Bravo hrdinům za druhé stříbro kadetů během 4 let!

Češi se stávají specialisty na kategorii U16. Podruhé během čtyř posledních let se probojovali na evropském šampionátu až do titulového souboje a podruhé si na krk pověsili stříbrné medaile. Po kormidelníkovi Peteru Bálintovi letos v domácím prostředí zaúřadoval další Petr. Hrdinové kouče Tremla, kteří během turnaje na východě Čech překonávali sami sebe i veškerá očekávání o sta procent, se za svou dřinu dočkali velkého vykoupení. V neděli po desáté večer mašírovali ke druhému stupni vítězů v takovém randálu, že jim bude v uších znít ještě dlouhé roky. Ve stojící kulise neskutečných pěti tisíc diváků v pardubické ČEZ aréně se jim dostalo ovací jako králům.

Ne, i přes všechno chtění, obrovskou motivaci, snahu a práci až do zemdlení, v bitvě o evropský titul na suverénní Chorvaty nestačili, avšak obhájcům trofeje nedali nic zadarmo. Čtyři minuty před koncem favorita vystrašili snížením až na šest bodů a aréna je chtivě hnala za další ztečí. Soupeř sdružený kolem hvězdného Maria Hezonji, MVP turnaje a člena All-Star, si však nakonec vítězství 67-57 a druhé zlato v řadě pohlídal. Na turnaji jako jediný ani jednou neprohrál!

Křídlo Hezonja se i díky bláznivým střelám přes úpornou obranu Jiřího Dedka, jenž ve finále skládal defenzivní maturitu, dostal celkem rychle na 21 bodů. Pak za vyššího vedení už nechal vynikat i spoluhráče. Stejných 21 bodů a díky 14 doskokům i svého šestého double-doublu na turnaji dosáhl nejlepší Čech Martin Peterka, snad jediný, kdo mohl a možná i měl Hezonju o pomyslnou korunu pro Nejužitečnějšího hráče ME připravit.

Posuďte sami: sedmý nejvytíženější hráč ME (průměr 33,2 minuty) byl šestý mezi střelci (17,6, nejlepší z Čechů), suverénně nejlepší na doskoku (12,6), nejlepší v tříbodové střelbě (43 procent) a jediný se 6 double-doubly ze všech 192 hráčů na turnaji. To vše při celkem skromných 13 střelách z pole na utkání. Je na titul MVP potřeba víc? 



All-Star pětka už nicméně tomuto univerzálovi, který celý turnaj mocně tlačil lvy až k nejvyšším metám, uniknout nemohla. A patří do ní i rozehrávač Radovan Kouřil, který na ME i přes nevalné procento střelby pro Čechy pomohl uchvátit několik dramatických koncovek. Na ty se Češi postupem času stávali odborníky na slovo vzatými.  

Český tým na stříbrném pódiu, obklopen záplavou vděčných fanoušků, mohl bilancovat fantastický turnaj. Při absenci Adama Pecháčka by na jeho vysoké umístění těžko kdo vsadil. Ale chemicky skvěle fungující družstvo, s několika nadprůměrnými individualitami (Peterkou, Kouřilem, Šoulou a později i Slaninou), se po nakopávacím úvodním veleúspěchu proti Španělsku nechalo unášet na vítězné vlně a tlačeno mohutnou podporou fanoušků stoupalo stále výš a výš.

A navzdory všemu tlaku a nervozitě bylo na turnaji druhé ve ztracených míčích (15) za Lotyši a až do finále první v procentu trojek (34)!

"Z mistrovství si jako zážitek odnáším absolutně všechno! Atmosféra dnes byla nezapomenutelná, hrát finále mistrovství Evropy před domácím publikem se jen tak někomu nepovede. Pro všechny z nás to je neskutečný zážitek a budeme si to pamatovat do konce života," prohlásil za celý tým jeho kapitán Radovan Kouřil. 

Z turnaje vyzdvihl dva velké momenty - konečný obrat po celozápasovém prohrávání s Lotyši ve čtvrtfinále a pak zcela šokující spláchnutí fyzicky nadupaných Francouzů v druhé půlce semifinále.  



Jak byla na finále zaplněná ČEZ aréna? Jen pro představu - prakticky plné byly obě podélné strany spodního patra tribun. Taková návštěva překvapila všechny, přes pět tisíc lidí totiž nečekal nikdo.

Kvůli prodloužení zápasu o třetí místo byla jen na 20 minut zkrácena přestávka před finále a Češi tak měli na rozcvičení na nej zápas ME nějakých 12 minut!

Aby toho nebylo málo, ze semifinále si odnesl naštípnutou kůstku v kotníku levé nohy druhý rozehrávač  Zumer a do poslední bitvy ME tak nemohl nastoupit.

První čtvrtka, kdy ztráceli jen tři body, dala Čechům naději. Nabíjeni z tribun po každém koši, bodovali z protiútoků zakončovaných například i alley-oopem famózního Peterky. Ten natočil double-double s 12+11 už za 18 minut první půle!

Dokud tým potřeboval výraznou ofenzivní aktivitu svého lídra, byl ohniskem zápasu duel Hezonja vs. Dedek a vypomáhající Češi. Ti hvězdného Chorvata zablokovali hned v prvním nájezdu, on vzápětí nedal volnou trojku, pak už ale docílil koše s faulem, a to ho nastartovalo. A mnoho mu nevadila ani trojka, již přes něj trefil Dedek.



Svého obránce Hezonja již brzy vyfintoval k dalšímu koši a po dalších dvou neúspěších trefil "haluz" z dvojtaktu z šesti metrů! Bohužel pro domácí tým několik minutých střel křídelníka v první čtvrtce Chorvaté vzápětí doskočili. Do půle si navíc pomohli třemi trojkami z 10 pokusů. To Češi (trojky do půlky 8/1,celkově 16/3) se naopak o střelbu z dálky - a mnohdy ani o pokusy zpod koše - nemohli opřít vůbec. Znovu se trápil rozehrávač Kouřil (do poločasu 10/1, v zápase 18/4, 10 bodů).

Pivot Slanina (3 body) to měl 6/1 za 27 minut, Svoboda totéž za 15. Kromě Peterky (13/8) se z pole slušně prosadil už jen Šoula (11/5). Ten v první půli znovu zaskočil na pozici rozehrávače, ale tentokrát přes těsnou obranu Chorvatů už ne s takovým úspěchem.

Právě nátlaková obrana soupeře se snahou o krytí hráčů od míče se postarala o klíčový náskok v úvodu druhé čtvrtky, kdy se Češi topili v moři přihrávkových ztrát (do půle celkem 9).

A po trojce Hezonji, dočasně stráženém Rubešem, to rázem bylo 19-29. Lvi přešli do zóny, ale tu protivník rozebíral ze všech českých soupeřů nejlíp. Jeho herní projev měl na obou koncích hřiště takřka seniorskou úroveň.

Po nenávratu s Hezonjou, jenž špatně střílel z dálky (trojky 11/2), ale sázel body z brejků, už to bylo 21-35. Snad až na Peterku se na většině důležitých hráčů postupně začínala projevovat turnajem nakumulovaná únava, upadala koncentrace a svou roli zřejmě sehrálo i pětitisícové prostředí. Hráči nedělali správná rozhodnutí a místy zapomínali i na to, jaká obrana se právě hraje.  



A od třetí čtvrtky začal tým hořet na obranném doskoku (Chorvaté v první půlce 5 útočných, v druhé 12). A deficit 29-49 po 22 minutách se už zdál jako smrtící.

Fanoušci to však nechtěli nechat jen tak a vedeni sektorem kolem Šouly seniora neúnavně povzbuzovali lvy k dalším pokusům o naději. A povel "Hoši, bojovat!" nezůstal bez odezvy.
 
Po zvýšeném obranném úsilí a několika nabíjecích koších například Kouřila se Češi několikrát přiblížili na 13 bodů. A Peterkova trojka na 52-61 už donutila Chorvaty k timeoutu.  

Arénou bouřilo hromové "Če-ši!", lvi brali soupeřům míče, a když Dedek trojkou stáhl ztrátu už na 55-61, strhl se pískot dokonce proti útoku Chorvatů! Ti měli po 6 minutách poslední čtvrtky už čtyři týmové fauly, což dávalo Čechům šestkový potenciál.

Jenže další útok skončil nevhodně zvoleným nájezdem Kouřila a po dvou českých ztrátách Chorvaté získali zpět uklidňující náskok. A jejich lavička pomalu startovala titulové oslavy.



A byla tu poslední minuta. Většina z 5000 lidí skandovaným potleskem vstoje děkovala týmu za 11 dní basketbalové radosti, která z turnaje učinila nezapomenutelnou událost. Minimálně pro tenhle soudržný celek, kde prakticky každý hráč během ME překročil svůj stín.

Jen zazněla poslední siréna, Chorvaté se vrhli na koš, na který v druhé půlce útočili, a nemilosrdně ho skalpovali. Síťku pak spolu s vlajkou nosil na krku kapitán Hezonja, ke kterému celý tým vzhlížel s nadstandardní dávkou respektu.

Český tým mezi tím ze středového kruhu přijímal velké a nekončící ovace a kouč Treml pak na střídačce utěšoval skleslého playmakera Kouřila.

A přišel moment nedělní noci. Moderátor finále Jiří Kalemba vyhlásil, že stříbrným týmem ME se stala družina českých lvů. Vzápětí se halou prohnalo tornádo řevu a oslavného hvízdotu, jaké tam za tři dny bojů v play-off nebylo. Skandování díků bude tomuhle týmu znít v uších ještě dlouhé a dlouhé dny.

Vždyť jen hrstka vyvolených má tu čest hrát aspoň jednou za kariéru finále mistrovství Evropy. A pouze těm největším z největších šťastlivců se to podaří na domácí půdě. Peterka, Šoula, Kouřil a spol. k nim nyní patří...