09.06.2011 - Václav
počet přečtení: 3091
vytvořeno 09.06.2011, upraveno 09.06.2011
Je to jeden z příběhů, na který by se dal použít název kdysi populárního filmu Jestliže je v úterý, musíme být v Belgii. Samozřejmě v přeneseném slova smyslu, protože Jason Forte v Belgii nikdy nehrál. Jinak hrál - jako spousta jeho amerických krajanů - všude možně.
Je to jeden z příběhů, na který by se dal použít název kdysi populárního filmu Jestliže je v úterý, musíme být v Belgii. Samozřejmě v přeneseném slova smyslu, protože Jason Forte v Belgii nikdy nehrál. Jinak hrál - jako spousta jeho amerických krajanů - všude možně.
Putování univerzálního rozehrávače a vynikajícího muže do obrany je však i ve srovnání s jinými basketbalovými světoběžníky poněkud extrémní.
Nehrál nejen v Belgii, ale ani v Brazílii. Tam sice mířil, ale neodletěl. Z banálních důvodů. "Všechno bylo podepsané, ale ztratili jednoho z hlavních sponzorů, tým se dostal do finančních problémů a mně dali možnost odstoupit od smlouvy," vysvětluje hráč vysoký 196 centimerů.
To bylo loni v létě a on měl za sebou už několik hráčských angažmá z různých koutů světa. To nejexotičtější asi na Filipínách. "Jo, to byla dobrá liga," oceňuje, ale taky dodává: "Je to jedna z těch soutěží, kde se vydělávají rychlý prachy. Jenže kvůli tomu vám jdou konkurenti po krku."
On tyto vlastnosti nemá, a tak raději tuhle zkušenost v týmu Air21 Express opustil, ačkoli vydržel celý rok. To se o jiných jeho štacích říct nedá. V Bambergu například odehrál jen pět zápasů.
"Zranil jsem jim tehdy hráč John Goldsberry a potřebovali ho rychle nahradit. Byl jsem volný, a tak jsem podepsal smlouvu na dva měsíce. Německá liga je silná," uznává Forte.
S délkou kontraktu si tehdy starosti nedělal, i když dává samozřejmě přednost delším. Z jeho hlediska může být dlouhodobým i rok. Za turecký Banvit odehrál sedm utkání ve druhé lize, aby mu pomohl k postupu. "Tam jsem byl původně taky jen dočasně, ale uspěl jsem, a tak se rozhodli podepsat se mnou smlouvu."
Jenže všechno se zase zvrtlo. Podle tureckých řádů mohou za jedno mužstvo nastoupit v jednom zápase pouze tři cizinci. V kádru Banvitu byli další Američané Joe Crispin, Lance Williams a Andre Brown. "Odehráli většinu minut a mě odsunuli do pozadí," krčí Forte rameny nad svým osudem.
Pořád to ale bylo lepší než nejistota, že bude bez basketbalu... Forte se nechal zlákat do týmu Sioux Falls, hrajícího lokální americkou soutěž: "Jenže rozhodl jsem se, že D-League není pro mě, a začal jsem se poohlížet v Evropě.
Tehdy jeho odchodu litoval trenér Tony Fritz, pod nímž Forte začínal svou profesionální kariéru v poměrně populární Continental Basketball Association (CBA). Tam se dostal po absolvování na univerzitě v Mississippi.
Když Forte řekne "moje kariéra v NCAA byla dost neobvyklá", zdálo by se ve světle předchozích informací, že za to může hráčova povaha. Důvod je ale jiný, prozaičtější. "Po střední škole jsem se dostal na Boston College, ale moje matka měla rakovinu prsu a když se nemoc zhoršila, rozhodl jsem se zůstat blíž k domovu," vysvětluje basketbalista, jenž ve svém nejlepším zápase vysokoškolské ligy zaznamenal 27 bodů a 10 doskoků.
Hrál tam po boku Eddyho Barlowa a právě jeho bývalý kolega stál u zrodu Forteho současného angažmá. Tím se na cestě proti proudu času dostáváme opět do přítomnosti. Když nevyšla Brazílie, zvolil totiž Forte Rumunsko.
"Můj nejlepší kamarád Eddy Barlow měl navštívil a řekl mi, že ho chce Mures. Řekl jim, že on chce, aby podepsali taky mě. Koupili nás jako balík," zasměje se muž, jenž na Balkáně zažil malý vrchol kariéry. V Rumunském poháru byl zvolen nejužitečnějším hráčem Final Four.
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz