Guard Austin Rivers prvním v historii NBA, kdo hraje pro (slavného) tátu. A od začátku i pod tlakem kritiků

UDÁLOST   Byl to v pátek velký den nejen pro rodinu Riversů, ale také pro celou NBA. Když zbývalo do konce první čtvrtiny zápasu Clippers proti hostům z Clevelandu dvě a půl minuty, vůbec poprvé v dějinách povolal kouč na hřiště svého syna. Zdá se až neuvěřitelné, že při všech bratrech, bratrancích nebo otcích a synech či strýcích a synovcích, působících v nejlepší lize, se až po tolika desítkách let stalo, že trenér vede v zápase svého syna. Tento primát už bude jednou provždy patřit Docu a Austinu Riversovým, kouči a nové posile Los Angeles Clippers. Pokud tedy nepočítáte kombinaci George Karla a jeho syna Cobyho, který však při kratičkém působení v Denveru nenastoupil ani na minutu.

"Největší rozdíl teď je, že mě musí poslouchat," vtipkoval ještě před zápasem Doc Rivers, sám bývalý vynikající rozehrávač, na adresu syna, rovněž guarda, který zastane pozici 1 i 2.

Bylo to asi naposledy, co tenhle kouč měl náladu na vtipy, když hovořil o vztahu se synem v jednom týmu. Hvězdy totiž oběma Riversům od začátku nejsou dvakrát nakloněny.

Clippers trenérova potomka, 193 vysokou desítku draftu 2012, získali v rámci dvou trojsměnných trejdů. V tom prvním putoval z New Orleans, kde po dva a půlroku nezářil (první sezona 6,2 bodu, 2,1 asistence za 23 minut, druhá 7,7 a 2,3 za 19 a letos 6,8 a 2,5 za 22 při 28procentní trojkové bídě), do Bostonu, který ho využil jen k dalšímu obchodu, a teprve ve druhé fázi se guard posunul do LA. Clippers za něj do Phoenixu odeslali křídelníka Reggieho Bullocka (číslo 25 draftu 2013, letos 2,6 bodu) a do Bostonu další křídlo Chrise Douglase-Robertse (letos téměř nehrajícího) plus jednu volbu v druhém kole draftu.



Navíc museli propustit a vyplatit rozehrávače Jordana Farmara, aby pro Riverse získali platový prostor. Ten chtěli získat i na pozdější zajímavé akvizice, například veteránů Natea Robinsona (v minulých dnech propuštěn Bostonem) a Tayshauna Prince.

U Clippers podle všeho věří, že se kariéru mladého Riverse podaří restartovat a že by po letním odchodu Darrena Collisona mohl zastat poměrně důležitou roli, kdy by měl být lepší než veterán Farmar. Vnějšími pozorovateli však trejd pozitivně hodnocen není. Už to není pro 22letého Riverse příznivá vstupní situace.

Jeho otec však trvá na tom, že se do týmu hodí. Navíc to podle něj prospěje týmové chemii. Syn sám tvrdí, že na společný stůl přináší především obranu a fyzickou prezenci, dále exekuci hry v útoku, uvolňování střelců a k tomu nějaké body. "Tohle podle mě v sestavě náhradníků tým potřebuje. Když mi právě Clippers řekli, že tohle chtějí, vůbec jsem neváhal."

Ač otec a syn Riversové věřili, že tento krok bude pro oba pozitivní, manželka a matka Kristen byla zásadně proti. Tuší, že to může do rodiny přinést potenciální potíže.



"Samotného by mě tohle nikdy nenapadlo," přiznal Austin. "A když mi to táta přednesl, první, co jsem udělal, byl telefonát mámě, protože ta se s tím vším bude muset vypořádat. První večer z toho byla hotová, ale nakonec jsem ji přesvědčil, že to může fungovat."

Austin netají, že radši hrál proti tátovi. I v nové situaci ale všechny ubezpečil, že zásady přísného otce se jeho příchodem nezmění. "Nikdy, vážně nikdy by mi před někým nedal přednost na hřišti jen proto, že jsem jeho syn! Pokud nebudu hrát dobře, odsedím si to na lavičce. I on chce vyhrávat. Když mi bylo pět a hrávali jsme dámu, stejně mě nenechával vyhrát."

A co až přijdou v kabině stížnosti spoluhráčů na otce?

"Zákon šatny je nade vše. Nebudu to přece brát tak, že jé, vždyť on teď mluví o mém tátovi. To je prostě sport, vždycky nebudete ze svého trenéra nadšení. A kluci beztak nemají problém přede mnou cokoli říct. Ví, že si to nechám pro sebe. Pokud bych to tak nebral, byla by to chyba."

Austin by měl Clippers dodat element, který jim v náhradnické pětce chyběl - tlačit hru rychle dopředu. Otec přiznal, že měl určitou možnost stáhnout si syna už v létě, ale nešel za ní. Když však po odchodu Collisona do Sacramenta sledoval druhou pětku, jak ztrácí sílu, tempo a produktivitu, změnil názor.



Páteční 12minutový debut proti Cavs Austinovi vůbec nevyšel (z pole 4/0). Guard prý však o svou střelbu neměl obavy. Navíc před dalším utkáním mu jeden z lídrů týmu DeAndre Jordan dal následující instrukce: "Buď agresivní. Nebude nám vadit, když to budeš mít 8/1. To se prostě stává."

V duelu číslo 2 se Sacramentem Austin, který je pod smlouvou jen do konce této sezony, minul při výhře všechny tři střely z pole a 1 ze 2 šestek. Za 15 minut přidal tři doskoky, 1 asistenci a blok. První koš ze hry tak přišel až ve třetím a dosud posledním Riversově utkání, při vítězství nad Bostonem, kdy za 16 minut přidal i 3 asistence.

Mezi tím novinářům stihl ozřejmit, že nebyl žádný důvod novou situaci s otcem nějak speciálně probírat. "Mezi mnou a tátou je striktně profesionální vztah." A k pozornosti okolí dodal: "Fanoušci se nekoukají na to, co předvádím teď, ale na to, co za mnou bude po konci sezony."

Táta Doc, jako kouč šampion s Celtics v roce 2008, se už po dvou dnech musel ohradit proti novinářům, kteří podle něj z nové situace vytvářejí větší událost, než skutečně je. Jako svou výhodu pak vidí, že teď už nemusí sledovat v NBA dva týmy, protože syna má neustále pod dozorem.



Pod dozorem rozhodně bude i souručenství jeho a syna v týmu Clippers. Jak pod tím ze strany fanoušků, tak především od médií. Třeba magazín Sports Illustrated vyslovil obavy hned na začátku. Podle něj jedinou logickou částí celého trejdu je, že Austin je synem kouče a zároveň prezidenta basketbalových operací klubu. Pokud by se hráč jeho kvalit jmenoval jinak, každý by se podle SI ptal, co to sakra Clippers vyvádějí?

Obecný dojem v NBA je, že Austin si stále hledá v lize svou hráčskou identitu. Původně vypadal jako combo-guard s první myšlenkou na střelu, který si ji zvládne připravit i z driblingu, je schopný si vynutit faul a trefit i nějakou trojku. Jenže u Pelikánů to zatím žádná sláva nebyla a třeba v této sezoně měl střelbu z pole necelých 39 a z trojek jen 28 procent. Zlepšil sice zakončení z vymezeného území, ale za velkou hrozbu stále považován není. A podle SI není silný ani v obraně, zahájení útoku a tvorbě pozic pro spoluhráče. A kritika závěrečná: Pelicans, kteří nevyužili opce na čtvrtou sezonu jeho nováčkovského kontraktu, byli efektivnější, když Austin zahříval lavičku. 

Další sodu dostal od analytiků sám Doc Rivers, který pod očekávání hrající desítku draftu, jež před sebou nemá žádné velké vyhlídky (není ani typickým rozehrávačem, ale ani střelcem), získal do týmu příliš draho, když obětoval hned tři hráče. Oslabil se na už tak nejslabší pozici small forwarda a vzdal se i hlavní zálohy za ústředního rozehrávače Paula, jenž za sebe aktuálně nemá adekvátní záskok. A to pro sestavu s už tak poměrně slabou lavičkou, jež přitom má aspirovat na mety nejvyšší, není dobrým znamením.

V dalších měsících se uvidí víc...