Flight White: letec, co chtěl sebrat minci z hrany desky, a k unikátnímu dunku se vznesl už před trestnou lajnou

ZPOVĚĎ NADKOŠOVÉHO ARTISTY   Ten dunk Michaela Jordana z All-Star NBA 1987 způsobil mimořádný rozruch. Air Mike se odrazil ke smeči z čáry trestného hodu, vzdálené od obruče 460 centimetrů. Tehdy se takový kousek nejspíš zdál být maximem lidských možností. Kdyby někdo ukázal během letu z takové dálky ještě něco navíc, vypadal by jako mimozemšťan, popírající základní gravitační zákonitosti. Třeba něco takového, jako prohodit si balon mezi nohama. Něco, co v All-Star Game turecké ligy dokázal jistý James "Flight" White (v prvním videu), chlapík s jedním z nejvyšších výskoků a s jedním z nejdelších doletů v dunkovací historii.

"Jo, tenhle kousek bývala moje specialita. Věc, díky které mě každý znal. Ale to už opravdu bývávalo," zdůraznil při listopadovém rozhovoru s Basketmagem 32letý guard, který dnes zařezává v euroligové Kazani.

Viděl někdy někoho jiného, kdo by tohle zvládl? Ne, neviděl, přizná. "Jednou s tím ale zase někdo přijde. A dokáže to i líp."



Ve svém nejhvězdnějším a nejexplozivnějším věku prý zvládl i odraz o hodný kus před trestnou lajnou. Z místa vzdáleného nějakých pět metrů od koše. To už zní jako nelidská schopnost, sci-fi. Jenže tenhle maník má údajně rekord ve skoku vysokém 223 a v dálce dokonce 780 centimetrů! A s takovými osobáky se to prostě létá mnohem snáz.

White jednou dokonce přistoupil na extrémní výzvu novináře Todda Gallaghera. Na něco, co nikdo včetně těch největších skokanů NBA nevěřil, že je reálné. A nikdo to před Gallagherem nechtěl vyzkoušet. Odmítl i Dwight Howard, který při Slam Dunku NBA 2007 dokázal během letu ještě před smečí nalepit na desku samolepku do výšky 380 čísel.

A o co šlo? O to sebrat minci z horní hrany desky, tedy z místa 395 centimetrů nad zemí. 201 vysoký White nejdřív chtěl vůbec na horní hranu doskočit. Nakonec se ale nepovedlo ani to. Prý mu chybělo nějakých pět centimetrů.



Ani takovéhle skokanské dispozice mu ale nepomohly k velkému prosazení na hlavní basketbalové scéně. Číslo 31 draftu NBA 2006 dostalo šanci na 6 zápasů v dresu San Antonia (v sezoně 2006/07), na 7 utkání v barvách Houstonu (2008/09) a naposledy v ročníku 2012/13 to bylo 53 zápasů za New York Knicks, kdy už překročil práh třicítky.

"Svou největší šanci v NBA jsem mohl mít při výluce v roce 2011, kdy jsem měl podepsat smlouvu s Denverem, ale nevyšlo to," rekapituluje guard Kazaně, který už dřív přiznal, že nálepka dunkera mohla srazit jeho lepší vyhlídky v NBA.
 
"Tahle pověst pro mě byla dobrá i zlá. Vždycky je dobré, že tě lidi kvůli něčemu znají a mluví o tobě. Negativní na tom ale je, že tě někdy znají právě jen pro tohle. Chtějí vidět jen ty dunky a skrz ně tě posuzují. A nedívají se na celou tvojí hru," je už dnes věcný James, podle nějž ale třeba trenéři v New Yorku jeho smečařskou minulost nijak moc v patrnosti nevedli.

Právě angažmá u Knicks mu přesně v 30 letech umožnilo splnit jeden velký sen. Jenže Slam Dunk při All-Star NBA v roce 2013 (v přiloženém videu) pro něj skončil hořkým zklamáním. Ve druhém kole mu nevyšel ani jeden pokus (tradiční let z trestné čáry), což mu při nabité konkurenci sebralo příležitost na finále.


 
"V Slam Dunku NBA jsem chtěl smečovat už někdy od čtrnácti let, takže jsem byl fakt šťastný. A jestli to nepřišlo pozdě? Ne, dělal jsem, co jsem mohl, a ten druhý pokus jsem prostě nedal," vrací se ve vzpomínce létající James, který měl jako jeden ze vzorů především Vince Cartera, který svého času ohromil při Slam Dunku NBA pokusem s prohozením mezi nohama, který je dodnes považován za jeden z těch nej.

Když se podíváte na Jamesova videa ještě z univerzity, kdy míval během pilotáže s míčem nad obručí i ramena, zákonitě vás napadne otázka, jaký byl nejvyšší výskok tohohle rodáka z hlavního města USA. Odpověď je smutně prostá: Nikdy nebyl změřen.
  
"Jednou mi to změřit zkoušeli, ale neměli na takový výskok dostatečné vybavení. Takže vážně nevím, možná to bylo kolem 130 čísel, možná i o něco víc."

James "Flight" White, který minulou sezonu strávil v dresu Reggio Emilia, je mistrem Turecka s Fenerbahce z roku 2008 a v letošní sezoně VTB ligy zapisuje 7 bodů a 3 doskoky za 20 minut. V základní části Euroligy to bylo ještě o něco lepší: 10 bodů a 5 doskoků za 28 minut, většinou v základu. Jenže Kazaň i přes zlepšení v posledních zápasech a hodně kvalitní kádr stejně nepronikla do TOP 16.

Buď jak buď, v Jamesově případě se i přes dílčí úspěchy nelze ubránit pocitu, že i takový skokan, který vyvinul neopakovatelný dunk po pětimetrovém letu, svým vzdušným mistrovstvím "přehlušil" své ostatní basketbalové kvality a až na krátká intermezza nedokázal vstoupit do světa, o kterém celou kariéru snil...