Byl senzační víkend v NBA až tak senzační?

Dělat nějaké závěry po prvním zápase série play-off NBA, která se hraje na 4 vítězné, je samozřejmě předčasné. Ale víkendové první zápasy v každém případě přinesly něco, co NBA ještě nezažila - obrovské trápení nejvýše nasazených týmů. Proč?

Je docela pravděpodobné, že za pár dnů se uplynulý divoký víkend bude zdát jen jako zajímavá anomálie, nicméně "vzpoura outsiderů" byla natolik výrazná, že stojí za to se za ni ohlédnout trochu podrobněji. Od sezóny 1983/84, kdy začalo hrát play-off 16 týmů, měly až do minulého víkendu první dva nasazené týmy (z obou konferencí) drtivou bilanci 100 vítězství /8 porážek. A nikdy se nestalo, že by jednička i dvojka stejné konference prohrály zároveň.

Na Východě se Chicago a Miami až neuvěřitelně natrápily proti týmům, které pro ně měly být zcela snadným soustem, na Západě San Antonio a Los Angeles dokonce prohrály. Jen tak pro zajímavost - týmy, které vyhrály první zápas série play-off na palubovce soupeře, mají podle historické statistiky šanci 57%, že vyhrají i celou sérii. 

To, jak budou dále probíhat, se zatím dost těžko odhaduje - pondělní druhé zápasy Chicaga a Miami byly zcela odlišné, i když oba týmy zvýšily vedení na 2:0. Zatímco Bulls znovu "urvali" vítězství nad Indianou na poslední chvíli, Heat smetli Philadelphii způsobem, jaký se více méně očekává, když proti sobě nastoupí dva týmy, které od sebe dělilo v základní části 17 výher - a ještě na palubovce toho silnějšího.

Chicago-Indiana
Bulls v prvním utkání otočili zápas, v němž prohrávali ještě 3 a půl minuty před koncem o 10 bodů. A v pondělním druhém utkání je musel znovu zachraňovat Derrick Rose až v závěru, přestože Pacers chyběl zraněný rozehrávač Darren Collison. Pacers byli v prvním utkání schopni proměnit mnoho velmi těžkých střel, ale faktem je, že se dobrá hra Indiany proti favoritovi už nedá považovat za náhodu.

Od chvíle, kdy se hlavním koučem Indiany stal Frank Vogel, oba týmy se v základní části sezóny utkaly už jen jednou. Derrick Rose střílel 21 šestek a zaznamenal maximum v sezóně 42 bodů, Chicago doskočilo 16 míčů v útoku a nebylo schopno trefit trojku. Naopak Tyler Hansbrough nastřílel za Pacers 29 bodů a Pacers vyhráli v prodloužení. Sobotní první zápas play-off jako by se hrál podle kopíráku - až na to, že Bulls vyhráli.

V pondělním druhém zápase sice Carlos Boozer začal Hansbrougha bránit, ale ani tak Bulls neměli po celý zápas žádnou převahu. Upřímně řečeno - pokud by se Collison nezranil, možná bylo srovnáno na 1:1. Po jeho odstoupení ztratili Pacers 7 míčů během 13 útoků a přišli o nadějný náskok.

Miami-Philadelphia
Heat porazili Philadelphii ve všech třech vzájemných zápasech základní části, ale bylo to "jen" o 8, 9 a 12 bodů, takže sobotní vydřená výhra o 8 nijak zvlášť nevybočovala. Heat opět nenašli recept na náhradníka Thaddeuse Younga, který měl proti nim v sezóně střelbu 64% a v sobotu zaznamenal 20 bodů a 11 doskoků za 28 minut.

V pondělním druhém zápase už ani Young nebyl schopen s průběhem utkání nic udělat, protože - jak prohlásil kouč Sixers Doug Collins - "když Heat hrají ve špičkové formě a dobře brání, jsou prostě lepším týmem." Nicméně by Collins možná měl pro domácí zápasy zvážit možnost nasadit Younga do základní pětky a nechat ho hrát větší počet minut.

Los Angeles-New Orleans
Soboj mezi Lakers a Hornets žádný "vzorec" ze základní části nekopíroval, protože obhájci titulu vyhráli 4:0 a dominovali nad New Orleans i před zraněním Davida Westa. Nicméně - stačí si vzpomenout, jaké problémy měli s Chrisem Paulem, když byl ještě ve své špičkové "explozivní" formě.

Paul jako by v neděli zapomněl na své zdravotní problémy a opět obcházel obránce Lakers, jak se mu zachtělo. V osmi zápasech proti Lakers v sezónách 2007/08 a 2008/09 Paul doslova decimoval jejich obranu. Měl v nich průměry 24,1 bodů a 14,3 doskoků na zápas. Jeho nedělních 33 bodů, 14 asistencí a 7 doskoků bylo "historickým" výkonem a těžko to bude napodobovat, ale zdá se, že pro Lakers může být jeho obrana zásadním problémem po celou sérii - obzvlášť když nemají k dispozici nemocného Steva Blakea.

Bohužel jinak nejsou vyhlídky Hornets pro další zápasy až tak oslnivé. Je totiž velmi nepravděpodobné, že Pau Gasol bude hrát tak katastrofálně špatně jako v neděli, obzvlášť pokud Hornets nebudou mít k dispozici mohutného pivota Aarona Graye, který v neděli podal životní výkon, ale v poslední minutě si zranil kotník.

Naopak je velmi nepravděpodobné, že náhradníci Hornets v čele s Jarrettem Jackem a Williem Greenem budou mít úspěšnost střelby z pole 72,7% - to se jakékoli lavičce podařilo za posledních 20 let v play-off je třikrát. A Hornets také těžko ztratí jen 3 míče jako v neděli. Možná, že Lakers nakonec postoupí relativně snadno, ale jejich výkon nebyl vůbec dobrým signálem, pokud jde o boj o titul - zvlášť když k tomu přičteme velkou nevyrovnanost ze základní části.

Memphis-San Antonio
Když Memphis naposledy vyhrál zápas play-off, bylo to s červeno-modro-bílým míčem - jako Memphis Sounds v roce 1974/75 v ABA. Nedělní trojka Shanea Battiera dlouhý půst ukončila, ovšem Spurs hráli bez Manua Ginobiliho, takže v dalších zápasech se dá očekávat trochu jiný obraz hry.

Spurs se vůbec nedařilo střelecky a udrželi se ve hře 47 trestnými hody. Když v závěru trefil Matt Bonner konečně dvě trojky za sebou, vypadalo to, že už Spurs nemůžou prohrát - ovšem nasazená jednička Západní konference prohrála koncovku 0:7. S Ginobilim v sestavě asi Spurs takhle špatně střílet nebudou, ale jedna věc se zřejmě nezmění - Spurs si neví rady se Zachem Randolphem.
 
Soustředili na něj velkou pozornost, ale nebylo to nic platné, navíc zapomínali na Marca Gasola a ten je také tvrdě trestal. Randolph měl proti Spurs v sezóně průměry 23 bodů a 14,8 doskoků na zápas a už pětkrát za sebou proti nim zaznamenal +20+20. Takže se zdá, že tato série by mohla být ještě hodně zajímavá.

Ono by to konec konců nemělo být takové překvapení. Od prvního ledna mají totiž oba týmy úplně stejnou bilanci - 33/18. Navíc na vzájemné zápasy v základní části to bylo 2:2. Takže výhra Grizzlies na palubovce Spurs oslabených o Manu Ginobiliho není zas až takovou senzací, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Petr Janouch