Darina Kobe Johnová: Nějak se nám to vymklo z rukou

 

Stačilo jedno jediné kolo a jeden jediný zápas ligy a stala se z ní členka nejužší střelecké elity jejích dějin. Za její 43bodovou explozí proti VŠ Praha však nehledejte žádnou cílenou snahu. Tým Czech coal Aldast Strakonice měl za úkol hrát v hlavním městě přes pivoty. "Nějak se nám to ale vymklo z rukou," podotkne 25leté a 178 vysoké křídlo vítězek Darina Johnová. Správně by však měla říct: "Nějak se MI to vymklo z rukou."

Až tak, že za 13 posledních sezon jen tři hráčky nasázely v ligovém duelu víc bodů než ona. Ale test na toto téma jí předložíme až za chvíli. Pro tuto chvíli stačí říct, že pokud Darina hodlala po MS udržet pozornost fanoušků u ligy nových vicemistryň světa co nejdéle, nemohla pro to udělat víc. 

 

Darino, komu čest, tomu čest, takže velká gratulace. Dát takovou porci hned na startu soutěže, to skoro svádí k nadsazené otázce, jestli vám to soupeřky až moc neulehčily?
Ne, ne. Rozhodně to bylo daleko těžší. VŠ hrály velice dobře, padalo jim skoro všecko, co vystřelily, nám naopak ne. To, že jsem se chytla zrovna já, už se tak někdy stává. Holky mi ale vytvářely dobré pozice. Nebyl to jen můj výkon.

 

Změnila jste něco v přípravě před sezonou?
Máme novou trenérku a pro mě ta příprava byla o něco jiná. Začaly jsme v půlce srpna, týden jsme byly i s atletickou trenérkou na kondičním soustředění na Zadově a pak jsme hned šly do haly. Já jsem zatím byla zvyklá, že jsme chodily ještě ven. A musím říct, že kondiční trenérka ve Strakonicích byla také novinka.

 

 

O Marcele Krämer mluvíte jako o nové trenérce, ale ona už snad ve Strakonicích působila, ne?
Ano. Abych to uvedla: já se do Strakonic vracela předloni v prosinci a hrála jsem pod ní čtyři měsíce. Potom ona z rodinných důvodů odešla a minulou sezonu nás trénoval pan Johanes. Teď se paní Krämer vrátila, máme spoustu nových hráček a potřebovaly jsme čas na to, abychom je zapojily do herního systému trenérky. Proto jsme v hale začínaly přípravu tak brzy.

 

V minulé sezoně jste stihla nejvíc 24, 26 a 26 bodů, teď to bylo 43. Chce se po vás nyní víc, máte mít důležitější roli?
To ne. My teď máme víc zkušených hráček a paní trenérka preferuje hru přes pivotu. Celkově bychom ty body chtěly mít rozdělené mezi víc hráček. Včera to ale vyšlo tak, že to padalo mně a ostatní se nemohly chytit. Tak to ale někdy bývá a já jsem ráda za výhru (76-68).

Včera jste si odkroutila celých 40 minut, v minulé sezoně to bývalo také hodně přes 30. Jste na velké dávky zvyklá?

(směje se) No, jsem, ale včera už jsem toho měla plné zuby. Chtěla jsem se i nechat vystřídat, ale měla jsem strach, aby to družstvo nějak neovlivnilo, tak jsem se radši kousla a bylo to dobře.

 

Máte pravdu. První tři čtvrtiny jste si to pěkně rozložila na 12, 11 a 13 bodů. A v té poslední jen 7, střely už tam nepadaly, měla jste i nějakou ztrátu. Takže už jste padala na pusu?
No, je to tak. Měla jsem toho dost. A navíc paní trenérka ve čtvrté čtvrtině, když se soupeř už víc soustředil na naše střely z dálky, chtěla hrát víc přes pivoty. To jsme tedy chtěly od začátku, ale pak se nám to nějak vymklo z rukou.

 

Zpráv jsem dostala dost, ve čtvrtek to byl jediný zápas na programu, takže to sledovalo dost lidí. A do týmové kasy to bude stát hodně. Už za překročení 20 bodů je myslím stovka, takže asi dvě tři. Možná to bude až k pěti stovkám.

 

Jaké je mít osobní vrchol už na začáktu sezony?
Je asi jedno, jestli to je na začátku, nebo ne. Pro nás je důležitá hlavně výhra. 43 bodů je hezkých, ale důležitější je výhra.

 

Skutečně chcete letos pokukovat po medaili?
Vedení to tak prohlásilo, že tyhle ambice máme. Teď se i říká, že po USK a Žabinách (Frisco Brno) máme nejlepší pivoty v lize. Letos ovšem bude chtít medaili hodně týmů a bude to tak vyrovnané, že ji může získat opravdu každý. U nás to tak může být, ale nemusí. Já osobně jsem už řekla, že být do pátého místa bude super.

 

Co zatím s vámi dělá nová trojka? Včera jste to měla slušných 15/6, dala jste všechny vaše trojky. Jak jste se s tím půl metrem navíc sžila?
Zpočátku to byl nezvyk, ale postupem tréninku mi to přestalo dělat problémy. Větší změna to byla pro naše pivoty, protože ti střílejí s míčem nad hlavou, ale teď už se s tím sžily všechny hráčky.

 

Za 13 sezon, včetně té letošní, které eviduje svazový web, jsou před vámi jen tři hráčky v bodech nastřílených v jednom utkání. Tipnete si, kdo to je?
Spoluhráčka Petra Reisingerová z minulé sezony?

 

S tou jste teď na bod stejně.
(nahlas se zasměje) Tak to už nevím.

 

Ano, to bylo ve Varech, to si pamatuju.

 

Je to hezké se v téhle kategorii dostat mezi elitu, ale znovu říkám: Je to kolektivní hra a my jsme vyhrály jako tým.

 

Petr Hamták
Foto: Czech coal Aldast Strakonice