volejbalové šampionky doufá ve večeři. A jaká je jeho oblíbená? Jako fajnšmekr si dává studenou kuchyni s šunkou a sýrem. "A u toho se budu koukat na Veselku," plánoval si včera těsně po zápase televečeři u duelu Washingtonu s Bostonem, kde se český kolega zpod koše potýkal s legendou na dvě Kevinem Garnettem.

Když Benda hovořil, už seděl na palubovce a podle pokynů atletického kouče strečoval. Hrudní koš byl už "vyfouknutý", svaly v klidovém režimu. Ne jako ještě chvíli předtím, kdy se musel potýkat s buldozerem Robertsem nebo 210 vysokým čahounem Valančiunasem a jeho teleskopy s nabroušenými lokty.

16 body a nejvyšší efektivitou ze všech aktérů zápasu oba strčil do kapsy. Jaká to vůbec proti loňské pětce draftu byla bitva?

"No, těžká. On je vyšší a těžší, ale snažil jsem se hrát tvrdě, a i když jsem to v pár soubojích schytal, jindy to zase schytal on," nebál se přiznat Benda, který v útoku Valančiunase dokonce školil. A při svistotu kolem pomalejšího 19letého koloděje do koše vypadal jako driblující harlemský míčokouzelník.



"Oba jejich pivoti nebyli rychlí na nohách a špatně řešili pick and roll na trojkovém oblouku. To jsme se v zápase snažili hodně využívat. A vůbec nejvíc na konci, kdy jsme pořád stavěli clonu pro Abramse a ten z toho těžil. Tam to bylo hodně znát."

Benda ovšem uznal, že na 19 let už Litevec má lecjaké dovednosti a může se ještě ohromně zlepšovat. "Fyzické dispozice na to má, takže tou pětkou draftu byl oprávněně a v NBA se prosadí."

Valančiunas po některých doskocích mával se zdviženými lokty kolem sebe až tak, že by nevhodně stojícímu soupeři mohl udělit pořádnou ránu.

"Dělá kolem toho trochu divadlo, hlavně když hrají doma. Má to naučené od trenérů už z dorostu i žáků, kde se učí, aby hráč měl po doskoku lokty nahoře."

Díky Valančiunasovi, ale i hráčům na dalších pozicích měl Rytas slušnou fyzickou převahu. A i proto se Bendovi nezdály pouhé tři útočné doskoky soupeře za první poločas.

"To není správně. My jsme v první půlce na obranném doskoku hořeli mnohem víc a tři útočné doskoky měl Rytas jen za jeden útok," nahlas se zasmál Benda. "V druhém poločase jsme to zlepšili a už přes nás moc neskákali."

Zajímavostí byly i jen 4 trestné hody domácích za prvních 20 minut. "Oni to dobře zatahovali proti nájezdům a my jsme nechtěli zakončovat do dvou vysokých obránců a spíš jsme to vyhazovali ven, odkud nám to hlavně v první čtvrtce padalo. Proto těch šestek moc nebylo," pravil Petr.

Udržet Petrohrad i Lietuvos na 73 bodech značí už hodně dobrou obranu. Právě na té si extrémně zakládal minulý kouč Katzurin, za kterého bylo horko, už když soupeř nebyl udržen na 70 bodech. Aspoň podle dobových svědectví hráčů.



Právě proti jedněm z nejtěžších soupeřů v sezoně Polabané předvedli své top defe výkony, a to se kouč Ginzburg jeví ve srovnání s předchůdcem jako ofenzivněji orientovaný.   

"Jestli tohle byla naše nejlepší obrana v sezoně? Jo, byla. Zatím máme vzrůstající tendenci a tenhle zápas nám vyšel perfektně. Pomáhali jsme si, a i když soupeř měl pár jednoduchých košů, které se za 40 minut přihodí vždycky, celkově byla obrana výborná. Dopomohl tomu ale i soupeř. My jsme se mohli víc stahovat pod koš a nechat je spíš střílet z dálky," podotkl Benda.

Ač obrané preciznosti tým dosáhl i bez defenzivního guru Nečase, Petr se už těší na absentérův brzký návrat. "Podkošová rotace s ním by byla větší."

Takhle se musel s tankem Robertsem potýkat i pod košem vypomáhající křídelník Sokolovský. "Popral se s tím dobře. I proto, že Rytas na Robertse - nevím proč - přestal v druhé půlce hrát. On se vůbec nedostal do hry a jen tam pobíhal po trojkovém oblouku, což rozhodně není jeho parketa."

Benda souhlasí i s tím, že Nymburk má za dobu na evropské scéně dosud nejlepší útočnou sestavu.   

"Už jsem tohle říkal na začátku sezony," zdůrazní opora, podle níž i přechod Rytas do zóny v průběhu zápasu byl znamením o kvalitě nymburského útoku.

"Většinu to tak bývá, že změna obrany do zóny znamená, že útok soupeře je na dobré úrovni a to se i dnes potvrdilo."

Ofenzivní potenciál navýšil i příchod maličkého super snajpera Abramse, který si s Rytas vzal na starosti koncovku a svými střelami výhru mocně přitáhl.



"Tam jsme stavěli prakticky jen pro něj clony na trojce a on to proměňoval. A jednou uvolnil Láďu Sokolovského. Jeho trojka v poslední minutě už nás uklidnila, tam už jsme všichni věřili a Láďa je pro mě Hráčem zápasu," chválil kolegu Benda.

Kombinace fungující obrany i produktivního útoku může znamenat hodně do klíčové druhé půlky sezony. Kam až by to v ní šlo dotáhnout?

"Na serveru Eurocupu psali, že naším stropem je nebe. Zatím ale zůstaňme na zemi. Pravda je, že proti těm výborným celkům nám možná pomáhá i tahle menší hala a její menší prostor, na který ti soupeři nejsou zvyklí. Přijedou sem a může to pro ně být trochu šok. A když se to sejde dohromady s tou obranou, tak tu jde hrát a vyhrávat s každým."

Menší hala zároveň znamená, že se v ní snáz dosáhne bouřlivější atmosféry. "A ta dnešní byla zdaleka nejlepší v domácích zápasech téhle sezony. Přišlo nejvíc lidí, co jsem tu letos zažil. Prostředí bylo úžasné, lidi nás od začátku hnali dopředu."

Na otázku, proč se hala zaplnila až na Rytas, a ne už třeba na Petrohrad, ani Benda nezná přesnou odpověď. "Já to nechápu, na to se mě neptejte! Asi měli na pondělí všichni dovolenou," smál se. Už vážněji pak dodal: "Možná to dělá ten dřívější čas, ale spíš tam bude víc věcí dohromady. Zrovna mohlo přijít víc lidí najednou, nebylo nic jiného v televizi,..."

A to největší hity teprve přijdou na řadu: Valencie, CSKA Moskva a kdo ví, možná i nějaké to velké play-off. To už však bude zase jiná, "pardubická" písnička.

Ta pokračuje už v úterý eurocupovou bitvou - s Gravelines Dunkerque. Udrží i zítra v ČEZ Aréně Nymburk svou neporazitelnost?


Petr Hamták
Foto: ČEZ Basketball Nymburk