Blažek o USA, Evě, Aleně i Katkách, o útočné slabině, extázi na Letné a dlouhém povídání s trenérkou Srbek

ZPOVĚĎ KOUČE VICEMISTRYŇ SVĚTA    Stál na zahrádce pražského hotelu Villa Schwaiger a obklopen hroznem reportérů vzbuzoval zájem obědvajících hostů. Jako by se čas vrátil do roku 2010, kdy byl Lubor Blažek středobodem pozornosti při tažení světovým šampionátem, jímž si v českém sportovním pantheonu zajistil nesmrtelnost. Senzační stříbro bude v Turecku už za nemnoho dní obhajovat zpola obměněná sestava lvic, o níž teď bude kouč z různých úhlů podrobně hovořit. Slovo ztratí i o nadcházejících přípravách s USA v Praze a se Srbskem na půdě soupeře. S tím Srbskem, jež vede originální 32letá koučka Marina Maljkovič, jež se stala dalším z témat rozpravy s koučem. A dostat se muselo i na návštěvu u reprezentačních kolegů od míče kopaného na pražské Letné, kde si lvice po dechberoucím vrcholu úterní kvalifikační bitvy stejně jako celý stadion řádně zabouřily. Lepší inspiraci, než extázi vibrující celým hledištěm po super klikařském gólu Václava Pilaře v nastavení, by před světovým šampionátem našly jen velmi velmi těžko.

A nyní už Lubor Blažek, vlastními slovy...

O poslední fázi přípravy
"Tohle je první týden, kdy basketbal děláme ve větším procentu než kondici. Zatím příprava probíhá dobře, nikdo se nezranil, hráčky to stále baví, a já proto můžu být spokojen."

O finální dvanáctce pro MS
"V hlavě ji mám, ale rád bych počkal až na pátek, kdy to oznámím týmu. Těch třináct jmen jsme měli jak z důvodu toho, že v tom musí být trochu adrenalin, tak proto, že musíme mít rezervu pro případ zranění. Přetlak v současné sestavě máme na křídlech, takže k tomu zúžení asi dojde právě tady."



O obhajobě světového stříbra a ambicích týmu
"Tentokrát budu skromnější až hodně skromný. Pokud jde o naše (dosud úspěšné) výsledky z přípravy, ty začínají právě u skromnosti. Všechny ty zápasy byly zajímavé a výsledky byly dobré."

O srovnání letošní sestavy se skvadrou z MS 2010 a z ME 2013
"Letošní tým je oproti tomu zpřed čtyř let jiný hlavně věkově. A také máme určité problémy, které jsme dřív neměli. Ty bych si ale nechal spíš pro sebe, protože to je asi příliš odborné téma. Letos se vrátila do sestavy Eva Vítečková a také Jana Veselá, která se loni na ME zranila hned v prvním zápase, což nás stálo i úspěch v některých zápasech. Tento výběr je tedy určitě silnější než ten loňský."

O návratu Jany Veselé a její efektivitě na pozici 4
"Dohnala vše velice rychle, do herní přípravy nastoupila zcela v pohodě a i její výkony jsou dobré, jak na pozici 4, tak na pozici 3. S Janou (na druhém snímku) jsem hodně mluvil o jejím využití na power forwardu. Podle mě by nebylo ideální, pokud by hrála výhradně právě z pozice 4. Je to vázané na její kondici, připravenost v oblasti individuální techniky a už přichází doba, kdy bude hrát i z trojky, protože budeme potřebovat vyšší sestavu. Jana tak bude mít větší zapojení na čtyřce, ale z trojky bude hrát také. A hrála už na ní i na přípravném turnaji v Turecku."

O kapitánce Evě Vítečkové a jejích operacích pod košem
"Evža je vzor a její motivace hrát je obrovská. Ona sice není klasický kapitán-motivátor, ale její přístup k přípravě i k dalším věcem je velice pozitivní, což pro ty mladší představuje hnací motor. Po roční reprezentační pauze je na ní vidět hladovost, velmi dobře se zapojuje i do obrany, byť (standardně) je víc útočník než obranář. Takže jsem s ní spokojen na obou stranách hřiště? Pokud jde o Evžinu hru pod košem, zatím ji tam využíváme jen v rámci systému, kdy hraje na malého obránce. Jde tak o situační využití její výšky, když ji třeba soupeř přebere menším hráčem."



O střeleckých příspěvcích Elhotové s Hanušovou v přípravě
"Když to tak bude i do budoucna, byla by to ideální situace, protože body z pozice 4 (Hanušová) jsou pro tým velkou pomocí. A výkon Aleny Hanušové proti Japonsku (na turnaji v Ankaře) byl excelentní. 21 bodů si nepamatuju, kdy v reprezentaci dala. V tu chvíli jsme hráli v útoku velice lehce, což se projevilo i na síle v obraně. S Japonskem jsme vedli až o 26 bodů, což nikdo nečekal."

O tom, zda je Kateřina Bartoňová jasnou jedničkou na rozehře
"Když to zjednoduším, tak Katka bude tím vůdčím rozehrávačem a Katka Sedláková (na spodním snímku) bude druhou rozehrávačkou. V přípravě se zatím dělily o hrací čas půl na půl a Katka Bartoňová tak neměla v minutáži výraznou preferenci. Katka Sedláková mě mile překvapila. Pro ni tím nejtěžším úkolem bylo, aby ji jako nováčka, který navíc má řídit celý tým, ten tým v této roli akceptoval. A tenhle úkol se jí podařilo splnit. Můj pohled na její řízení hry týmu je velice dobrý, jsem proto přesvědčen, že svou roli na MS zvládne, a jestli půjde na hřiště jako první, nebo jako střídající, je - stejně jako u Bartoňové - skutečně jedno. Basket je dnes tak náročný a tak kontaktní, že není možné, aby se na hřišti neprostřídaly obě."    

O útočných nedostatcích a oblastech hodných zlepšování
"V útoku musíme využívat své pozice, ale okamžitě! Jsem přesvědčen, že střelecké pozice máme, že jsou i dobře vytvořené, ale my stále chceme vytvářet ještě nějaké lepší. Tohle se změnilo třeba ve hře Aleny Hanušové. Ona se dlouhodobě pasuje do role spíš spolupracujícího hráče, ale proti Japonsku (v Ankaře) pochopila, že v případě vytvoření situace 1 na 1 ji musí řešit a hrát tvrdě do koše. Proto také dala těch 21 bodů. Využívala hned první možnosti hry do koše. A tohle je právě naše slabina - že vytváříme něco lepšího, než právě máme. V dnešním basketu už ale nic lepšího než situace 1 na 1 není, protože 1 na 0 mít prostě nebudeme."

O tom, zda setnutí Japonek v Ankaře týmu psychicky pomůže, nebo spíš pro zápas ve skupině MS nastartuje soupeře
"Přemýšlel jsem o tom hodně, ale nic jsem nevymyslel. Nám určitě pomohl předchozí pobyt v Japonsku (s pěti zápasy s domácí reprezentací), na druhou stranu nedokážu rozšifrovat, pro koho bylo toto naše ankarské vítězství lepší. Možná bylo dobře, že jsme nakonec vyhráli jen o 16. Pro ně je to námět pro velké zamyšlení a pro nás to znamená zdvižený prst, abychom si nemysleli, že takový výsledek zvládneme každý týden."



O soupeřích ve skupině MS
"Španělsko je aktuální mistr Evropy, Japonsko zase mistr Asie a Brazílie má velice zajímavé výsledky, kdy například v přípravě porazila Austrálii. Naše skupina je těžká a ještě horší je pak zápas do kříže. Francie, domácí Turecko a Kanada, to opravdu nejsou lehcí soupeři."

O posledních přípravných soupeřích Srbsku a USA
"Srbsko je pro nás zajímavý soupeř, který velice agresivně brání. Navíc má pro nás nepříjemný útočný styl. A Spojené státy jsou bonbonek na závěr. To, že za námi přijedou do Prahy, je velkou výzvou. Hráli jsme s nimi poslední zápas na šampionátu před čtyřmi lety, kdy jsme prohráli o 19. Byl bych rád, kdyby toto utkání probíhalo v podobném duchu."

O návštěvě v Tipsport areně pro zápas s USA
"Jsem sám zvědav, jak velká návštěva přijde. V případě, že se hala alespoň zčásti zaplní, ta zodpovědnost bude obrovská. A my budeme muset zapnout na dvě stě procent. Myslím, že USA budou i letos mistrem světa."

O zážitku z duelu fotbalové kvalifikace Česko - Nizozemsko na pražské Letné
"Návštěva tohoto utkání byla týmovou akcí a myslím, že vítězství českých barev náš tým motivovalo, proto jsem rád, že to takto dopadlo a že se holky zápasu mohly zúčastnit. Ony jsou poměrně impulzivní, a i když si netroufám hodnotit, kdo se fandění oddával na maximum, řekl bych, že se vyřádily dostatečně."

O koučování proti 32leté trenérce Srbska Marině Maljkovič, dceři super kouče Božidara, a vůbec o zápasech proti "trenérům-ženám" i o tom, zda si ženy víc užívají vítězství nad muži
"S Marinou Maljkovič se dobře známe. Při nedávném turnaji v Karlových Varech jsme spolu poseděli několik hodin a (francouzsky) hovořili o basketu, životě i řadě společných známých. Proto utkání proti ní beru zcela standardně, jako každé druhé. Prostě nepřemýšlím, jestli tam je právě ona. Marina navenek působí jinak než právě v soukromém rozhovoru. Je to velice příjemná dáma, takže se zápasy s ní nemám nejmenší problém. Pokud jde o vedení utkání proti trenérkám, musím říct, že jsem si tohle opravdu asi nikdy neuvědomoval, že na druhé straně je žena. Tady se totiž žádná přednost dávat nemůže, v tu chvíli tu trenérku beru jako chlapa a chci prostě vyhrát. (úsměv) Mně média někdy vyčítají, že místo hráčky říkám hráči, ale já to takhle beru a trenér je pro mě trenér (bez ohledu na pohlaví). A jestli si ženy víc užívají vítězství nad muži? Podle mě to ani ony takhle neberou. Ono je taky otázka, zda je to mužské, nebo ženské povolání. Docela mi to teď nasadilo brouka do hlavy a budu o tomhle tématu přemýšlet."