14.12.2009 - Redakce
počet přečtení: 3000
vytvořeno 14.12.2009, upraveno 14.12.2009
Podruhé Vás všechny zdravím a tentokrát bych chtěl věnovat několik řádků mladé české basketbalové generaci, práci s ní a její zapojení do nejvyšších mužských soutěží v České republice...
BLOG LADISLAVA SOKOLOVSKÉHO
Podruhé Vás všechny zdravím a tentokrát bych chtěl věnovat několik řádků mladé české basketbalové generaci, práci s ní a její zapojení do nejvyšších mužských soutěží v České republice.
Určitě bych chtěl nejdřív poděkovat všem, kteří pracují s mládeží, a věnují jí svůj volný čas, většinou navíc bez finanční kompenzace.
Asi si není třeba nalhávat, že basketbalová mládež v Česku na tom je nějak dobře. Samozřejmě existuje několik důležitých faktorů, které k tomu přispívají. Za jeden z hlavních považuji daleko větší výběr sportů a volno-časových aktivit.
Ještě před několika lety nebyly sporty jako florbal, futsal a další tak atraktivní, aby znamenaly konkurenci pro basketbal, který byl za fotbalem a ledním hokejem dalším v řadě. Další takovou konkurenci je i internet a jiné aktivity.
Je proto nyní nadlidsky těžký úkol mít v přípravce kolem 30 dětí, což před 15 lety býval standard. Nejlepší výchozí pozici mají ve městech, kde se hraje basketbal na velmi dobré úrovni. A příklady táhnou.
Určitě hodně polemik vyvolává "urychlování" basketbalových dovedností za účelem dosažení co nejlepších výsledků v nižších kategoriích. Myslím, že pro správný příklad se nemusí chodit nijak daleko.
Stačí země bývalé Jugoslávie, kde se jednoznačně upřednostňují individuální činnosti jednotlivce jako obratnost, rychlost, uvolnění bez míče a s míčem, přihrávky, střelba nebo obranné činnosti jednotlivce před herními kombinacemi jako jsou herní systémy či zónová obrana.
Je vážně těžké v seniorských kategoriích změnit u mladých hráčů špatné individuální činnosti jednotlivce a v současném systému Mattoni NBL, kdy se hraje v rytmu středa-sobota, k tomu ani není prostor.
Určitě by bylo prospěšné vytvořit podobný systém, jakým byly dříve střediska mládeže, kam se "stahovali" nadějní hráči z širokého okolí. Nejsem si ale jistý, zda je to v současné době možné z finančního hlediska. Obzvlášť teď, kdy mají kluby velké problémy naplnit své rozpočty.
V této sezoně je na soupiskách družstev v NBL 49 hráčů ročníku narození 1988 a mladší, kteří aspoň jednou v letošním ročníku nastoupili. Teď je spíš subjektivní otázka, kolik z těchto 49 mladíků nastupuje pravidelně, a dá se o nich říct, že jsou pro svůj tým důležití?
Nejvíc příležitostí ke hře dávají mladým hráčům na Vyšehradě, v USK Praha a NH Ostrava. Jistě je ale na místě i otázka, zda-li by tato družstva při lepších finančních možnostech také spíš nenakoupila cizince, nebo už zkušenější české hráče?
Ve zmíněných klubech a navíc ještě v Pardubicích a poslední dobou v Sokole pražském mají velmi dobré výsledky s mládeží. Určitě je výhodou všech jmenovaných klubů, že jsou z velkých měst a tím pádem s možností většího výběru, což ale samo o sobě nestačí. Mládeži se zde věnují velmi zkušení trenéři, nebo hráči, kteří hráli v Česku na té nejvyšší úrovni.
Určitě by stálo za zvážení, jestli by neměla federace najít cestu, jak donutit družstva v NBL k tomu, aby musela zapojit mladé hráče do zápasů. Co ale považuju za nutnost, je usnadnit nadějím přechod z juniorského věku do seniorského. Tady bych viděl největší šanci v první lize, která má každým rokem lepší úroveň. Zde je zavedení limitů, které by zajišťovaly potřebné minuty a tím pádem i zkušenosti v kategorii dospělých, jasnou nutností!
Myslím, že náš basketbal potřebuje nutně mladou krev. Věřím, že se jí brzo dočká, ale samo to nepůjde...
Ladislav Sokolovský
Kapitán ČEZ Nymburk a dlouholetý reprezentant
Foto: Vojtěch Resler
Copyright © 2015 - 2025 Basketmag. Created by: LERIS.cz