Další těžká noční šichta Daria Šariče

I když tomu sám naplno věří, pro jeho tým to bude jen těžko řešitelný úkol. Chorvaté si na MS devatenáctiletých přijeli pro zlato, nebo minimálně pro šanci o něj bojovat. Po pátém hracím dnu už je však málem setnul druhý soupeř. Dostat na konci aspoň jeden z faulů, který nejspíš měli dostat, radovali by se z dobytí chorvatské družiny po Španělech i soudržní a fantastickým guardem Grigonisem vedení Litevci. A Dario Šarič po páté víc než 30minutové šichtě v šesti dnech ví, že bez větší pomoci spoluhráčů tenhle tým k titulu jen stěží doklopýtá.

Jestli se Čechům vyčítalo prošustrování 21bodového náskoku s Koreou, mohou se po tomhle duelu ohánět argumentem, že se to stává i v "lepších rodinách". A prohrát Chorvaté zápas, v němž v první půlce dominovali (až o 23 bodů) a ještě v 30. minutě vedli 76-58, musel by se pak jejich šatnou rozléhat strašlivý řev.

Pojďme však na začátek této noční osmifinálové bitvy v pražské Areně Sparta.

Litevci do ní vstoupili s jasnou strategií zdvojovat Šariče (dosud držitele průměrů 22 bodů, 15 doskoků, 6,5 asistence, ale také téměř 6 ztrát) při každém jednom chycení míče na útočné půlce. Chorvatský univerzál si pro něj chodil zásadně v dolním postavení, ze zadu drhnutý nejdřív Jankaitisem a pak Krestitinem.

V první čtvrtině však balon téměř nepotkal. V druhé už se frekvence jeho držeb pomalu zvyšovala a on odváděl skvělou práci v tom, že ze zdvojení skoro vždy našel perfektně volného spoluhráče, který trefil trojku. Nebo se tím Chorvatům otevřela jiná snadnější možnost k zakončení.

Po čtvrté nebo páté takto dosažené trojce se zdálo, že litevský kouč Masiulis od taktiky, kterou ještě lépe aplikovali Španělé, musí ustoupit. Jenže on neustoupil a na konci málem slavil úspěch.



Šarič byl dosud zyvklý na v průměru 36 minut a už v první čtvrtině ze hřiště vůbec neslezl. Problém byl, že si nedával pozor na fauly, což však při jeho postavení pod košem, v roli de facto pivota, je dost složité, když musí každou chvíli vypomáhat na nájezd malého hráče, přebírat clonu, nebo se při podkošových zakončeních utkávat s masitým Litevcem Jankaitisem.

První osobní chyba přišla už po 2 minutách.
A druhá byla ještě lepší. Neuběhly ani tři minuty, když Šarič při výhozu po inkasovaném koši nesmyslně naznačil přihrávku do obličeje bránícího soupeře a schytal "technickou". Kouč Brajkovič ani nehnul brvou, a když jeho svěřenec i nadále dorážel na sudího, ještě ho naopak odháněl pryč.

Za třetí faul už ovšem mohl i Brajkovič, který ani za víc než 20bodového vedení nedal své opoře byť minimální pauzu a Šarič si v čase 19:12 sáhl pro třetí problém, když při útočném doskoku až příliš hrubě odhodil svého v té době už třetího obránce Raupyse.

Když si při obranném doskoku už ve 22. minutě udělal faul číslo 4, vědom si své chyby, zasignalizoval rukou na lavičku: "Vím, už nic." Jenže kouč na nic dalšího nečekal a stáhnul ho. Když se Šarič blížil k lavičce, rozhněvaný Brajkovič poodešel stranou a na svého lídra se ani nepodíval.

Šarič měl do půle, již Chorvaté ovládli 59-39 (trojky 21/10, Junakovič 9/6), jen 4 zakončení z pole, k tomu 4 šestky, 8 doskoků, 4 asistence, 3 získané fauly a 7 bodů. Ač prakticky nehrál s míčem čelem ke koši, přitahováním double-týmů skvěle mužstvu otevíral hru a kouč mohl tolerovat, že sem tam přes něj šel nějaký doskok nebo body soupeře.

Snad dvakrát či třikrát se i ze dvojení rozhodl zády ke koši vymanit a pak většinou při průniku získal soupeřův faul.

I bez Šariče Chorvaté většinu třetí čtvrtiny neměli výrazný problém a slušně se jim dařilo překonávat obrovsky náročný celoplošný presink Litvy. Ve čtvrté části však Litevci své úsilí vyhnali na maximum, začali sázet trojky jako zběsilí (8 v druhé půlce) a stále unavenější Šarič, vrácený do hry koncem třetí čtvrtky, už neměl sílu šplhat k některým doskokům, v útoku se tlačit do zakončení a v obraně plnit svěřené úkoly.

Když na něj zoufalý spoluhráč zakřičel, aby dobral jeho útočníka, k němuž se nestihl přes clonu dostat, a který už si šteloval za obloukem trojku, Šarič pokyn oslyšel a již jen čekal na doskok. Jenže žádný nebyl třeba - další trojka Litvy.

Jakmile Grigonis dotlačil svůj více rotující tým (Litva hrála téměř se všemi hráči, Chorvaté jen v 7, na perimetru navíc nejsou právě vysocí), poháněný i skupinou fandů v hledišti, až na 83-83, začala se nad Chorvaty rychle zavírat voda.

Do konce zbývaly tři minuty a 206 vysoký Šarič poprvé v utkání převzal pod svůj patronát i rozehrávku. Jednou šestkou překlopil vedení zpět, aby si vzápětí oprávněně stěžoval rodzhodčímu, když byl při dobíhání do útoku soupeřem beztrestně sražen.

Grigonis pak dal vedení Litevcům, ale Šarič si ho ze šestek vzal zpět. Jankaitis však přes Šariče kontroval na 87-86 pro Litvu. Opět Šarič se pozdě vydal za obranným doskokem a soupeř mu míč sebral před nosem. Litevci však šanci na zvýšení nevyužili a Šarič už si žádal míč zády ke koši. Když na něj ale letěl, Chorvat uklouzl a balon skončil v autu.

Vzápětí Šarič se spoluhráčem vzali na půlce do kleští Grigonise, který zůstal ležet na palubovce s bolestivou grimasou, ale nepískalo se a Chorvaté z brejku lacino šli do vedení. Litevci soptili, Grigonis musel odkulhat na lavičku, ovšem Dimsa trojkou z čela přece vrátil týmu vedení: 90-88 25 vteřin před koncem.

Když zbývalo 7 vteřin a Šariče se Chorvatům nedařilo uvolnit, vzal si slovo Junakovič a svou sedmou trojkou z 13. pokusu - a hlavně jedninou trojkou týmu v druhé půli - rozhodl.

Litevci se však nevzdali a po posledním nájezdu po zadní lajně opět žádali faul. Marně. Následoval poslední výhoz, zachycený Chorvaty (teprve 6. ztráta Litvy, Chorvaté celkem 12), a pak už přišel jen litevský zármutek nad první porážkou v turnaji a velké oddechnutí soupeře, který věděl, že přežil klinickou smrt.

Dario Šarič končil utkání na 14 bodech, 12 doskocích, 5 asistencích (1 v druhé půli), 8 získaných faulech, 3 ztrátách a pouhých 8 střelách z pole za 32 minut.

Snad ještě dvě zajímavosti z chorvatského tábora (kromě 27bodové trojkové show Junakoviče): při hymně se celý tým držel jednotně za srdce a těsně před představováním obou celků se všichni hráči při rozcvičování jali asi minutu v kuse dunkovat jako Harlem Globetrotters. Včetně rozehrávačů, jeden za druhým zaráželi, jako by se za chvíli chystali na velkou exhibici.

Když se nepodařilo zastihnout na rozhovor lídra chorvatského celku, který si po exitu z haly jen briskně postěžoval na cosi ohledně svých faulů někomu z blízkých, aby byl odtažen do přistaveného busu, máme tu ve videorozpravě bitevní plán litevského kouče Tomase Masiulise, který si vzal mustr z úspěšné anti-šaričovské defenzivy Španělů.

Jen dodejme, že Masiulis, bývalý hráč Žalgirisu, Sieny a Sopot, je majitelem euroligového titulu z roku 1999 a olympijského bronzu ze Sydney.

Basketmagu řekl, že chtěl začít s taktikou, kdy obránce Junakoviče bude osdtupovat a zdvojovat po po každém přijetí míče Šariče, aby se musel balonu zbavit a střílel někdo jiný. Přesně takhle to dělali i Španělé, kteří ale podle kouče lépe dorotovávali k Junakovičovi. Masiulis se rozhodl odstupovat právě od něj, neboť Korejcům dal 8 bodů (trojky 3/1), Kanadě 2 (3/0), Španělům 0 (2/0) a Argentincům 11 (3/1).

"Mysleli jsme, že pro nás bude lepší, když bude střílet právě on, jenže on měl zrovna svůj velký den a v první půlce nás 20 body zabíjel. Do druhé půlky už jsme náš obranný systém upravili a měli šanci vyhrát. Právě Junakovič to ale poslední šťastnou trojkou vyhrál soupeři," řekl Masiulis.

V první půlce prý neuvažoval, že by při další a další trojce svou strategii změnil. Věřil jí stále. "To je prostě basket. My jsme to ale takhle chtěli, a pokud se soupeř takto trefuje, je to chyba kouče, ne hráčů."

Návrat do zápasu se podle něj povedl díky širší rotaci jeho týmu a také díky 4. faulu Šariče v úvodu druhé půlky, který pak musel střídat a až do konce si dávat velký pozor.

Masiulis také odmítl, že by Chorvaté byli jen týmem Šariče. "Mají tam řadu hráčů a evropské tituly v U16 a U18 nevyhráli náhodou. I proti nám ukázali, že mají i další výborné borce."

-trh-