Ronen Ginzburg v roli hlavního kouče Nymburka vedl tým jen v šesti soutěžních zápasech, už teď má ale na kontě jeden velký skalp. Euroligový. Ten, co patří Ciboně Záhřeb. "Je to velká věc pro mě a klub, protože jsme porazili právě takový tým. A to, že jsme to dokázali oslabení, jeho hodnotu zdvojnásobuje," vyzdvihl po záhřebském triumfu 86-85 v 6. kole NLB ligy izraelský kormidelník.
Ronen Ginzburg v roli hlavního kouče Nymburka vedl tým jen v šesti soutěžních zápasech, už teď má ale na kontě jeden velký skalp. Euroligový. Ten, co patří Ciboně Záhřeb.
"Je to velká věc pro mě a klub, protože jsme porazili právě takový tým. A to, že jsme to dokázali oslabení, jeho hodnotu zdvojnásobuje," vyzdvihl po záhřebském triumfu 86-85 v 6. kole NLB ligy izraelský kormidelník.
"NLB je hrozně, hrozně náročná soutěž - když vezmete soupeře, kterým musíte čelit každý týden. A všechny týmy hodně prohrávají i vyhrávají, mají spousty propadů i vzestupů. I my s tím musíme nějak vyžít a já věřím, že na konci sezony se dostaneme do pozice, kdy budeme moct sahat po úspěchu."
Ginzburg se nebál použít velká slova, když mluvil o těžké situaci, z níž jeho tým do utkání šel. "Byli jsme bez Efejukua a hlavně bez Petra Bendy, který pro mě má velikost Sochy svobody."
Co o zápase řekl dál?
O tom, z čeho se vítězství zrodilo
Za prvé z toho, že jsme měli vyvážený útok, což zní docela překvapivě, když to říkám. Aleš Chán nám ale dodal takový rozměr, který jsme dosud neměli. A za druhé to byla obrana, kde byl naším cílem Bogdanovič (21letý nejlepší střelec soutěže s 25 body na zápas). Věděli jsme, že něco dát musí, ale před zápasem jsem hráčům řekl: Nemůžeme ho ubránit na nulu, ale pokud mu dovolíme jen deset vydřených bodů, bude to dobré. A přesně to se stalo. Stihl jen deset vydřených bodů a často měl na jejich hru zničující dopad. A pak jsme museli zastavit rozehrávače Stipčeviče. Na konci to všechno leželo na něm, když nás málem porazil sám.
O DŮLEŽITOSTI DOSKOKU
O doskoku jsme mluvili celý týden a i při zápase pořád dokola. Věděli jsme, že budeme při jejich výšce mít na doskoku problémy, tak jsme do něj postupně vložili větší úsilí. Když se koukáte na bilanci 36-30 pro ně, musíte se nejdřív dívat, kolik střel minuli, a kolikrát z toho měli ještě útočný doskok. Kdybychom prohráli, těch 11 útočných doskoků Cibony by bylo asi toho hlavním důvodem. Ale oni jsou prostě velcí.
O UBRÁNĚNÍ BOGDANOVIČE
Tady bylo klíčové týmové úsilí, protože když se chystal ke střele, tak třeba Pavel Pumprla byl v osobce u něj, ale každý musel být připraven mu vypomoct na nájezd a zase se rychle vrátit ke svému hráči. Ale nebránil ho jen Pumprla, který na něm nicméně odvedl skvělou práci. Byli to i Křemen nebo Lenzly.
O TaktiCE V OBRANĚ
Za prvé jsme museli ochránit naše podkošové hráče a taky křídla, protože ta jejich hodně chodí dovnitř. Proto jsme bránili zepředu a snažili se nenechat jim lehké přihrávky na hráče dolů. V tom jsme uspěli. Při jejich pick and rollu jsme věděli, že musíme dostat míč z rukou rozehrávače Stipčeviče a hlavně Bogdanoviče - pořád ho napadat bylo zásadní. Takže šlo o obranu pick and rollu a nedovolení křídlům hrát dovnitř. A uspěli jsme i v tom, že Bogdanovič měl dost těžkých střel.
O POUHÝCH 6 ztrátách, Z TOHO JEN 2 v první půlce
Plynulo to z vyvážené hry. Když byl na hřišti Aleš Chán, měli jsme nejvíc bodů ze hry dovnitř. Celkově jsme hráli v útoku dobře a tam jsme ze všeho nejvíc zápas vyhráli.
O CHÁNOVI, KTERÝ ŘEKL, že NECÍTIL DŮVĚRU KOUČE KATZURINA, ALE CÍTÍ JI TEĎ
Aleš by především neměl mluvit o jiných trenérech. A teď řeknu tohle: Aleš musí být ve výkonech hlavně konzistentní, neustále na vysoké úrovni. Ne že tenhle jeden zápas stačí. Poslední dva týdny od návratu ze zranění trénoval fakt hodně a já jsem ho už nutně potřeboval zpátky do hry. Za jeho absenci jsme v minulých zápasech "zaplatili". Když jsem sestavoval tým, vzal jsem ho jako hráče, který by měl hrát. S Cibonou zahrál skvěle, ale musí si věřit, pokračovat v tvrdé práci a - být stálý ve výkonech.
O TOM, CO UMÍ AFIK NISSIM
Trénoval jsem ho a znám ho jako své boty, opravdu dlouho. Chvíli trvá, než se tým seznámí s jeho přednostmi, ale i se slabšími stránkami. To všechno musí tým pochopit, nikdy totiž nemáte dokonalého hráče. O Afikovi jsem věděl, že to je povahou vítězný typ, díky němu jeho týmy vyhrály spousty zápasů a vyhrál také některé pro mě. (Ohledně zápasu s Cibonou)... Teď ale nemluvím o té poslední střele. Mluvím o těžké trojce za stavu 85-81 pro Cibonu. On se nebojí vzít na sebe zodpovědnost. A hráči jako Šutys (Nečas) a další vysocí mu hodně pomáhají, aby se dostal do dobrých pozic.
O TOM, ŽE Simmons i Nissim v druhé půlce někdy AŽ PŘÍLIŠ TLAČILI NA PILU
Nemůžete hrát stoprocentně dokonale. Někdy se do toho skutečně tlačili moc, a proto jsem je v tu dobu také stáhl ze hřiště. Tohle ale nejde vždycky naplánovat. Hlavně vím, že to nebylo o Chesterovi, Afikovi, nebo Alešovi, ale o týmu. Co Šutys dokáže v obraně, Michal Křemen, Michael Lenzly a další, bylo prostě skvělé.
Petr Hamták, Záhřeb
Foto: ČEZ Nymburk