Žádný Welsch a střelecká Sahara. Ultra defe pro Italy

Nehnutě seděl na postraní čáře a topil se v právě protrpěné marnosti a zoufalství. On, jeho otec rekordman v hledišti, ošívající se nervózně po každé další synově minuté střele, i celý tým - ti všichni věděli, že stačil jeden jediný projektil, který by ho nastartoval a vrátil mu sebedůvěru. Právě jeho daleké body celek bez vypadnuvšího Jiřího Welsche strašně potřeboval, aby ukořistil dosažitelný triumf. Ten, který by znamenal největší české vítězství za poslední čtyři roky. A on jako bodový generátor v celé přípravě i před pár dny v Bělorusku je měl doručit. I když však byl celým týmem až do konce podporován, aby si bral i další pokusy. I když byl ujišťován, že ostatní se budou prát o útočné doskoky, ta jedna kýžená STŘELA pro Davida Jelínka nakonec nepřišla.

Jsou chvíle, kdy se víc než zdráháte oslovit s otázkou sportovce, který si právě prošel očistcem. Takovým, který zažil mladý český Robin Hood zpod košů. Když ve stejné chomutovské hale v poslední domácí přípravě s Bulhary trefoval trojky, jako by nebylo nic jednoduššího a nádavkem přidal lucky shot po otočce skoro z půlky, vypadal, že by tu titěrnou obroučku zacílil i se zavřenýma očima.

Ne tak v první domácí bitvě evropské kvalifikace proti Itálii. Po nástřelu 12/3 (trojky 5/0) a šestkách 6/3 končil na 9 bodech. I tak byl ovšem třetí nejlepší střelec týmu. V brutálním fyzickém 40minutovém rohování byli lepší už jen nečekaný hrdina Houška se 14 a věčná jistota Benda s 10 body. Nikdo další už nepřesáhl pět.

Ke cti Jelínkovi slouží to, že když nešlo nic z dálky, zamíchal několikrát hlavu obráncům a eskamotérsky proklouzl až k úspěšnému dvojtaktu. Při absenci tajného rozehrávače Welsche, kterého trápila třísla, a malé využitelnosti klasických point guardů Čarneckého s Kudláčkem, by možná i on sem tam mohl na dirigentské pozici v nouzi zaskočit.



Tentokrát musel až 37 minut a 16 vteřin zůstat na hřišti Tomáš Satoranský, od Jelínka ještě mladší druhý muž s obřím nástřelem dokonce 12/1. V závěru mu přes enormní snahu o zakončení z nájezdů vypadávaly z obroučky i pokládané míče.

Duo mladých pušek se společnou střelbou 24/4 moc chtělo vzít zodpovědnost za velký zápas na nejvyšší scéně na sebe. Ostatně se to vzdor jejich věku už i očekává, ale čím víc chtěli, tím horší výsledek to tentokrát přineslo. Navíc - na opačné straně nestála druhá liga, ale smršť nátlakové obrany i útočného doskoku z Apenin.

Soupeř zápas odehrál na 10 hráčů, Češi pouze na 6 (Satoranský 37 minut, Bartoň 34, Benda 29, Houška 28, Jelínek 24, Pumprla 19). Kvintet Balvín, Hruban, Čarnecký, Kudláček, Švrdlík měl od dvou do osmi minut.

První domácí zápas na elitním evropském fóru po několika letech hostila chomutovská hala, kam si našlo cestu 1735 diváků a díky dechové a bubenické sekci byla kulisa duelu velmi kvalitní.

V ukrutně defenzivním střetnutí, kde průnik ke koši musel být dvousetprocentní razanci, aby skončil body, Češi začali až nečekaně dobře. Dokud jim stačily síly, dokázali se vypořádávat s precizně prováděným pick and rollem soupeře, kdy italští pivoti stavěli clony tvrdosti švédské ocele. Prostě takové, jaké jsou potřeba. I když však poté rozehrávač měl proti sobě vysokého Houšku, lvi si z těchto situací často uměli pomoct.

A po rychlém přechodu do útoku skórovali. Když chomutovský rodák Houška sbíral i útočné doskoky, první pětiminutovka 10-4 se jevila velmi slibně. A náskok 17-10 po trojce Bartoně dával nadějí ještě víc.

Jenže to už byl ve hře - jako náhradník - Gallinari, který se uvedl těžkým odskokem. A i když Bartoň, Benda nebo Pumprla na něm odvedli za jeho 26 minut solidní práci, stal se top střelcem týmu s 13 body a 7 doskoky i 5 získanými fauly navrch. Jeho 208 centimetrů na křídle i NBA zkušenosti prostě musely být znát.

Už na konci první čtvrtky si Satoranský udělal při nenutné výpomoci druhý faul a musel dočasně střídat. A po každé minuté střele Čechů dopředu burácející Italové srovnali.

Pro lvy kritický úsek nastal uprostřed druhé čtvrtiny, kdy šest minut zůstali na suchu a nabrali deficit 23-33. Hosté získávali už i otevřená zakončení, pomohli si trojkami a muziku tvrdili útočným doskokem (do půle 7, celkem 13), kde exceloval rozehrávač Cinciarini (5).



Co domácí drželo nad vodou, byla stále dost slušná obrana, některé chyby soupeře a také vlastní minimální ztrátovost (3 do půle, 8 celkem, Italové 10). A čtyři snižující body Houšky (do půle celkem 10 a 5 doskoků, z toho 4 v útoku) znamenaly poločasové skore 29-35.

Za 5:20 ve třetí čtvrtce se však lvi opět nedokázali prosadit ani bodem, když se nedařilo vůbec nic. Italové však unikli jen na 38-29. Když se už český tým konečně na body a snížení zmohl, následovala buď nějaká chyba nebo další útočný doskok Italů, kde domácí několikrát zle zaspali.

Přece se však dostali necelých 7 minut před koncem na nadějných 42-48.

Pak si ale netakticky vzal trojku na svá bedra Houška, vzápětí vyplísněný Satoranským, a Hackett zvýšil. Po další minuté trojce Jelínka zakončil v zápase svátečně úspěšný Mancinelli (11/2) a tím bylo prakticky po utkání.

Italové vedle Gallinariho měli už jen jediného dvojciferu v Chiottim (10). Další body při výhře 63-53 rozložili na více hráčů. Top rebounderem s 8 kusy byl rozehrávač Cinciarini.

Rozdílovým faktorem nakonec byly trojky, 15/4 ku 14/1 pro hosty. Ti byli lepší i v bodech z druhých šancí 13-4 a velkou sílu měli v lavičce, jež nasázela 38 bodů proti 11 té české.

Podle kouče Čechů zápas nutně ovlivnila absence Jiřího Welsche. "Řešili jsme to do poslední chvíle (na ranním tréninku Welsch ještě byl), ale nechtěli jsme jít do rizika. Uvidíme, co řeknou v neděli lékaři v Praze, kde zřejmě podstoupí nějaké vyšetření na rezonanci. Jirka hodlal nastoupit, ale my před sebou máme ještě šest zápasů a nechtěli jsme ho neuváženým nasazením vyřadit na celý zbytek kvalifikace."

Ta může být ještě hodně zajímavá, zvláště když Turci doma porazili Bělorusko jen 77-74.

Budínský si pochvaloval vstup do zápasu. Za kritický úsek pak označil tu část druhé čtvrtky, kde při tlaku Italů jeho tým minul 8 pokusů v řadě a 4 šestky k tomu.



"Ale ve třetí čtvrtce nedávali koše ani Italové a my jsme do 37. minuty pořád mohli věřit. Bylo to v dosahu tří střel, dnes se ale nenašel nikdo, kdo by je proměnil. Naše trojky 14/1 byly tím největším rozdílem. Jinak to byl od nás dobrý výkon. Italové ovšem hráli velmi fyzicky, v druhé půlce i líp bránili a zatlačili nás na útočném doskoku," řekl kouč, který si při dané defenzivě favorita hodně cenil pouhých 8 ztrát.

K až pěti doskokům v útoku rozehrávače Cinciariniho český kormidelník podotkl: "My jsme dobře zabraňovali útočným kombinacím soupeře, což nás stálo hodně sil, a pak tam chyběla snaha jít do box-outu (odstavení na doskoku). Na druhé straně Italové mají na ten doskok zabijácký instinkt. A když jim nešla střelba, tak si pod koš pro ty míče chodili. Činili se tam jak vysocí hráči, tak ti menší, kteří tam dělali rozruch."

Protějšek Simone Pianigiani si vítězství venku, navíc o deset bodů, velmi považoval. "Náš aktuální tým nemá moc evropských zkušeností, obranou však rozhodl. Naším prvním cílem bylo zastavit rychlý přechod do útoku, v čemž jsou Češi dobří. Proto jsme se soustředili na to, abychom je donutili hrát co nejvíc postupný útok. Sami jsme v ofenzivě dělali dost chyb, neměli jsme například dobrý timing druhých přihrávek, ale přesto jsme míč v důležitých chvílích dopravili tam, kam bylo třeba."

Budínský se vyjádřil i k obří minutáži Satoranského a jeho možnému vysílení v závěru.

"Tomáš je mladý, velmi soutěživý hráč a i díky letní přípravě v Americe a Letní lize má vynikající kondici. Ač může být unavený, má stále čerstvou mysl a pro něj tenhle zápas byl velkou výzvou. Já samozřejmě vím, že ho nemůžu přetěžovat. Tomáš je ale náš vůdce a herní pilíř, který nemívá ztráty, tým neustále burcuje a klobouk dolů před ním," poznamenal lodivod, který dodal, že po stránce kondice se každý hráč týmu nachází na jiné úrovni. Někteří pak ztrácejí sílu a únava je při zakončení znát.

U Davida Jelínka Budínský souhlasil s tím, že při absenci Welsche chtěl na sebe vzít větší zodpovědnost, což ho ale zároveň svazovalo.

"David má sebevědomí, jaké se vidí jen u nemnoha Čechů. On prostě musí střílet, tam už nejde nic jiného vymýšlet. A ostatní ho na lavičce i v druhé půlce pořád povzbuzovali, aby střílel a oni že budou chodit na doskoky? Pokud jde o Jirku, tak to je hráč, který tu umí nejlíp číst hru, dokáže různé situace využít, umí najet i vystřelit, tvořit pro ostatní a usnadnit týmu hru."

A konečně - nešlo se nezastavit i u šestky draftu 2008 Danila Gallinariho, který i bez velkého tréninku ukázal, proč si ho New York Knicks už jako 19letého vzali.

"V něm měli Italové výhodu. Nehrál žádnou přípravu, až teď kvalifikaci, navíc šel do zápasu až z lavičky. Zpočátku to nevypadalo, že má nějakou extra formu, ale klíčové akce vzal na sebe. Uklidnil tým, což pro nás umí udělat Jirka Welsch. Přesto myslím, že Luboš Bartoň, Petr Benda i Pavel Pumprla na něm odvedli dobrou práci."


Petr Hamták