Bohunický o Kondorech na dně ligy i jedné katastrofě

29.10.2010 - Redakce
počet přečtení: 1692
vytvořeno 29.10.2010, upraveno 29.10.2010

Liberečtí Kondoři si vybudovali v posledních pěti letech v Česku dobré jméno. Po prodeji původního klubu do Brna se však v mužské složce projevovali minulý ročník pouze v 1. lize a před letošní sezonou to vypadalo všelijak i s druhou nejvyšší soutěží.


Liberečtí Kondoři si vybudovali v posledních pěti letech v Česku dobré jméno. Po prodeji původního klubu do Brna se však v mužské složce projevovali minulý ročník pouze v 1. lize a před letošní sezonou to vypadalo všelijak i s druhou nejvyšší soutěží.

V současnosti je Liberec na posledním místě prvoligové tabulky, když ani z jednoho ze sedmi zápasů nedokázal odejít jako vítěz.

Trenér týmu Dušan Bohunický je v Kondorech již od počátku - nejprve působil v roli hráče, poté si k přibral funkci hrajícího asistenta, další rok už byl plnohodnotným asistentem trenéra Slowiaka.
 
Minulý rok byl již v "nových" Kondorech hlavním trenérem a v této pozici, ač s jiným týmem, pokračuje i letos. Souběžně hned od počátku trénuje mládežnické celky klubu.
 
A pro basketmag.cz hovořil především o prvoligovém týmu mužů. Ale nejen o něm.



Trenére, po minulé sezoně, kdy se povedlo postavit mladý kádr, avšak vyztužený několika zkušenými hráči, jste museli v Liberci stavět tým znovu. Můžete zrekapitulovat, co se stalo?
V letní přestávce v době dovolených jsme od generálního sponzora a zároveň majitele Kondorů dostali informaci, že jeho firma není dál schopná financovat chod družstva mužů. Následně jsme se rozhodli, že družstvo mužů vůbec nepřihlásíme do soutěže. Toto rozhodnutí jsme po 14 dnech změnili a pro vyrůstající generaci jsme první ligu v Liberci zachovali.

Bilance 7 porážek jediného týmu bez výhry vypadá beznadějně. Ubíjí to trenéra psychicky?
Se situací, že nebudeme vyhrávat zápasy, jsem samozřejmě počítal, takže ten psychický dopad není až tak velký. Spíš mne deprimuje, že v současnosti nejsme schopní se poučit ze svých chyb, které kumulujeme v každém zápase. Tím pádem se v každém utkání dostáváme do hluchých pasáží, které nás stojí vítězství.

Podle statistik je váš tým ve ztrátách 10. v lize, v doskocích 9., v získaných míčích 7., v útočných doskocích dokonce 2. To nejsou statistiky na beznadějně poslední místo. Ve střelbě jste však jediní pod 40 procenty. O čem ty jednotlivé ukazatele vypovídají?
Ztráty určuje jednoznačně věkový průměr družstva. V obranném doskoku zatím postrádám větší zapojení druhého pivota, někoho z trojice Bielko, Smeták, Lakomý, která má potenciál se právě v těchto činnostech prosazovat. Zisky a útočný doskok jsou dalším projevem nízkého věku, respektive s ním spojenou agresivitou. Samotná střelba je důkazem špatně volených střeleckých pozic a druhým faktorem v tom je menší střelecký talent.

Vás věkový průměr je v současnosti podle soupisky neuvěřitelných 19 let. Odkud se vzali tihle mladí hráči stávajícího týmu?
Velkou část družstva tvoří hráči družstva juniorů U18 a doplnili jsme je o studenty TU Liberec.

Spousta ostatních týmů z 1. ligy má naopak problém se sehnáním hráčů pod 21 let. Vašeho týmu se to netýká, ale jak se díváte na tohle nové pravidlo, nutící nasadit minimálně tři hráče do 21 let do každého utkání? 
Z mého pohledu tohle pravidlo absolutně nic neřeší, protože hráči ve věku 21 let by už měli hrát pravidelně v Mattoni NBL. Posunul bych to na hranici do 19 let - to je přechodový věk hráče z kategorie U18, kde až katastrofálně ztrácíme na Evropu.

V létě jste prodělal zkušenost u mužského nároďáku do 20 let, dokonce na šampionátu divize A. Má některý z mladíků z libereckého týmu na to se do této reprezentace v budoucnu dostat? 
Mistrovství do 20 let pro mě bylo obrovským rozčarováním z pohledu úrovně naší mládeže. Jediné, v čem se dokážeme opravdu vyrovnat, je systémová hra. Samotné individuální činnosti a vyhodnocování kombinací je na katastrofální úrovni. V Liberci v současné době není ani jeden hráč, který by splňoval kritéria pro divizi A do 20 let. 

Je neustálé balancování mládežnických národních týmů mezi divizí A a B odrazem kvality výchovy mladých hráčů u nás? Máte nápady a myšlenky, jak by se situace dala zlepšit?
Z mého pohledu je v České republice velké množství talentů, jen si myslím, že je potřeba dát těmto hráčům šanci už v mladším věku, jako dostal například Satoranský. Určitě je potřeba zprofesionalizovat mládežnický basket - zaplatit trenéry, zapojit častěji práci aktivních hráčů do tréninků dětí. Dobré by bylo zavést v každém kraji jakési centrum - obdobu SCM - podporované ze strany ČBF, ministerstva školství a samotného kraje. Tam musí mít hráči vytvořené podmínky, aby mohli skloubit basketbal se studiem. 

Stíháte při svém vytížení trenéra minižáků, juniorů U18, mužů a hlavního trenéra SpS sledovat i utkání Mattoni NBL?
V mém programu si na NBL vždy čas najdu, protože nechci ztratit kontakt s kvalitním mužským basketbalem. Většinou je to ale až v nočních hodinách, nejčastěji třeba ze záznamu na tvcom a podobně.

 
Jakub Důra
Foto: Kondoři Liberec