Choleva o oslavném tenise, 2 pivech, fintě Nečase na Bendu, taktice a Nymburku, co se neporáží každý rok

INTERVIEW Z LŮNA KOOPERATIVA NBL   Tahle liga bude ještě hodně zajímavá! Po pouhých osmi kolech už se pětkrát muselo prodlužovat a jeden duel se hrál dokonce 50 minut. A jak se sluší a patří, šlo o ten nejatraktivnější - reprízu posledních pěti finále NBL. Přes dvě a půl hodiny trvající drama s řadou zvratů a ohromných individuálních výkonů, se selháními na šestkové linii v klíčových okamžicích i velkými akcemi v situacích, kdy šlo o všechno. To byl megaduel 8. kola mezi Prostějovem a Nymburkem, po jehož jasných i skrytějších stopách nyní půjdeme s tím nejpovolanějším, tedy se Zbyňkem Cholevou, kormidelníkem vítězných Orlů, kteří hegemony tuzemské scény pokořili poprvé od 23. března 2012, a zároveň jim utnuli 59zápasovou vítěznou šňůru v lize.

Kouči, jak dlouho jste po vítězství 111-101 četl v mobilu gratulace?
(směje se) Samozřejmě Nymburk se neporáží každý den...

Ani každý rok.
Ano, ani každý rok. Je to prostě velké utkání, tedy hlavně pro nás, pro Nymburk až tolik ne, protože má v hlavě spíš jiné soupeře. Nicméně to nesnižuje náš výkon. My jsme hráli velmi dobře, týmově, a proto jsme vyhráli. Jsem za to strašně rád, ale zase bych z toho nedělal velké drama. Oslavili jsme to, pár esemesek přišlo, ale ani tohle tak dramatické nebylo. Po zápase jsme si s asistentem Hájkem ještě zahráli tradiční tenis, s vedením týmu si dali dvě piva a šli spát. A v pondělí v 10 ráno už jsme zase měli trénink. 

Pogratulují k takovému zářezu i kolegové z jiných ligových týmů?
Myslím, že Petr Czudek nám blahopřál přes Boba Hájka a ještě z Ostravy přišly nějaké zprávy. To bylo od Michala Černíka, který ale není trenérem áčka. Víc toho nebylo, my si zase tolik nepřejeme. (směje se)  



Řekl jste před rozchodem hráčům, aby se při případné oslavě mírnili, nebo že radši nechcete nic vědět?
Já jsem je po tiskovce nestačil už ani potkat v šatně. Vím, že si dali večeři, a jestli pak dostali žízeň na dvě piva... Myslím, že to nepřeháněli, navíc už ráno byl ten trénink. Po pravdě, po ničem jsem se ani nepídil. Hráči sami vědí, že porazit Nymburk je skvělé, ale opravdu slavit to můžeme, až jestli to bude třeba ve finále. Takhle jsme jen trochu napravili například naše škobrtnutí ve Svitavách.

Řekl byste třeba, že vedle získání nového generálního partnera pro NBL se lize za poslední dobu nic lepšího, než tahle vaše výhra, nemohlo stát?
Stejně důležité nebo zajímavé jsou pro celou soutěž ty vyrovnané výsledky. Už to nejsou jen tři čtyři týmy nahoře a pak dlouho nic, nebo slabší spodek. Hodně týmů je vyrovnaných a doma může kdekdo porazit kohokoli. Jistě všichni vnímáme, že soutěži dominance Nymburka moc neprospívá, a proto vědomí, že se dá porazit, je dobrá věc. Stávat se to častěji, bylo by to ještě zajímavější.

S tím, jak většina klubů rok od roku víc šetří, a naopak mistři z Polabí vzhledem ke svým ambicím ještě posilují, možná už se zdálo, že porazit je v téhle sezoně se rovná skoro sci-fi. Vy jste s vaším skoro funglnovým týmem, který je podle soudu mnohých slabší než ten minulý, věřil, že minimálně vyrovnaný zápas s Nymburkem letos zvládnete?
(zasměje se) Do utkání je vždy důležité jít s tím, že je otevřené a že výsledek není dán silou soupeře, ale momentální formou a tím, co se odehrává v hlavách hráčů. Namotivovat náš tým před zápasem s Nymburkem, navíc pokud máte v týmu Nečase, není až takový problém. To Nymburk má za úkol hrát a vyhrávat daleko těžší zápasy než proti nám. Navíc spíš obehrává hráče druhého sledu, ti důležití odpočívají. A jestli prohrají jednou dvakrát za sezonu, nebo vůbec, pro ně..., nebo tedy pro mě by to nebylo až tak důležité. Pro image klubu asi ano, ale zase taková událost to pro ně nebude. Chtějí vyhrávat hlavně v Euroucupu a VTB lize.

Mohl jste po zkušenosti s nymburskou sestavou ve Svitavách předpokládat, že ani u vás nebude mistr v nejsilnějším složení, a že by tedy šance na úspěch mohla být větší?
Na tohle se jistě spoléhat můžeme. Navíc mají i nějaké zraněné a potom se s nimi dá hrát. Jde ale o to, jak jsou ti hráči nastartovaní, jak dlouho se na zápas připravovali, pokud měli čas. Jsou utkání, kdy Nymburk odněkud přiletí, dva dny na to hraje NBL a zase cestuje pryč, takže věřím, že na přípravu nemá čas. Pokud postaví víc hráčů z lavičky, může ten výsledek být otevřený, nicméně i tak je ten tým hodně silný. U nás to teď ale bylo jiné - soupeř měl několik dní na přípravu. Celkově hraje roli, kdy se v tom kalendáři s Nymburkem utkáte, a někdy se poštěstí, že mají po těžkém a před těžkým utkáním v Evropě a ta šance je pak větší. Tohle všechno se musí potkat.



Jak jste se vůbec připravovali vy, když jste vlastně nevěděli, koho Nymburk přiveze a koho bude chtít trenér Kemzura použít?
My jsme se na jednotlivé hráče vůbec nepřipravovali. Ukázali jsme si pár věcí, co hrají, přitom nakonec to, co jsme si ukazovali a zkoušeli v tréninku, ani moc nepoužívali. Chystali jsme se spíš všeobecně, to znamená vyvarovat se ztrát a tím i rychlých protiútoků Nymburka, což vás s ním vždycky trápí. K tomu jsme se upozornili i na jejich doskoky. Nám se to pak povedlo uhrát tím, že to, co nás normálně drtí, tedy ztráty a protiútoky, bylo na naší straně a na tomhle poli jsme vyhrávali. K tomu se přidalo pár povedených útočných doskoků a zápas pak byl vyrovnaný, i se šťastným koncem pro nás.

Do jaké míry Nymburk používal zónu, kterou se zachránil naposledy v Eurocupu?
Asi dvakrát šli po trestných hodech do takového polopresu s přechodem do zóny, kde se ale špatně čte, jestli je to po našem prvním pasu ještě zóna nebo tolik přebírání, že to v zónu v podstatě vyústí. Ještě jsem neviděl video, ale moc klasické zóny tam určitě nebylo.

Ještě k těm absencím soupeře. Vzpomínám, že když před dvěma a půl lety Nymburk porazil CSKA, kterému tehdy chyběly čtyři opory, Petr Benda ten úspěch trochu zlehčoval. Nymburk byl v pondělí bez čtyř důležitých hráčů (zranění Bartoň, Burns, těsně před zápasem zřejmě i Rančík, šetřen byl Simmons), centr Stutz hrál minimálně. Jak to berete vy, ubírá to trochu lesku vašemu triumfu, nebo si to nepřipouštíte?
Já jsem za takový výsledek strašně rád, stejně jako jsem rád za naše hráče, že se takovému týmu postavili a vybojovali to. Ta dvě prodloužení byla strašně dlouhá. Věřil jsem, že to dopadne už v základní hrací době, pak jsme měli strach to prohrát v prodloužení, což by byla velká škoda, když jsme to předtím měli na ruce. Podle mě je Nymburk velký tým s velkým jménem, který chce být úspěšný, a my jsme ho porazili. A jestli hrál nebo nehrál Rančík se Simmonsem, je v podstatě jedno. Náš tým dokázal, že pokud jsou všichni na hřišti maximálně koncentrovaní a dávají do toho všechno, jsme schopní velkého výkonu - a třeba i přemožení Nymburka.



Podstatnou složkou utkání bylo i hodně plné hlediště (přes 1000 diváků). Když se fanoušků srotilo takové množství a na vaše poměry až nevídaně většinu zápasu skandovali nebo zpívali, tušili, že by proti možná ne té nejsilnější sestavě soupeře tentokrát mohla být šance?
Je pravda, že na naše poměry to bylo až nevídané, navíc na to, jaká byla slunečná neděle. Večer už ale možná nahrával tomu, že se dalo jít na basket. Prostějovští fanoušci jsou tu zvyklí vídávat velké týmy ještě z dob, kdy Prostějov hrál evropský pohár a měl tu vynikající hráče, a teď bylo velké lákadlo vidět letošní sestavu Nymburka, který hraje VTB ligu a Eurocup. Já doufám, že přišli i kvůli nám, že nás chtěli podpořit a že věřili v náš úspěch. Za podporu jim určitě děkujeme a bylo by skvělé, kdyby si našli cestu i na ostatní zápasy v lize.

Sázel jste i na to, co už řekl kouč Kemzura, že sice útočný potenciál jeho letošní sestavy je větší, ale na druhé straně zejména v úvodu sezony týmu nefungovala obrana? Připomenu, že jste hlavně díky Talleymu měli spoustu důležitých útočných doskoků a po 40 minutách i 40 bodů zpod koše, což byla skoro polovina z 84 vstřelených.
Nás v zápase jednu dobu hodně trápili útočným doskokem Pomikálek, Hruban i další, čemuž jsme chtěli zamezit. Řekli jsme si, že pokud chceme zápas uhrát, po vlastních střelách nesmíme couvat do obrany, ale jít si za balonem. Zvlášť Talley to pochopil velmi dobře. Jestli je na tom Nymburk líp nebo hůř v útoku či obraně, to nevím. Pokud jde o lepší útok, je to možné, ale v momentě, kdy jste papírově lepší, musíte vyhrát třeba i bez šetřených hráčů a hra se tolik kvůli určité svázanosti nemusí dařit, máte to těžší. Soupeř, pokud je výsledek stále otevřený, bere proti Nymburku každou otevřenější střelu nebo nájezd a snaží se na maximum.

Zápas velkolepě vyšel oběma ex-nymburským hráčům Slezákovi s Nečasem. Toho druhého už jste sám zmínil. Nejdřív se chci zeptat, jak platný byl v tomhle utkání po herní stránce v obraně i útoku?
Radek je důležitý na obou koncích, byť nejde o hráče, který by se tlačil do koše. Nejdřív se vždy dívá, komu by přihrál. Hru posouvá dál, hodně ji zrychluje, ať pasem pod koš nebo clonou na balon. V obraně je schopný se obětovat a zaskakovat za spoluhráče, pro což má ohromný cit. Situace neřeší podle nějakého naučeného schématu, ale reaguje podle aktuálního dění na hřišti, což je ohromná schopnost. Navíc má nohy, postavu a kondici na to, aby tohle všechno zvládal. Někdy to jistě nevyjde, ale ve většině případů ano.



Bylo ve vzájemných soubojích hodně znát, jak dobře má načteného ještě ze společných tréninků Petra Bendu?
Po většinu času se špičkovali a hráli proti sobě. Petr Benda mu dokonce jednou skočil na nafintovanou střelu, ač to nebyla zrovna vzdálenost pro Radka. V takovém utkání už pak hrozí kdokoli odkudkoli, Nymburk na to musel reagovat, a i proto se nám vedly ty nájezdy pod koš a útočné doskoky, protože jsme hráli i jen s jedním dlouhým, což hru nájezdů otevíralo víc. A pokud Nymburk přebíral clony, vznikaly různé mismatche. Benda dal 6 bodů za 36 minut, ale taky neměl moc míčů, protože to hráli většinou nahoře.

Je ty dny před zápasy s Nymburkem, ale i během utkání právě na Nečasovi znát, jak moc touží po vítězství nad svým bývalým celkem? Zdá se, že poznat je to i na tom, jak rychle si někdy udělá více faulů.
Tohle u něj funguje u jakéhokoli zápasu. On toho prožil spoustu a proti bývalému týmu jistě každý rád ukáže, jaký je hráč, ale Radek to má takhle nastavené v každém zápase, stejně jako při tréninku, kde chce taky vyhrávat. Je vždy velmi motivovaný uspět.

Zajímavou okolností bylo i to, že při dotahování hostů a zejména v pozdějších fázích zápasů mistr odbýval většinu své hry přes samostatné akce rozehrávače Washingtona, případně před kolegu Raivio, a naopak vy jste například druhé prodloužení rozhodli chladnokrevným využitím dvou přebrání Nymburka, kdy Talley posílal míč pod koš na Tomance, který se prosadil přes Washingtona.
No, naštěstí se to tak povedlo. Těchto situací tam pro nás bylo víc, Nymburk ta přebrání clon většinou takto hraje. Jsem rád, že jsme tyto dvě situace v závěru využili. My jsme navíc na trojkovém oblouku měli střelce, od kterých nemohli odejít. V té době jsme hráli jen na jednoho dlouhého a 4 střelce okolo. V těch posledních situacích asi neměli čas se rozhodnout, kdo by měl Washingtonovi na Tomance pomoct. Nakonec to pro nás dopadlo skvěle a už se těším, až se na to podívám na videu.

Když jste hráli na jednoho dlouhého, měl někdo z dua Šteffel - Tomanec zdravotní potíže?
V poločase potřeboval ošetření Honza Tomanec, který měl problém se stehnem. Pak to ještě zkusil, ale potřeboval další ošetření. Po vyfaulování Radka už tam na konci druhého prodloužení jít musel a zvládl to velmi dobře. David Šteffel byl přece jen v různých situacích pomalejší, nějak se mi zdálo, že fyzicky moc nemůže, a proto jsme to odehráli jen na dva dlouhé.