Boží mlýn Geralda Greena ohroMILL svět!

12.03.2012 - Matěj Sýkora
počet přečtení: 1722
vytvořeno 12.03.2012, upraveno 12.03.2012

OBSAHUJE ZÁZNAM NEBESKÉ SMEČE I SESTŘIH LEGENDÁRNÍHO SLAM DUNK CONTESTU! Tatínku, jakou barvu má nebe? Modrou, synu. A co když ho zakryjí mraky? Pořád modrou, jenom není vidět. A co když po něm letí hejno divokých hus? Stále modrou. A co když po něm letí pan Gerald? V takovém případě, chlapče, je nebe zelené...

Tatínku, jakou barvu má nebe? Modrou, synu. A co když ho zakryjí mraky? Pořád modrou, jenom není vidět. A co když po něm letí hejno divokých hus? Stále modrou. A co když po něm letí pan Gerald? V takovém případě, chlapče, je nebe zelené...

Tak nějak budou od neděle jedenáctého března malí zvídaví hoši poznávat svět. Jsou-li jejich otcové milovníky basketbalu, informace o měnící se barvě nebe je patrně nemine. Megadunk Geralda Greena ze zápasu New Jersey s Houstonem se totiž příznivcům oranžové meruny neodstranitelně zaryl pod kůži.

Když v roce 2008 zpěvačka Ewa Farna vypustila do světa hit "Boží mlejny melou", asi nikoho nenapadlo, že song ve svém refrénu skrývá basketbalové proroctví.

"Boží mlejny melou, pomalu a jistě/někteří to vědí a další to zjistěj," zpívala pěvkyně a jako by tím říkala: část fanoušků už ví o tom, že Gerald Green je mistrem windmillů, ti zbylí procitnou v budoucnu.

Předpovězený moment procitnutí nastal právě jedenáctého března roku 2012. Ve třicáté čtvrté minutě duelu mezi Nets a Rockets. Navzdory tomu, že Rakety byly jeho soupeřem, Gerald Green se v tom okamžení sám vznesl k nebi jako raketa.

A namísto toho, aby bezpečně zakončil jistě i tak pěkný alley-oop, troufnul si za těsného rozdílu ve skóre (73-77), v plné rychlosti a fascinující letové hladině na precizně vystřižený větrný mlýn. Mlýn, který se od popisu v písni lišil jen tím, že nemlel pomalu, ale naopak s drastickou dynamikou rychle.

Vítěz Slam dunk contestu NBA z roku 2007 jako by si svým kouskem připsal své druhé dunkerské vítězství.

Těsně druhého z letošního klání Chase Budingera, který zrovna seděl na houstonské lavičce, Greenův let uvrhl do nevěřícné křeče, jeden z článků na webu NBA je zase uveden výmluvným titulkem "Gerald Green vyhrál s dvoutýdenním zpožděním soutěž ve smečování."



Jakou barvu tedy má smečařské nebe? Zbarvilo se po Geraldově parádě opravdu do zelena, anebo zůstává, jak věří fanoušci Jamese Whitea, bílé?

Napovědět může záznam jednoho z nejkvalitnějších slam dunk contestů posledních let - smečařská bitva ruské ligy z roku 2010. Tehdy se Green jakožto zástupce Lokomotivu Kubáň utkal právě s Whitem, toho času hráčem Spartaku Petrohrad.

K přiloženém videu patří dvě doporučení: rozhodně nesledujte pouze hlavní pár, exkluzivní souboj zástupců smečařské aristokracie totiž skvěle doplnili Pops Mensah-Bonsu (CSKA) a Igor Tkačenko (UNICS Kazaň). Přívržencům klasické basketbalové kultury, jež je úzce spjata s hudebním proudem hip hopu, zase doporučujeme, aby si vypnuli zvuk.