Divočina se Zhořelcem opět nebyla pro kardiaky

Dřelo to, bolelo to a za stavu minus 9 v druhé půli se to zdálo už i hodně vážné, přesto se téměř netrojkující Nymburk zdvojnásobeným závěrečným úsilím v obraně k potřebnému vítězství (77-73) doškrábal. Jeho soutěžní pražská premiéra v holešovické Tipsport areně opravdu stála za to. Zmínku si zaslouží třeba už jen herec vlastního představení - skrz naskrz propocený a permanentně šílící kouč Zhořelce Miodrag Rajkovič, který stejnou intenzitou i hlasitostí verbálně drtil chybující zapisovatelský stolek, vlastní hráče i kompletní trio arbitrů. Škoda jen, že on a zejména všichni aktéři napínavého thrilleru nebavili ve volebním a předsvátečním čase větší kulisu než 1050 diváků.

První domácí duel nové sezony VTB ligy byl pro české šampiony dalším očistcem, z něhož však opět vyšli vítězně. Díky 20 bodům a 12 doskokům téměř výhradně pod koš směřujícího Rada Rančíka, díky 16 bodům, čtyřem ziskům i všem třem nymburským trojkám Vojtěcha Hrubana (tým trojky 10/3), který se začíná "prodávat o dům dál", díky 11 bodům a 3 ziskům v koncovce zraněného Scottieho Reynoldse, díky 14 bodům stále ještě nezářícího, ale v důležitém závěru úspěšného Chestera Simmonse, a konečně i díky většinu zápasu kvůli faulům nehrajícímu, ale v závěru v obraně klíčovému Jiřímu Welschovi.

Domácí dostali "nabité mety" už po dvou minutách, kdy zhořelecký rozehrávač Taylor i křídlo Prince měli po dvou faulech. Jenže kouč Rajkovič, který neměl moc jiných možností (hrál na 7-8 hráčů), oba nechal na hřišti. Prince sice ještě v první čtvrtce nabral třetí faul, ale Taylor bez problémů dohrál až do úplného konce utkání.



Na 10 mužů šlapající a často střídající Nymburk utrpěl brzkou ztrátu dvěma fauly Welsche, který si ještě před poločasem udělal stejně jako Hruban i třetí osobní chybu.

Jejich tým, tažen do půle 13 body podkošového buldozeru Rančíka, mohl jít ve druhé čtvrtině ještě o kus dál než na 37-29, nezraňovat se sám málo důrazným odstavováním na obranném doskoku. Statní hosté, kteří sbírali doskoky i po vlastních minutých šestkách, pronikali do centra vymezeného území až příliš snadno. Několikrát tu chyboval Mahalbašič, ale i další.

Pod opačným košem právě Mahalbašič nedostal či nezúročil do půle téměř žádný míč, což se nezlepšilo ani po změně stran, a zápas tak končil na 4 bodech. To však kouči nevadilo, na rozdíl od chabé obrany a měkkosti na doskoku (jediný za 21 minut), za kterou ho Kestutis Kemzura někdy i bez milosti střídal.

Nymburští hráči se až příliš snadno nechávali překonávat 1 na 1, po clonách a celkově po nájezdech soupeře pod koš, kde chyběla efektivnější výpomoc. Celkově v zápase inkasovali spoustu lehkých košů. A v úvodní fázi zápasu málo využili řady soupeřových ztrát.

Zejména chyby na doskoku pak stály za obratem Zhořelce v závěru první půlky na 41-39.

V úvodu druhého poločasu i přes přestávkovou Kemzurovu bouři Nymburk v šatně nechal vedle efektivního útoku i celou svou obranu a hosté si chodili do koše, jak chtěli. Až k nebezpečnému náskoku 52-43. Pak ale trojkou se 4. faulem Prince řekl dost Hruban a načal šňůru 11-0 na 54-52, již umožnil i dunkem narvaným po sólo brejku do obruče jeden ze soupeřů.



Na konci třetí čtvrtky se však Zhořelec opět chytil a začala ostrá bitva posledních 10 minut. Nymburk se tu překonával v obraně. Fantasticky zezadu uloupil míč Reynolds, který pak zakončil úspěšně brejk, ale po bolestivém koňaru od soupeře v zápase také dohrál. A tam přišel čas na již nečekaný part Welsche, který zdirigoval i několik skvělých obran, které vedly ke klíčovým získaným míčům.

Velkou trojku na 66-65 trefil necelé čtyři minuty před koncem Hruban. A po snadném dvojtaktu Welsche na 68-65 měl jít házet šestky Simmons, neboť na tabuli svítilo už 5 faulů hostů ve čtvrtině. Jenže po kontrole sudích u zapisovatelů se zjistilo, že faulů pět ještě není a Nymburk vhazoval jen ze strany.  Aspoň tak to po utkání vysvětlil Jiří Welsch, který se v danou chvíli cítil situací hodně zaskočený.

Byla to jen jedna z mnoha chyb, které během zápasu vyrobil stolek. Kvůli podobným lapsům se také neustále rozčiloval zhořelecký kormidelník, jemuž vadilo i to, že mnohdy nebyl sesynchronizován čas probíhající čtvrtiny na kostkách nad oběma zařízeními koše.  
 
Do posledních desítek vteřin poslal kouč Kemzura stejně jako proti Ciboně oba bratry Rančíky najednou, nicméně byli to hosté, kdo se po trojce Prince ujali vedení 71-70. Křídelník svou trojku s klaksonem útoku 44 vteřin před koncem doprovodil gestem naznačujícím podříznutí krku, z nějž se třeba v NBA dělají slušné aféry.

Ohromně těžký nájezd pak proměnil Simmons, načež Welsch v limitu pěti vteřin nedovolil soupeři výhoz, a Simmons po získaném faulu (pátém Prince) z šestek zvýšil na 73-70. 

Přebíráním všech clon pak Nymburk opět sebral míč soupeři přímo z výhozu a Hruban ze šestek už zápas uklidil do bezpečí.



Nymburku v utkání plném řádně ostrých zákroků pomohlo o 10 bodů víc z dvojek i jen 9 ztrát proti 16 Zhořelce, který měl 12 útočných doskoků a pět dvojciferných střelců na čele s Dylewiczem (17 a 10 doskoků). 
 
"Byl to první zápas VTB ligy v této hale a výhra nás těší. Na druhé straně jsme nepodali výkon, jaký bychom si přáli," byl upřímný kouč Kemzura.

"Začátek nebyl špatný, ale nedokázali jsme odskočit víc. Naopak na konci druhé čtvrtky tam byla špatná rozhodnutí v útoku i obraně, čímž jsme soupeři dovolili jít dokonce do vedení. Zhořelec měl do poločasu 9 útočných doskoků a my jsme mu pomohli i několika nenutnými fauly. Místo abychom byli plus 8 nebo ještě víc, jsme prohrávali," dodal náročný trenér, který po jednom z těch nenutných faulů Martina Rančíka neváhal na viníka křičet přes celou halu.

Když odcházel v poločase do šatny, byl na nejvyšší míru rozčilený a jeho projev k týmu musel být hodně ostrý. "Jenže i po poločasové poradě se nám stalo, a nikoli poprvé, že jsme do druhé půlky nevstoupili se správnou intenzitou a energií a nedělali jsme, co jsme si řekli. Naopak jsme se dál dopouštěli stejných chyb a slabá byla i obrana."

V druhé půlce trenér ocenil přínos střídajících hráčů jako Massamby, Houšky, Martina Rančíka a Hrubana, kteří tým vrátili do zápasu. "A celý zápas byl lídrem Rado Rančík, a to nejen v útoku, ale i obraně, jejíž zvýšená intenzita nás postupně dostala přes Zhořelec," řekl Kemzura.

"Taky se nám ale v závěru stalo, že v klíčové chvíli ubráníme a vzápětí Vojta Hruban při přechodu do útoku udělá ztrátu a umožníme koš soupeři. To jsou smrtící chyby, které bychom proti lepším týmům dělat neměli. Náš výkon prostě nebyl konzistentní. V koncovce se nám nicméně povedlo několik útoků v řadě ubránit, na rozehru přišel Jiří Welsch, díky jehož výšce jsme mohli přebírat víc clon v obraně, a nakonec jsme to zvládli," analyzoval litevský kormidelník, který nezapomíná ani na nejmenší detaily. Jako třeba na tento:



"Poslední koš soupeře s naším faulem byl neakceptovatelný. To nás může později bolet, pokud bude rozhodovat rozdíl ve vzájemných zápasech."

K hořícímu obrannému doskoku, kde Nymburk soupeři daroval 12 druhých šancí, Kemzura podotkl: "Doskok je otázkou soustředění. A jak za chyby hráče trestám? Když nějaký obranný doskok hráč nezíská, znamená to, že se nesoustředí, nedává do hry celých 100 procent, a proto si jde sednout. Hráči tu ale nechybují záměrně. Jde o výpadek koncentrace a my pracujeme na zlepšení."

Jak je zatím trenér spokojený s rychlostí přechodu do útoku, který byl tentokrát o poznání lepší než proti Ciboně? "Musíme zlepšit přechodovou rychlost směrem do útoku i do obrany. Hráči do sebe musí vstřebat nové návyky, jsou tam totiž stále cítit jejich vlastní instinkty a návyky z minulosti, proto to nejde tak snadno. Svou roli hraje i forma - třeba Chester Simmons teď nějaký čas netrénoval a tu patu stále cítí. I když se bolest v zápase snaží ignorovat, potřebuje ještě čas, aby se dostal do potřebné formy." 

Kemzura během svých odpovědí adresoval i výkony dvou důležitých hráčů. Tím prvním byl Vojtěch Hruban, u nějž trenér chválí dynamiku i všestrannost v útoku, kde křídelník dokáže najet i vystřelit z dálky. "Musí se ale ještě naučit být odolnější."

Kritičtější byl kouč tentokrát k podkošové opoře Mahalbašičovi. Na otázku, zda se soupeři podařilo jeho skvělé ofenzivní schopnosti zastavit, odvětil jasně. "Nebyl to Zhořelec, kdo ho zastavil," řekl Kemzura, a po krátké odmlce s důrazem dodal: "Zastavil se sám."

Slovinec je však podle Kemzury stále mladým hráčem, který má své výkyvy. "U Rašida nejsou tím hlavním body, s těmi problém nemáme, protože je vždy někdo nastřílí. On jistě také může leccos dát, ale pro nás je důležitá hlavně jeho obrana, doskok a komunikace. Potřebujeme ty, co se obětují v obraně."



Už po pár prvních zápasech sezony získal Kemzura první zkušenosti z hlediska náročného programu zápasů, jdoucích za sebou v rychlém sledu. "Při tomto programu je pro nás zásadní psychická odolnost a houževnatost. Musíme být v tomhle ohledu co nejdřív ještě lepší a také fyzičtější. Třeba v Doněcku jsme kvůli těmto aspektům prohráli zápas."

Mladší Kemzurův protějšek Miodrag Rajkovič prohlásil, že jeho tým měl na výhru, ale protože je stále ještě mladý a nezkušený, spáchal na konci několik kritických chyb. "Nymburk nás zaskočil tím, jak bránil naše výhozy z autu. My jsme si tam vzali míč do ruky dřív, než jsme se koukli na rozestavení soupeře na hřišti," řekl.

K tomu, jak hru a výkon týmu ovlivnily různé technické potíže a chyby stolku, měl Rajkovič hodně tvrdá slova, ale vzápětí dodal, že by nerad příliš mluvil o tom, co není pro basketbal dobré. "Také jsme kvůli tomu neprohráli. Slyšel jsem, že to byl první zápas Nymburka v této hale a příště to už bude lepší. Je ale pravda, že na konci čtvrté čtvrtiny jsem si myslel, že už máme pět faulů (cifra 5 svítila na tabuli). Vědět, že je nemáme, bývali bychom předtím mohli dvakrát přerušit brejk soupeře."

Zhořelec hraje VTB ligu druhým rokem, přičemž v minulé sezoně získal v 18 zápasech 4 výhry. Ty chce letos o jedno dvě vítězství vylepšit, byť podle kouče je nyní skupina ještě náročnější. Polského vicemistra čeká spolu s domácí ligou (22 utkání v základní části, 10 v nadstavbě a play-off, kde se hraje dvakrát na tři výhry a ve finále na čtyři) pěkná kupa zápasů.

Výjezd do Prahy kouč nicméně označil za jeden z těch mála pohodových. Z města na německo-polské hranici na dostřel od Česka to busem trvá do Prahy dvě hodiny. "Pro nás to je skoro jako hrát doma. V Polsku máme podobně blízko už jen dva soupeře, k ostatním nám to trvá od 8 do 11 hodin," vypočítává Rajkovič, který novináře zaskočil informací, že rozpočet týmu je pod milion eur, tedy méně než 25 milionů korun.

I pokud by měl na mysli jen platy hráčů, je to na finalistu polské ligy, hrajícího i VTB ligu, nečekaně málo. Podle polských zdrojů letošní zhořelecký rozpočet činí (v přepočtu) 43 milionů korun, což by znamenalo zhruba polovičku toho nymburského. Přes sezonou zástupci českého mistra uvedli, že letošní "budget" by se měl pohybovat mezi 80 a 90 miliony.
 

-trh-