Frankfurtský direktor Novák o klubu ve městě financí, Bayernu, Katzurinovi, návratu i šoku Němců z Čechů
11.08.2011 - Redakce
počet přečtení: 2946
vytvořeno 11.08.2011, upraveno 11.08.2011
EXKLUZIVNĚ Eurošampionát kadetů si nenechala ujít spousta basketbalových veličin, expertů a manažerů. Jedním takovým byl i člen české eskadry na ME 1999 ve Francii, internacionál a současný sportovní ředitel Frankfurt Skyliners, předního celku bundesligy. Po pěkných pár letech v zahraničí má jeho čeština lehký přídech německého frázování, ale problémy se slovníkem rozhodně netrpí. Více už vám o svém působení, klubu, rodině, nadějném synovi Honzovi, německém basketbale, Mulim Katzurinovi a svém potenciálním návratu na rodnou hroudu řekne Kamil Novák v exkluzivním vyprávění pro Basketmag sám.
Eurošampionát kadetů si nenechala ujít spousta basketbalových veličin, expertů a manažerů. Jedním takovým byl i člen české eskadry na ME 1999 ve Francii, internacionál a současný sportovní ředitel Frankfurt Skyliners, předního celku bundesligy. Po pěkných pár letech v zahraničí má jeho čeština lehký přídech německého frázování, ale problémy se slovníkem rozhodně netrpí. Více už vám o svém působení, klubu, rodině, nadějném synovi Honzovi, německém basketbale, Mulim Katzurinovi a svém potenciálním návratu na rodnou hroudu řekne Kamil Novák v exkluzivním vyprávění pro Basketmag sám.
Pane řediteli, jaký tým jste přijel na ME kadetů sledovat víc, český nebo německý?
Přiznám se, že oba. Trenér Německa Harald Stein pracuje u nás v klubu jako koordinátor mládeže. Já jsem ale chtěl vidět i naše kluky, které trénuje Petr Treml, s nímž jsem hrál v nároďáku a proti sobě jsme hráli i v lize. A celkově jsem chtěl vidět úroveň basketu v této kategorii.
Váš syn Jan se před časem připravoval s německou reprezentací kadetů. Mít německé občanství, jak daleko by tehdy měl k nominaci na velký turnaj, jako je ME?
Těžko říct. Oni ho tehdy vybrali, když mu bylo necelých šestnáct. Šlo o sezonu 2007/08. Byl už v užší čtrnáctce hráčů, absolvoval s nimi tradiční turnaje na začátku roku v Turecku a Itálii. Ale pak se zjistilo, že nemá pas, takže to skončilo. Jestli by se tehdy na ME dostal, nejde zpětně říct. Začalo se to nějak řešit s tím pasem, ale časově by se to nedalo stihnout vyřídit.
Vy jste po letech v Německu brán už do takové míry za v uvozovkách Němce, že ani funkcionáře nenapadlo dřív prověřit, zda váš syn německé občanství má?
Já tam byl skutečně už hodně dlouho a oni si mysleli, že máme občanství celá rodina. Ten počáteční výběr, kde bylo 24 hráčů, vedl ještě trenér z naší oblasti, kterého dobře znám. Bral to, že to není problém. A všimli si toho až nějak v lednu, kdy letěli na turnaj do Turecka. Tam se na to přišlo.
Z vaší rodiny občanství tedy nemá nikdo?
Ne. Já ho tenkrát pro syna nechtěl. Teď o tom ale vážně uvažuje. Z hlediska basketbalu ho dosud nepotřeboval, ale teď hraje za naši farmu (Frankfurtu) v Pro B, což je třetí nejvyšší soutěž mužů, a tam smí být na hřišti pouze dva cizinci. A to limituje jeho minuty. My tam dva cizince, většinou Američany, máme, takže proto teď o německém občanství uvažuje.
Jak složité je německé občanství pro cizince získat?
To je standardní postup. Může o to požádat každý, kdo v Německu žije přes osm let nepřetržitě. Jistě existují i nějaké výjimky. V případě, že jde o občana z EU, je ten proces vyřízení ještě rychlejší.
V Německu se hodně řeší, jak je bundesliga zaplavena cizinci, převážně z USA. Teď už nějaká omezení aplikována byla, jak se projevila? A jak to bude dál?
To omezení už funguje déle, řekl bych poslední tři roky. Kvůli regulím EU samozřejmě nejde omezit počet cizinců, jsou tam nastavené povinné počty domácích hráčů. V nejbližší sezoně to ještě bude tak, že klub musí mít (na soupisce k zápasu) čtyři německé hráče, pokud hraje s 10, nebo 11 hráči. A pět, pokud hraje s dvanácti. A další sezonu už to bude 6, takže z dvanáctky k zápasu bude muset být šest Němců. Teoreticky by tedy mělo být v lize při 18 týmech 108 německých hráčů.
Sleduju situaci i v jiných zemích. Ve Francii a Itálii se tohle také hodně diskutovalo. Já sám nejsem zastáncem toho, aby se evropský basket amerikanizoval. Na druhou stranu je třeba říct, že v Německu se kluby snaží všemožně mládež podporovat a v posledních letech se toho hodně udělalo. Na tak obrovskou zemi tam ovšem až tak obrovské množství talentů není. A je nutno říct, že nám Němci závidí, jak hodně talentů máme. Osobně jsem neměl letos čas vyrazit na prestižní camp v Trevisu, ale všichni kolegové, co tam byli, mi pak volali a ptali se, jak je možné, že tak malá země má dva tak obrovské talenty, jako jsou Satoranský a Jelínek, kteří se na kempu prezentovali výborně. A já jim řekl, že ve Španělsku máme podobných kluků víc, i když tito dva vyčnívají. Nemusíme se tedy nikde schovávat.
V německých médiích se to skutečně hodně diskutovalo, bralo se to jako výměna a tvrdilo se, že jsme pana Katzurina vzali na truc. To s ním ale nemá nic společného. Našemu trenérovi Herbertovi (Kanaďan, bývalý asistent u Toronto Raptors) letos skončila smlouva a dostal nabídku z Alby Berlín, kterou přijal. Já jsem tušil, že nezůstane a už jsme se poohlíželi po nástupci. A pak se "na trhu" objevil i trenér Katzurin. V klubu jsme to diskutovali a rozhodli se s ním podepsat smlouvu. Byla to jistě mediálně pikantní situace. Nám navíc s trenérem Herbertem odešel i rozehrávač Wood, který měl u nás ještě smlouvu, ale také opci, kterou využil k odchodu. A jako MVP minulé sezony odešel do Alby také. Hledala se za tím rivalita Franfurt - Berlín, ale nic takového tam není, jde o normální trh práce.
Proč jste se rozhodli vzít Muliho Katzurina? Rozhodoval jste o tom nejvíc vy, nebo to bylo kolektivní?
Jsem u toho já a prezident klubu. Měli jsme několik kandidátů, ale pro pana Katzurina hovořilo hodně faktorů a v konečné fázi rozhodl i fakt, že zná i poněkud specifickou německou ligu. Specifickou tím, že tam je v týmu až sedm cizinců, což jsou většinou Američané. Pan Katzurin také v posledních letech měl se všemi týmy solidní výsledky, ať už v Nymburce, nebo v Albě, kam přišel ve složité situaci během sezony a přesto je dovedl až do finále. A byl minutu dvacet od titulu!
V Nymburce jste se na reference ptali, nebo to nebylo třeba?
Patří to k věci, že před podpisem hráče i trenéra se snažím získat informace z klubů, kde působili dříve. Takže i s Jirkou Zídkem jsem o trenérovi mluvil.
Zapadá tento trenér do německého prostředí, když vezmeme v úvahu jeho extrémní přísnost a důraz na disciplínu, detaily?
Těžko říct. Většina kvalitních trenérů přísná je, v některých věcech jsou to až puntičkáři. Lisí se styl a charakter práce, ale v tomhle by neměl být žádný problém.
Kouč Katzurin v přípravě na první sezonu v Nymburce po půlnočním návratu hned z prvního zahraničního soustředění naordinoval trénink již v šest ráno, neboť nebyl spokojen s předvedenou hrou. Tým tím dost zaskočil. Jak by na něco takového reagovaly vaše zahraniční opory?
S tím si teď hlavu nelámu. Až taková situace nastane, budeme se tím zaobírat. Hráči jsou profesionálové a za mužstvo je zodpovědný trenér, který má a musí mít hybné páky. A je na něm, aby zvolil ty správné a mužstvo motivoval. Takže se necháme překvapit.
Pokud by nějaký brzký čas pro trénink trestného charakteru zvolil, vy jako vedení byste ho tedy podpořili?
To je teď spekulativní otázka. Počkáme, až to přijde. Záleželo by na více faktorech, zda je volná hala a podobně.
Obecně jde říct, jestli máte hodně zhýčkané hráče?
To je různé. Moje zkušenost je po šesti sedmi letech v téhle práci taková, že čím kvalitnější hráč, tím méně je zhýčkaný. A většinou zhýčkaní jsou ti hráči, kteří si myslí, že jsou dobří (ale spíš nejsou). My jsme v minulých letech měli v klubu spoustu kvalitních hráčů, kteří od nás odešli do velkých klubů za velkými kontrakty, ať už to byli Derrick Allen, nebo Keith Simmons, teď naposledy i DaShaun Wood a to byli hráči, o kterých jsem já jako manažer vůbec nevěděl. Dělali si svoji práci, trénovali a nějaké stížnosti nebo hvězdné manýry vůbec nepřicházely v úvahu. Samozřejmě jsme měli i hráče, co zkoušeli různé věci. Musí se najít cesta, přijatelná pro všechny. Je pravda, že Frankfurt hráče trochu hýčká, protože je to velkoměsto a i pro ty hráče je velice atraktivní působit v takové metropoli. Navíc styl života je v Německu na poměrně vysoké úrovni. Jistě někteří ke zhýčkanosti mohou mít tendenci, ale dramatické problémy jsme s tím neměli.
Je hodně divné, že Alba pustila trenéra, co ji málem dotáhl k titulu? Nebo byl kontrakt Katzurina termínovaný do konce sezony?
On měl smlouvu do konce sezony, a pokud vím, byla tam opce, kterou Alba nevyužila. Proč, to nevím a ani to nemůžu a nechci komentovat.
Kdy zaútočíte na titul vy a jak moc jste vůbec v povědomí veřejnosti v obří finanční metropoli? Jaké návštěvy v lize míváte?
Pokud jde o útok na titul, měli jsme obrovskou šanci v předminulé sezoně, kde jsme zcela nečekaně zaútočili ze sedmého místa po dlouhodobé části. V prvním kole jsme senzačně vyřadili 3-1 Albu, která byla a je klub s možná největším rozpočtem, což se teď asi trochu změní příchodem Bayernu Mnichov. V semifinále jsme zdolali Bremerhavena ve finále jsme byli úplní outsideři. Nakonec jsme prohráli až pátý zápas v Bambergu o dva body, když půl minuty do konce jsme ještě vypadali na výhru. To byla obrovská šance a já si uvědomoval, že ji klub jako my nemá každý rok. Dost dlouho jsem s tím bojoval. Všichni fanoušci a sponzoři byli samozřejmě nadšení, protože to nikdo nečekal, ale mě to mrzí ještě dneska. Ten koláč ležel na stole, my ale nebyli dost rychlí a někdo nám ho sebral.
Útok na titul má vždy něco společného s finančním zázemím. My patříme někam do středu ligy. Jako hlavního sponzora jsme měli Deutsche Bank, kterou teď vystřídal Fraport, což je společnost řídící frankfurtské letiště. Je to velice stabilní partner, na něhož je navázáno spousta dalších sponzorů, což znamená naše úkoly do dalších měsíců. Čeká nás změna loga, webových stránek, to všechno teď řídím (kvůli rozhovoru musel Kamil Novák vypnout telefon). Doufáme, že v příštích letech si vytvoříme finanční základnu pro cíle, které ve Frankfurtu byly vždy vysoké. Nejsme sice favorit, ale ty velké se snažíme zlobit. Ligu teď hodně oživí příchod Bayernu, který finančně není vázán žádnými limity a už se to projevilo i na tvorbě kádru. Budou patřit do Top 3, Top 4. Mají hráče s dlouhou zkušeností z bundesligy. Dokonce někteří tam šli hrát už druhou nejvyšší soutěž s tím, že dostali tříleté kontrakty a úkol okamžitě postoupit.
A ty návštěvy?
To trochu souvisí s těmi financemi. My máme halu pro pět tisíc a měli jsme průměr 4700. Top zápasy byly vyprodané. Na to si tedy stěžovat nemůžeme. Spíš jde o to, že ta hala už nestačí moderním trendům. Potřebujeme arénu s VIP lóžemi, které můžeme prodat. Navíc v takovém městě ty velké finanční organizace nemají moc zájem financovat klasický sport . VIP lóže by pro ně byly vhodnější. Po tom, co jsme našli velkého sponzora, je teď naším velkým cílem nová hala. Rozhodnutí o tom, zda se velká víceúčelová aréna typu berlínského O2 Worldu postaví, má padnout do konce letošního roku. To by nám dalo do budoucna úplně jinou dimenzi fungování.
Ještě k vám osobně. Prý jste jednal o případném příchodu do vedení Nymburka, nebo České basketbalové federace, ale nakonec jste v Německu zůstal. Byly hlavním důvodem finanční možnosti, které tu nejsou takové jako v Německu?
Ne, s penězi to nemá vůbec nic společného. Jsem překvapený, že to víte, ale odpovím na to. Šlo o to, že když jsme šli v roce 2000 do zahraničí, tak jsem slíbil, že pokud to bude možné, tak školu děti budou moct dokončit. Žily se mnou v pěti nebo šesti různých zemích a ty změny škol nebyly vůbec jednoduché. Já jsem už ke konci angažmá hrál kvůli dětem přednostně v německy mluvících zemích a syn už teď odmaturoval, takže je v pohodě. Doma jsme to probírali a zpočátku to vypadalo, že bychom se mohli vrátit, nakonec ale dcera řekla, že by přece jen chtěla školu dokončit v Německu. A to byl ten rozhodující faktor. Přiznám se, že k finanční stránce věci jsme se při jednáních o práci v Česku ani nedostali.
Petr Hamták
Foto: archiv K.N.
