Finále číslo 4 rozhodlo další neznámé pravidlo! Dojíždí Thunder na základní sestavu? A chápe to už Perkins?

Museli by přetočit kola dějin, aby ještě s tímhle Finále NBA, za stavu 1-3, něco udělali. Nikdo ještě takovou ztrátu v titulové sérii nedokázal zvrátit, nikdo si nevynutil ani Zápas 7. Po prvním vítězství a stovce nastřílených bodů se Thunder třikrát ke stovce nedošplhali a třikrát padli rozdílem maximálně šesti bodů. V zápasech, kde měli na to uspět. I proto se teď v zámoří nahlas mluví o tom, že i když si po spláchnutí Spurs z 0-2 na 4-2 ofenzivní stroj Oklahomy hýčkal velkou šanci na senzační titul, finálová scéna na něj už byla příliš.

O tom, jak se hrají finále, vědí z osových hráčů OKC jen Kendrick Perkins a Derek Fisher, což je proti soupeřům z Heat velký rozdíl. A pětititulový Derek se také na dané téma rozhovořil po Utkání 4.  

"Hodně záleží na každém hráči, na trenérovi, na skladbě týmu. Podle mě věk není automatický předpoklad k tomu, aby tým byl připraven na zisk titulu. A ani zkušenost neznamená, že jedno mužstvo je díky tomu blíž než jiné. Až sem se dostanete z nějakého důvodu. Není to tak, že kvůli nevyhranému finále najednou nejste na titul dost připraveni. Je to víc o koncentraci na detaily, o tom najít si svou vlastní cestu," odbýval narážky novinářů rozehrávač.

Thunder zažívají podobný závěr sezony jako nově složený celek Miami loni. Také oni ještě nepoznali, co všechno obnáší finálový tlak. A i když mohli opřít své sebevědomí o demolici tří ze čtyř posledních šampionů (Dallas 2011, Lakers 2009 a 2010, Spurs 2007) a mnozí z nich dělali favority, ani to zatím nestačilo.



Nejlepší šestý muž NBA a třetí hlavní opora týmu James Harden je ve finále jen stínem toho suverénního Jamese Hardena z dosavadního průběhu sezony. A tak většina tíhy při mizivém prosazení podkošové vozby zbyla na duu Durant a Westbrook. A to je málo.

Přitom ještě proti Spurs, kteří postupně hráli v užší a užší rotaci, se zdálo, že kouč OKC Brooks má vždycky kam sáhnout. Teď jsou to však Heat, kteří nejenže už mohli použít Chrise Boshe, ale významné příspěvky dostali, i když ne pokaždé, i od Chalmerse s Battierem.

Thunder najednou dělají chyby, ke kterým je Spurs ve finále Západu mnohdy nebyli sto donutit. A navíc teď hrají proti jedné z nejlepších obran ligy. A zároveň proti jedněm z nejlepších útočníků NBA. Co to pro Thunder znamená, ukázaly statistiky po prvních dvou zápasech.

Když Oklahoma, jako celek druhý nejvíce skórující tým v základní části NBA a vůbec nejlepší v play-off, měla na palubovce základní pětici Durant, Westbrook, Sefolosha, Ibaka a Perkins, stal se z týmu - stejně jako v průběhu celé sezony - rázem až 24. celek ligy po stránce skóringu. Pouhých 100,5 bodu na sto útoků.

Jenže stejná pětka je zároveň famózní defenzivně, držící soupeře na 93 bodech ze 100 útoků. Tedy vždy to bylo a je něco za něco.

Co však nebylo problémem v základní části, stalo se jím v play-off. A čím dál Thunder postupovali, tím na tuto dvouhlavou saň naráželi častěji. Soupeři základní pětici OKC přetláčeli v průměru o 4,5 bodu na 100 útoků, o což se postrali pouze Spurs a Heat. Startéři stačili jen na Dallas a Lakers. Problémy jim činily hlavně menší a rychlejší pětky s více střelci.

Vrcholem bylo finálové Utkání 2, kdy Heat v souhrnu začátků první a třetí čtvrtky přetloukli za 13 minut soupeřovu základní pětku o 17 bodů.



Kouč Scott Brooks, označovaný za loyálního vůči hráčům a tvrdohlavě trvajícím na neměnných sestavách, musel při tom vnitřně krvácet.

U své základní sestavy však vytrval i v Zápasech 3 a 4, ačkoliv v Utkáních 1-3 dostala v prvních čtvrtinách na zadek v souhrnu 46-18 (20-12, 16-2 a 10-4). V dosud posledním duelu ale Thunder začali skvěle 15-8 a až poté přišel Collison za Ibaku a Harden za Sefoloshu. A i když pětice dál měla dva vysoké hráče, tým pokračoval v budování vedení. Za stavu 23-12 byl ale Perkins nahrazen Fisherem.

A Kendricku Perkinsovi to pěkně hnulo žlučí. Pivot dokonce obvinil kouče z toho, že kvůli změně sestavy tým nebyl schopen udržet až 17bodové vedení z konce první čtvrtky.

"Opravdu nechápu, když jsme začali tak, jak jsme začali, s tou sestavou, co jsme měli, proč to najednou změníme a přizpůsobíme se jim," čertil se.

Reálná čísla? Malé sestavy Thunder byly tři body v plusu za posledních 3:17 první čtvrtky, kdy Perkins seděl na lavičce. Brooks ovšem pokračoval s malou sestavou i celou druhou čtvrtinu, kterou už vyhráli Heat 27-16.
 
Za celý zápas tak byly velké sestavy na hřišti jen 14 minut a skončily na plus 4 bodech. A kupříkladu na začátku třetí čtvrtky základ (s Ibakou a Perkinsem) dostal na budku 18-11 za pouhých 5 minut. A do konce už se ve hře společně neobjevil.

"Není to v tom, kdo hraje nebo nehraje, ale jak se hraje," odpálkoval kouč svého centra. Ale i kdyby šlo jen o to, kdo hraje, čísla by byla na straně Brookse.  

Za 4 zápasy finále malé sestavy za 118 minut doshovaly 108,6 a povolovaly 106,1 bodu na 100 útoků, zatímco velké za 74 minut sázely 101,1 a bránily na 110,3.

Perkins také později svou chybu uznal:

"Budeme válet v jakékoliv sestavě, kterou kouč určí. Když bude chtít hrát s vysokou, podpoříme to, když s malou, tak taky. Musíme všichni bojovat za tým, se stejným vítězným cílem."



Jestli ovšem Thunder ještě chtějí mít šanci a touží nestat se teprve třetím týmem pokořeným ve všech prostředních 3 zápasech finále od zavedení formátu 2-3-2 v roce 1985 (po Lakers z roku 2004 proti Detroitu a Dallasu z roku 2006 proti Miami), musejí zapracovat na mnoha věcech. Kromě trojek, které na rozdíl od předchozího průběhu sezony (35 procent) mají ve finále jen 27,3, to bude i soustředění na koncovky zápasů.

A opět by o tom mohl nejvíc vyprávět smolař Russell Westbrook. Na konci životního 43bodového představení v Utkání 4 spáchal na Chalmersovi nesmyslný faul 17 vteřin před koncem, ač o tři body vedoucí Heat už měli po rozskoku méně než 5 vteřin na zakončení. Následovaly dvě šestky a konec šancí na zvrat.

V tu chvíli bylo ve hře další ze zajímavých pravidel NBA. Po minuté střele Wadea, kdy míč rukama nerozlučnýma zachytili Harden s Haslemem, zbývala totiž do konce útoku Heat necelá vteřina. Jenže v případě rozskoku se čas na zakončení posunuje na vteřin 5.

Zatímco však kouč Miami Spoelstra zuřivě gestikuloval na tým, že je nových 5 sekund, novináři spekulovali o tom, že Westbrook se domníval, že časomíra byla resetována zcela a Heat mají na útok daleko více času, a je proto nutný taktický faul.

A on sám to víceméně potvrdil. Alespoň podle tohoto zdůvodnění z webu NBA.

"Z nějakého zvláštního důvodu jsem si myslel, že pokud Heat vyhrají rozskok, budou mít nový útok a my budeme muset faulovat. Ale zapomněl jsem, že v tomto případě je to jen pět vteřin. Byla to moje mentální chyba?"

Westbrook však nebyl mimo sám. I Dwyane Wade přiznal, že tohle pravidlo neznal.

"Spousta hráčů o tomle pravidle určite nevěděla. Když nám trenér řekl, že máme ještě pět vteřin, řekli jsme si, jak je to super. Ale stejně mi bylo jasné, že i tak bude těžké dostat se k lepší střele. Shane Battier tam ale odvedl skvělou práci. Oni už ten míč skoro měli, ale on se najednou objevil odnikud, píchl to dál a k míči se dostal Mario."

Trochu jinou verzi událostí však opět nabídl Kendrick Perkins, podle nejž hráči z lavičky Thunder své kolegy na hřišti na pět vteřin na útok upozorňovali. Možná ano, možná ne. V každém případě Westbrook se to zjevně nedozvěděl.

Ten Russell Westbrook, který i přes famózní výkon musel po tomto erroru odrážet nepříjemné otázky žurnalistů.  

"Řeknu vám to jasně. Z toho, co vy říkáte, nejsem šťastný, ani smutný. Nedělá to se mnou nic. Jde jen o náš tým a o to vyhrát zápas. Není to můj osobní zápas s vámi, nesoupeřím ani s celým světem. Jde jen o to, abychom já a moji spoluhráči vyhráli."

Jaký výkon jde po takovém momentu od Russella čekat dnes v noci?

Petr Hamták