Ginzburg před bitvou v Pioniru s CZ Bělehrad: Kdo nechce hrát pod tlakem, ať jde dělat od devíti do pěti

05.01.2011 - Redakce
počet přečtení: 2203
vytvořeno 05.01.2011, upraveno 05.01.2011

5.1. EXKLUZIVNĚ Z BĚLEHRADU    Druhou polovinu NLB ligy dnes večer zahájí v aréně Pionir tým ČEZ Nymburk. Proti Crvene zvezde budou však karty rozdány zcela jinak než v úvodním duelu sezony, který Středočeši jasně vyhráli. Finančními trably sužovanému soupeři před soutěží hrozilo, že do ní ani nevstoupí. Nakonec sezonu začal s mladým nezkušeným kádrem a prohrál šest prvních zápasů.

Když však pominul zákaz přestupů ze strany FIBA, tým posílilo několik Američanů a z posledních 7 utkání 4 vyhrál - nad Cibonou, Vršacem, Cedevitou a CO Záhřeb. Poslední triumf v Pioniru už sledovalo 6000 diváků. CZ si touto výhrou polepšil na 4-9. Stejnou bilanci má na samém chvostu tabulky i Zadar, Nymburk spolu s Cibonou a Aleksandrovacem mají jen o výhru víc. Dnes proto bude o náboj postaráno. Ví to i kouč Nymburka Ronen Ginzburg.

Trenére, jaký máte osobně pocit z toho, že po 7 kolech jste patřili ke špičce soutěže s bilancí 5-2 a po dalších šesti zápasech jste s poměrem 5-8 výhru od poslední příčky?
Když to bylo 5-2, nijak jsem to neoslavoval, protože jsem věděl, jaká ta soutěž je. Stejně teď nejsem v depresi z bilance 5-8, protože je to vážně náročná soutěž, kde jste jednu výhru od chvostu tabulky a zároveň dvě vítězství od dobrého místa ve středu tabulky. Taky nehodnotím NLB  ligu samostatně, ale dívám se na sezonu jako celek s oběma soutěžemi, kdy s našimi vystoupeními v Eurocupu jsem spokojený velmi. Jistě jsou důvody, proč ty výsledky takové jsou, jako absence hráčů plus další věci, o kterých nechci mluvit. Přesto jsme stále v dobré situaci.

Najednou se zdá, že žádný tým není jen tak k poražení. Nicméně otázka pro vás: Viděl jste nějaký společný jmenovatel u všech těch posledních porážek?
Především zvažte, že špička soutěže, což je Lublaň, která v Eurolize pronikla do TOP 16, má čtyři porážky. Takže mít v téhle fázi pět šest proher - i když jistě ne v řadě - není žádná hrůza. A ty důvody? Většina týmů hrála tvrdý nesmlouvavý basketbal a my jsme se na to někdy nedokázali adaptovat. A pak jsou tak ještě některé další příčiny...

V soutěži není žádný snadný soupeř a týmy, které jsme porazili, jako Cibona nebo Partizan, jsou teď ještě silnější, získaly posily, na které vzali peníze nevím odkud. NLB je teď vedle Euroligy, Eurocupu a ACB na úrovni třetí čtvrté nejlepší soutěže v Evropě.



Jste teď uprostřed soutěže, do které jste přišli z úplně jiného regionu. Připadáte si stále tak trochu jako vetřelci? Mám na mysli, jak k vám přistupují sudí, ale i kluboví činovníci?
Nejsem teď v pozici, že bych o sudích chtěl mluvit. My musíme nejdřív udělat svou práci, začít hrát agresivněji. Pokud jde o funkcionáře, tam je to v pořádku, bez problémů.

Stojíte před zápasem, kde by vás porážka ještě víc přiblížila k poslední příčce. Bude to z posledních kol svým způsobem nejtěžší duel?
Jasně, že tam je tlak, ale ten existuje v každém utkání. O tom prostě basketbal je. O životě pod tlakem. Když to nechcete podstupovat, můžete někde zařezávat od devíti do pěti.

Někteří vaši hráči zmínili, že pro ně nezvyklá je tvrdost hry ve srovnání s Eurocupem, a také je daleko více zastoupena hra jeden na jednoho. Jaké rozdíly vidíte vy?
Souhlasím, že herní styl je jiný než v Eurocupu a fyzická náročnost a agresivita je to hlavní. Mnoho hráčů je doslova válečníky, chtějí se hodně předvést a dávají do toho celé srdce. Navíc jim nechybí kvalita. A ještě je tu jedna věc  - podkošoví hráči. Ti jsou vážně silní. Asi ne všichni dosahují kvalit Eurocupu, ale silní jsou určitě. Pokud jde o tu agresivitu soupeřů, jedno je jisté ? my se musíme přizpůsobit. Nemáme na výběr. Tahle soutěž se tak hraje.
Co nové posily CZ, jak změnily její hru (Marsh dává 18 bodů, Young 15)?
Od doby, co přišly, vyhrála CZ všechny zápasy doma a prohrála všechny venku. My ty americké hráče známe, Marsh hrál za dobré týmy a za velmi dobré peníze. Kvalitu mají i Young a Myles. V týmu je teď dobrý mix místních a amerických hráčů.

I vy máte nového hráče Mylese McKaye.  Dostane od vás teď více minut a jak se podle vás popasuje s vaším obranným systémem?
Zvyknout si na naši obranu pro něj rozhodně bude těžké, zatím jsme měli spolu jen pár tréninků, protože kolem Vánoc jel domů. Samozřejmě mu ale dám šanci, abych viděl, jak se dokázal přizpůsobit.

Bude se kádr ještě nějak měnit?
Nejdřív uvidíme, jak se vyvine situace s McKayem, teď mu zbývají ještě myslím dva týdny do konce try-outu. Pak se rozhodneme.


Petr Hamták
Foto : archiv    
 
 
 
 
 
   
 
 
 
 
 
 
 
 
 

 

 
 
 
  
 
   
 
Při poskytování služeb a analýze návštěvnosti nám pomáhají soubory cookie. Používáním tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich užitím.Další informace