Díky, Jane Bejčku, že jste udělal takové finále!

I kdyby teď tři roky nic nezahrál, na tenhle poločas - díky němu vítězný - nezapomene ještě zatraceně dlouho. Stál před situací, z které by si mnohý jeho vrstevník sednul na zadek. A strachy by byl bledý až za ušima. Do velké míry právě na něm záleželo, jestli si přes tisíc lidí z toho duelu o pohárový titul odnese nějaký zážitek, nebo - jak se všeobecně očekávalo - skončí jednoznačnou záležitostí soupeře. On se však ke všemu postavil čelem, "nenadělal si do trenek" a poločasem snů své dosavadní krátké kariéry dopřál plnohodnotnou zápasovou show našlapané děčínské hale - v prvním českém finále svého klubu v dějinách. Sluší se teď říct: "Díky za to, osmnáctiletý Válečníku Jane Bejčku!"

"Škoda, že se nehraje na jeden poločas," pousmál se rozehrávač se zřejmě šťastnou třináctkou na dresu. "Ale nedá se nic dělat, příště to už určitě vyhrajeme."

Jan potvrdil, že vítězný poločas (38-36) proti Nymburku od oslabených Válečníků nikdo nemohl čekat. "Jo, bylo to velké překvapení. Ale už to, že jsme se dostali do finále, byla pro Děčín velká výhra."

Mladíkovi situaci neulehčil zkušený křídelník Stria, který při absenci Sanderse s Boyerem na rozehře začínal, ale po pěti minutách musel s dvěma fauly střídat. Ovšem právě tam odstartoval Bejčkův kariérní part.



Brzy nabil Pavlu Houškovi pod koš na jeho jediné body v utkání. Vzápětí získal faul při nájezdu. A úvod druhé desítky odšpuntoval trojkou v časovém presu.

Když mu jednu ze dvou ztrát přivodil nymburský Lawrence, který ho zbavil míče při driblinku, bleskurychlý spoluhráč Žampach vypíchnutím zezadu soupeři oplatil stejnou mincí.

Na přelomu prvních dvou čtvrtin hrál přes osm minut a po krátkém oddechu ještě další tři a půl minuty. A závěr poločasu byl jeho beze zbytku.

Nejdřív si seběhl pod koš pro příhru a s faulem proměnil. A brzy nato, pár vteřin před koncem čtvrtiny, z vrcholu oblouku zvedl trojku přes ruce Pumprly a - nic než síťka. Přitom ze stejného místa dvě minuty před tím vypustil nepěkný air ball. 

Do kabin tak odcházel za poplácávání po ramenou z rukou spoluhráčů. Za 12 minut stihl 8 bodů i 3 asistence. A po zápase přilétla i pochvala od soupeře.

"Ano, jeho výkon by se dal označit jako největší šok utkání," souhlasil MVP turnaje Petr Benda.

"Věděl, že trenér ho nemohl moc střídat a mohl si víc věřit. Padly mu tam i dvě šťastné trojky přes obranu. Myslím, že jako mladý kluk tu tíhu okamžiku vůbec neřešil a nebál se to zvednout... To, že Děčín hrál bez obou hlavních rozehrávačů, první půlku vůbec neovlivnilo. Bejček je nahradil výborně, své šance se chopil se ctí." 
     
Benda hovořil o hráči, který v této ligové sezoně zasáhl jen do 9 zápasů na v průměru čtyři a půl minuty, a celkově stihl pouhých 13 bodů. Teď to bylo 8 za 12 minut!

O tom, že vedle Boyera nebude k dispozici ani Sanders, se Jan dozvěděl ráno v den zápasu. Zároveň věděl i to, že půjde o jeho nej zkušenost mezi muži.

"Atmosféra byla dobrá a já jsem za tu příležitost moc rád - proti takovému týmu a hlavně ve finále poháru! Doufám, že ještě někdy takový zápas budu hrát."



Přestože trenér Budínský před utkáním standardně mluví jen k celému týmu a nikoliv k jednotlivcům, něco speciálního k novému hrdinovi přece měl:

"Řekl mi, abych se nebál hrát, že o nic nejde a že si svoji hru mám užít. Pokud jde o herní systémy, tak ty mám za ten rok tady už zažité."

Tréma byla velká?

"Trochu byla. Přece jen to byl dobrý soupeř a finále, navíc před tolika lidmi jsem ještě tak dlouhý úsek nikdy nehrál. Jak ale začal zápas, už to bylo v pohodě."

A ještě víc "v poho" to bylo po první úspěšné trojce. "Ta mi dala největší sebevědomí, pak už jsem si věřil na všechno."  

Bejček soudil, že po 30 minut držela jeho tým ve hře dobrá obrana a hlavně střelba z dálky.  

"Pak Nymburk začal důrazněji bránit, problémy nám dělala hlavně ta jejich speciální zóna. Navíc měli i hodně doskoků a nám to naopak pod košem i střelecky jít přestalo," shrnul Jan, který po už ne tak bohatém druhém poločase zápas skončil s 16 minutami a také - s třetím nejlepším ratingem z celého týmu (10).

I přes porážku se Bejčkovu týmu dostalo ohromujících ovací vstoje od děčínských fanoušků. Jakoby to byl on, kdo zápas vyhrál.