Dokud není konec, není konec!

OSMIFINÁLOVÝ DUEL LVIC U17 NA MS    Do jejího zápasového osudu se promítal i osud celého týmu, jejž vede z výšky svých 162 centimetrů. Kapitánka 17letých lvic se až do 39. minuty duelu proti Itálii nebývale trápila. Jako rozehrávačka základní pětky pětkrát ztratila míč, neměla bod, asistenci, ani útočný doskok, na nějž je specialistkou. A aby toho nebylo málo, ještě jí urostlejší soupeřka na začátku druhé půle v podkošovém souboji vyrazila dech.

Za stavu 57-57 však osmifinálový thriller Karolíně Malečkové přihrál šanci na vykoupení. Když minula trojku Petra Holešínská, jež od svého zranění střelecké pravačky ve dvou následujících utkáních zpoza oblouku ani jednou neuspěla, Karolína osvědčila svůj čich a uchvátila odražený míč. A chvíli na to už posadila do koše klíčovou dvojku celého duelu.

68 vteřin před koncem rozbouřila klatovský zimák a hlavně - zajistila v útoku se soužícímu týmu jeho vůbec první vedení v zápase! Vedení, jež už do konce nepustil. Češky tak po výsledku 61-57 urvaly třetí ze čtyř dramat, jež před ně zatím průběh šampionátu připravil. Nyní je čeká přesun do Plzně a páteční čtvrtfinálový mega duel s Austrálií. Postupem mezi nejlepších osm splnily svůj plán. Přesněji - jeho první část.

Teď přichází čas na zázraky. Pokud se ovšem lvice i nadále budou držet slavného výroku baseballové legendy Yogiho Berry (Dokud není konec, není konec!), mají se sílící davy jejich obdivovatelů nač těšit.

Zápas s Italkami byl víc než hrou ukrutným bojem - o každou pozici, o každý ubráněný útok soupeře, o každý koš. A jak přiznala česká kapitánka, jejímu týmu vůbec neseděla predikovaná očekávání - při dosavadních výkonech a oslabení Italek měly totiž dnes být Češky favoritkami. To ale průběh ani trochu nepotvrdil.



Do brejků pádící a zprvu zručně trojkující Italky, v první čtvrtce živené 10 body rozehrávačky Santuccci, si vzaly do parády už start duelu, kdy lvicím, svázaným povinností vyhrát i citelnou dávkou nervozity, padaly z rukou míče, naopak jim dlouho nepadaly střely z jakékoli větší vzdálenosti, k tomu zaspávaly v obraně a jen pivotce Cubaj dovolily za první čtvrtinu 4 z pěti útočných doskoků protivníka. Samy na útočný doskok nechodily s takovým nasazením jako obvykle (za celý zápas jen 10) a vypadaly zaskočené obranou soupeře. Ten nicméně do půle téměř nepotřeboval fauly (6), v čemž jej však Češky nečekaně ještě trumfnuly (4).

Italky udělaly, co musely. Pod košem zdvojovaly už před přijetím míče pivotku Reisingerovou (v zápase 15 bodů, 9 doskoků, 6 ztrát), něco podobného navíc provozovaly i proti Šípové, umně ucpávaly šestku, nedávaly lvicím trestné hody (po 30 minutách 6/4) a nechávaly je pálit z dálky. Věděly, že elitní snajperka Holešínská má problém se svou zlatou rukou a od ostatních velké nebezpečí nehrozí.

Byla to sázka na dobrou, ale ne dokonalou kartu. Lvice totiž vyjmuly z rukávu nečekaný trumf - point guardku Matuškovou, jež až 131 vteřin před koncem první půlky seřídila do obruče první českou trojku. A 100 sekund do odchodu do šaten vystřihla další. Ještě chvíli předtím až 12bodové a vůbec nejvyšší vedení soupeře v utkání tu srazila až na 33-37 a dovolila celku začít druhou půli pod menším stresem. 

"Uvědomila jsem si, že jsme na tom špatně. Já tu mám roli střelce a řekla jsem si, že když to neudělá nikdo jiný, tak musím já. Zkusila jsem to a ono to vyšlo," pravila ke své nezastupitelné kanonádě Michaela Matušková.   

Její třetí trefa - na 45-52 - pak na konci třetí čtvrtiny zahájila definitivně lví comeback. Comeback, jejž zanedlouho za opět mocné podpory hlediště ještě víc rozpumpovala dlouhánka Reisingerová. Ano, poslední čtvrtou českou trojkou.

To už odstartovala čtvrtá čtvrtina, na niž se vyplatí v případě tohoto týmu chodit, i kdybyste ty tři předchozí náhodou prošvihnuli. Češky hermeticky utěsnily obranu, sedmkrát v řadě v ní Italkám zavřely dveře k jakémukoli solidnímu zakončení (za čtvrtinu 3 bloky, 2 zisky, Italky 6 ztrát), ale trápení v útoku jim stále neumožňovalo obrat. Až do trefy kapitánky Malečkové.  



Vedle tří trojek a celkem 13 bodů Matuškové (za 22 minut) i produkce podkošové a skoro nestřídané dvojice Reisingerová - Šípová (11 bodů, 6 doskoků) musel tým ovšem děkovat ještě jednomu tajnému trumfu - fantastické křídelní univerzálce pro černou i jinou práci Lence Šoukalové (na horním snímku).  

Právě ona podržela svou družinu 7 body v první čtvrtině, kdy na tabuli svítilo už hrozivé skore 4-15. Celkem zapsala za 34 minut, jako jedna ze sedmi nejvíce vytížených, 12 bodů, 8 doskoků, 5 asistencí, 2 zisky a 2 bloky. Klobouk dolů!

Vrcholnou pasáží duelu byla jeho poslední minuta. Za vedení 59-57 Češky soupeře stále nepouštěly k úspěšnému zakončení (Italky naposledy skórovaly tři minuty před koncem a 4. čtvrtinu prohrály 4-16), a když Šípová šestkou zvýšila pár vteřin před závěrečnou sirénou už na bezpečný čtyřbodový rozdíl, stojící ochozy hromově skandovaly Čes-ko!

Jakmile drama skončilo, kapitánka Malečková dostala mikrofon, do něhož nejprve všem poděkovala za podporu a vzápětí s týmem vykřičela do éteru částečně nepublikovatelný rituální pokřik.

Ano, Češky jim zase nakopaly...

"Dovolili jsme soupeři, aby nám vnutil svůj styl hry. Nebyli jsme v rytmu v útočných i obranných systémech tak, jak bychom měli být. My jsme obranářský tým, dneska jsme ale dostali bezmála 40 bodů za poločas. Tak mizernou obranu už dlouho nepamatuju. O to je cennější, že jsme dokázali zvítězit. Doufám, že to je facka, co nás upozorní, že nejde podcenit jakéhokoli soupeře," káral po zápase trenér Richard Fousek.



"Itálie nemusela, hrála uvolněně a padla jí tam jakákoli střela. Je pak těžké se do zápasu vracet. My jsme vedle katastrofální obrany předváděli i laxnost v útoku. Naštěstí si holky včas řekly, že se kousnou a soupeře sežerou a zápas dokázaly otočit," dodal kormidelník.

Ten se přiznal k jednomu ne právě příjemnému zápasovému pocitu.

"Když jsme v problémech a já vidím na holkách, že jsou v tom správném rytmu, nemám obavy. Dneska jsem se ale přistihl, že jsem si nebyl jistý, že v takovém stavu jsou."

Fousek připustil, že nyní s lítostí opouští klatovský hokejový stánek i samotné město.

"Zažili jsme tu fantastické prostředí. Diváci v hale byli úžasní, pořadatelé tam připravili servis i soukromí při ubytování. Cítili jsme se tu jako doma a za to patří obrovský dík všem."

-trh-