Derniérový reprezentační kapitán a prvootec Jiří Welsch: Julinku zvládnu přebalit i uspat zpěvem

39 DNÍ DO EUROBASKETU MUŽŮ     4. červenec 2015 byl velkým dnem v životě Jiřího Welsche. Onu sobotu se radoval z narození vysněné dcery, pro niž se svou partnerkou, bývalou volejbalovou reprezentantkou Vendulou Adlerovou, vybral jméno Julie. "Jako čerstvý otec jsem se první dny cítil neuvěřitelně šťastně a ten pocit přetrvává do dneška. Jen se k tomu přidal i pocit únavy a vyčerpání," smál se reprezentační kapitán na prvním soustředění v Trutnově. "Otcem jsem se chtěl stát už dlouho a povedlo se mi to až v 35 letech. Teď jsem rád."

To jsou jedny z prvních výpovědí rozehrávajícího křídla, jež na téma otcovství z jeho úst zazněly v následující videozpovědi.

Co ještě se z ní dozvíte?

Například o měsíčním brainstormingu při výběru jména, o důvodech eliminace Johany a volbě Julie, o Jiřího "pozici na kurtu při porodu", o tom, proč jeho snaha postupovat v "závěru zápasu" týmově působila kontraproduktivně, nebo o tom, jaký pokyn musel i jako kapitán bez odmluvy přijmout.

Dál se dostane na dlouhý porodní den, vlastní vyčerpání, jedinou touhu i půlnoční zapíjení na pražské Náplavce s osobou, z níž narození Julie poprvé v životě udělalo strejdu.



Jiří také přiznal, co už zvládne, co mu ještě tak docela nejde, a při čem se už přistihl u holiče. Celkově pátý otec v národním týmu, který má nyní díky repre partnerce zpod vysokých sítí o téma navíc při hovorech s kolegou Bendou, je dokonce takový frajer, že si ani nezažádal o odložený nástup do reprezentačního kempu.

Má k tomu ostatně dobrý důvod. Už měsíc se chystal individuálně a dění v týmu mu chybělo. Ano, i v 35 letech. On však zároveň ví, že je to nejspíš naposled.

"Pokud jde o mistrovství Evropy, bude to moje poslední rozhodně. Jedinou možností, že by bylo nějaké prodloužení ještě příští rok, je situace, kdy by se letos extrémně zadařilo," říká Jiří Welsch.

A tím "extrémně zadařilo" myslí jediné - dobýt na Eurobasketu nejhůř šesté místo a probojovat se tak do kvalifikace o bájnou metu nejen jeho generace - olympijské hry. Na těch se jakýkoli Čech objevil naposledy v roce 1980 v Moskvě, ovšem při nebojkotovaných Hrách se poslední česká stopa objevila až v Montrealu před nekonečnými 39 lety...