Euroliga 2010/11, část druhá: hon na Barcu, "Rus" Duško Vujoševič a dvojblok tureckých nadějí

SKUPINA C
Cholet (FRA), Cibona (CHO), Fenerbahce (TUR), Lietuvos Rytas (LIT), Montepaschi (ITA), Barcelona (ŠPA)

Favorit: Barcelona
Outsider: Cibona
Potenciální překvapení: Fenerbahce

Zní to prapodivně, ale skupina C je spíše skupinou B. Tedy skupinou Barcelony. Právě kolem obhájců titulu se bude točit celá letošní euroligová sezóna, právě na katalánský velkoklub se pokusí útočit všechny ostatní týmy. Pokud ale Barcu nepotkají nepředvídatelné komplikace (spousta zranění, vyčpělá Navarrova pravačka), postup do Final Four by měl být prakticky jistý. Co se posléze stane na finálovém turnaji, to už je otázka pro povolanějšího - pro osud...

Abychom i v případě Barcelony byli konkrétnější, vyjmenujme si alespoň seznam hvězd, které má Xavi Pascual k dispozici; tím se nám zdrcující síla mužstva vybarví v jasnějších konturách: Navarro, Mickael, Lorbek, N´Dong, Vazquez, Morris, Rubio, Lakovič, Perovič, Basile... Ha, toť v podstatě celá barcelonská soupiska.

Na druhém místě v tabulce by měla zakončit základní skupinu italská Siena. Celek, jenž dlouhodobě postrádá konkurenci v domácí soutěži, by se opět rád realizoval na mezinárodní scéně. V kádru Montepaschi ovšem došlo přes léto k několika změnám a není jisté, že všechny povedou k posílení mužstva. 

Na rozehrávce by všechno mělo být v pořádku. Vystřídaly se dvě "skotské předpony" a McIntyra nahradil McCalebb. Pak už je to ale slabší. Odchody Domercanta, Ezeho, Sata a Hawkinse nahradí nové posily v čele s navrátilcem Kaukenasem jen stěží...    

To nabízí zajímavou šanci jedné ze dvou tureckých nadějí základních skupin, týmu Fenerbahce Istanbul. U Turka se basketbalu začíná (i po ekonomické stránce) náramně dařit a současný kádr Fenerbahce je toho důkazem. Posily Darjus Lavrinovič, Marko Tomas a Kaya Peker společně s pokračujícími oporami Greerem, Ukičem, Kinseym nebo Preldzičem vytváří mimořádně silný kolektiv. Když k tomu připočítáme nového kouče Nevena Spahiju (loňský stvořitel boomu Valencie), zjeví se kacířská otázka, zdali Siena není v boji o druhou příčku ve skupině outsiderem.

Dle předpokladů by za zmíněnou trojicí měla vypuknout vřava o poslední postupové místo mezi francouzským mistrem Cholet Basket, Lietuvosem Rytas a Cibonou Záhřeb. Pro Cholet půjde o první účast v Eurolize po deseti letech a jistě se pokusí pomstít nepříliš vydařená francouzská vystoupení svých předchůdců z posledních sezón.

Hlavním konkurentem Choletu v bitvě o postup by měl být Lietuvos Rytas, jenž sestavil pro letošek slušný tým s Bajramovičem, Newleym a oporami z loňska Bjelicou, Gecevičiusem a Babrauskasem. Pokud by navíc ve Vilniusu došlo na možný příchod litevské ikony Jasikevičiuse, (cho)let základní skupinou by mohl pro Cholet skončit pádem, což by mohlo Cholet hodně bolet.  

Posledním do party je Cibona. Tradičního účastníka Euroligy zřejmě čeká období sucha. Deště kvalitních výsledků z loňského roku jsou ty tam, stejně jako dvojice megaopor Tomas - Gordon. Společně s nimi odešli i důležití Vukušin a Andrič, což je v kotenxtu nových posil krajně nepříjemné. Sice dorazil Stipčevič a nadějný tandem Bogdanovič - Delas, ale reálně hrozí, že to bude na ostatní céčkové týmy málo.  


SKUPINA D
AJ Milano (ITA), CSKA (RUS), Efes Pilsen (TUR), Panathinaikos (ŘEC), Valencie (ŠPA), Union Olimpija (SLO)

Favorit: CSKA
Outsider: Union Olimpija
Potenciální překvapení: Efes Pilsen

Čtvrtá skupina nese ve svém názvu hlásku D a to nebude náhoda. Vedení Euroligy zřejmě záměrně sáhlo po čtvrtém písmenu abecedy, aby právě déčko v různých evropských jazycích nenápadně charakterizovalo složení skupiny: anglicky Devillish, francouzsky Dur, španělsky Dificultoso, německy Dramatisch. Tahle šestice celků totiž působí opravdu nejsilněji.   

Hlavní konkurenty tvoří v poslední době obrovsky úspěšné velkokluby CSKA a Panathinaikos. Závěrečné Final Four bez moskevského celku si snad ani nelze představit, navíc (dle názvu stále armádní) tým před aktuální sezónou báječně posílil. Ze zásadnějších jmen odešel pouze Planinič, naopak k tradičním a extrémně sehraným oporám přibyli Marjanovič s Gordonem. Navíc by se z dlouhodobých zdravotních problémů měl konečně vyhrabat Smodiš, a aby toho nebylo málo, na trenérský sitz dosedl fenomenální Duško Vujoševič. Checete vážného barcelonského konkurenta? Tady je.

Řecký Panathinaikos po loňském neúspěchu na mezinárodním poli zůstal věrný kouči Obradovičovi, mezi hráči se ale provedla razantní výměna. Odešli Spanoulis, Pekovič, Haslip a Jasikevičius, jejichž pozice zaujmuli Sato, Vougioukas, Kaimakoglu a Marič. Zelený kolos bude možná potřebovat chvíli času na zaběhnutí nových pořádků, ale nakonec by měl znovu útočit na nejvyšší pozice.

Efes Pilsen je po Fenerbahce druhým tureckým železem v euroligovém ohni a i v jeho přípdadě lze hovořit o výrazně smělých plánech. Loňský kádr byl plný kvalitních jmen, ale tým jako celek to nedokázal prodat. Proto mnozí odešli (Peker, Kasun, Shumpert, Santiago, Smith, Popovič), aby je nahradili noví a snad úspěšnější. Jde především o Lawrence Robertse, Andrewa Wisniewského a Miroslava Raduljicu. K tomu zůstal Nachbar, Thornton nebo Rakočevič, takže Pilsen bude letos pravděpodobně efest kousat.

Valencie má za sebou snovou sezónu, v níž řádila v ACB a zvítězila v Eurocupu. Cílem každého týmu ze Španělska nemůže být nic jiného nežli alespoň postup ze skupiny a totéž jistě platí i u Valencie. Je ale třeba podotknout, že několik loňských opor je "v tahu", což platí o Nielsenovi, Perovičovi a Kelatim. Příchody nových - zejména Cooka, Savanoviče a Javtokase - však dávají týmu slušnou naději na zajímavé euroligové počínání.

Zbylá dvojice AJ Milano a Olimpija Lublaň by papírově měla být ze hry o postup venku. Zejména u italského týmu by se ovšem taková predikce mohla nakonec stát zcestnou. Do týmu se vrátil Hawkins, dorazil také Jaaber a obr Pečerov, což je v kombinaci s Petravičiusem, Finleym nebo Maciulisem hodně zajímavý mix. Přesto ale na celek luxusních kalhot nejintenzivněji kouká pátá příčka. 

Union Olimpija Lublaň má ve své skupině pozici, jež věru nevybízí k závisti. Tradiční slovinský tým sice nemá soupisku prostou kvalitních a zkušených jmen (Ilievski, Boisa, nebo Goran Jagodnik), přesto bude s velkou pravděpodobností za ostatními déčkaři zaostávat.