EXKLUZIVNĚ Z PAŘÍŽE: Fan Partizanu Blagoj: "Dali nám jen tisíc lístků, ale bude nás třikrát víc!"

07.05.2010 - Redakce
počet přečtení: 1920
vytvořeno 07.05.2010, upraveno 07.05.2010

7.5. Přesně ve čtyři hodiny vzplála pod schody před hlavním vchodem do arény Bercy první červená světlice. A nedržel ji v rukou fanoušek Olympiacosu, ale jeden člen minikotle fans Partizanu, za bohorovného dohledu stále početnějších policejních formací. Skupinka skandovanými pokřiky a zpěvem o srdečním vztahu ke svému klubu rozjížděla kolegy na druhé straně silnice, kteří popíjeli na venkovní zahrádce kavárny. Seděl mezi nimi i Blagoj Vitlarov, jeden z těch, který v Bělehradě zažil famózní postupovou noc ve čtvrtfinále s Maccabi. 

 

7.5. Přesně ve čtyři hodiny vzplála pod schody před hlavním vchodem do arény Bercy první červená světlice. A nedržel ji v rukou fanoušek Olympiacosu, ale jeden člen minikotle fans Partizanu, za bohorovného dohledu stále početnějších policejních formací.

Skupinka skandovanými pokřiky a zpěvem o srdečním vztahu ke svému klubu rozjížděla kolegy na druhé straně silnice, kteří popíjeli na venkovní zahrádce kavárny. Seděl mezi nimi i Blagoj Vitlarov, jeden z těch, který v Bělehradě zažil famózní postupovou noc ve čtvrtfinále s Maccabi. 

"To bylo něco úžasnýho. Jen po zápase jsme se nehnuli z haly dvě hodiny a pořád jsme zpívali," vypráví bezproblémovou češtinou chlapík, který je s českou kotlinou v častém kontaktu. "Bylo to pro nás, jako kdybysme celou soutěž už vyhráli," dodává a zatnutou pěstí si poklepe na srdce.

Když jsme u jazyků, nezapomene pochválit srbštinu Jana Veselého, který už hovoří tak plynně, jakoby hrál za Partizan dlouhá léta.

V Bělehradě je miláčkem tribun. "Je ohromný, skvěle brání, strašně maká, pořád naplno. Máme ho hodně rádi," říká Blagoj sám od sebe.  

On i jeho souputníci prý do Paříže většinou přiletěli, auty se cestovalo řidčeji. A kolik že Grobarů, jak si fanoušci Partizanu říkají, v 21 hodin v hledišti arény Bercy bude, až vypukne řež s řeckým gigantem?

"Kdyby to šlo, bylo by nás deset tisíc, ale od Euroligy Partizan dostal jen tisíc lístků. Přitom Barcelona i Olympiacos jich měli k dispozici mnohem víc," zlobí se na krátko ostříhaný Blagoj.

Přesto se na tribunách objeví příznivců v černobílých barvách daleko víc. "Budou nás tam tři tisíce. Přijelo nás víc a lístky se snažíme získat až na místě, nebo jsme je koupili od fanoušků Olympiacosu, co sem kvůli problémům s dopravou přijet nemohli. Nevýhoda je, že budeme rozesetí po celé hale."  

A co na to sami červenobílí, tedy Olympiacos?

"Problémy nebyly, dostali jsme se sem v pohodě. Mělo by nás být pět nebo šest tisíc," hlásí od stolku opodál jeden z nich.

Nutno uznat, že příznivci Olympiacosu vypadají na pohled ze všech nejdrsněji. S rozmluvou ale potíže nedělají.

To Barcelona přijela vybavená s fandy všech věků, od teenagerů po padesátníky i šedesátníky. I ti jsou ovšem vyzbrojeni vlajkami.

Někde uprostřed jsou kotelníci CSKA Moskva. Když však nad zahrádkou spustí skandování C-S-K-A po hláskách v angličtině, zní to, jako by se báli, že jim jinak nebude rozumět.

Semifinále se zase o kus přiblížila...

Petr Hamták