ŽBL 2012: Vítěz bez radosti i poražený bez smutku

Čím to, že ohlédnutí za Excelsior Ženskou basketbalovou ligou, ročník 2011/2012, moc optimismu nevzbuzuje? Snad proto, že trumfy byly rozdány jednoznačně a dlouho dopředu. Snad proto, že odvážných hráčských kousků bylo k vidění pramálo. Ještě že do ligy vtrhla dvojí živá trenérská voda - Petr Treml a Romana Ptáčková. A co ještě stojí za zaznamenání?

1. ZVVZ USK Praha

Ještě nikdy neprošel USK ligovou soutěží tak jasně jako letos. Ten pověstný nůž máslem, který už před několika desítkami let zakrojil někdo z kolegů novinářů, je tady na místě. Jenže na chleba s máslem si taky přidáte ještě šunku, sýr nebo aspoň sůl. A to něco navíc letos chybělo. Zeptejte se hráček USK, z kolika ligových vítězství měly pořádnou radost. Není to jejich chyba. Sparta potřebuje Slavii, Manchester United rivala ze City a Galatasaray zase Fenerbahce. USK takový konkurent chybí. A tak je vlastně obětí svojí doby. Neporažený mistr, který nemá, co by pořádně oslavil.

2. Frisco IMOS Brno

"VŠ nás v semifinále prověřily víc." Tahle slova Evy Vítečkové by měla znít hráčkám Frisca v uších po celé léto. Opravdu odevzdaly na hřišti všechno? A vlastně: vadí jim, když někdo míní, že ne? Letošní tým se zkrátka nepovedlo postavit dobře. O čem asi svědčí, že se do něj během sezony odmítla vrátit Pavla Švrdlíková? Korunu všemu nasadila vracející se nevracející se Ivana Večeřová. Odvolávám, co jsem odvolala, a slibuju, co jsem slíbila? Nerozhodnost nesluší ani králům, ani královnám.

3. VŠ Praha

Oranžovo-bílí jménem navazují na slavné časy Slavie VŠ Praha, ovšem každý ví, že jsou záložním týmem pravých nástupkyň - ZVVZ USK Praha. Úkolem VŠ je připravovat mladší hráčky, pokud možno rovnou pro reprezentaci. Jenže v prvních dvou sezonách byl oddíl ostudou ligy, pokaždé skončil předposlední a o přesvědčivých výkonech nemohla být řeč. Pro USK "vychoval" pouze Adélu Nečáskovou. Už šestadvacetiletou. Ale stačilo, aby přišel zázračný léčitel Petr Treml, k němu superposila Aliaksandra Tarasava a děly se věci. Mimochodem: nevíte někdo, co je teď se Zdeňkem Sýkorou?



4. Kara Trutnov

Detail je základem všeho. V basketbalu i v životě. A jeden takový detail rozhodl i o hodnocení sezony Kary Trutnov. Po loňském šestém místě toužili Trutnovští po návratu na medailové pozice, posílili a hrnuli se nahoru. V klíčové chvíli ale puknul základní kámen. Kolaps kapitánky Dariny Mišurové v prodloužení prvního zápasu rozhodl o celé sérii. Mišurovou nebráněná Tarasava rozhodla - aniž to tehdy ještě tušila - o celé sérii. Trutnov kromě prvního bodu ztratil i sebevědomí a energii. Rozdíl mezi třetím a čtvrtým místem je malý a velký zároveň.

5. Sokol Hradec Králové

Po dlouhé době nebyl letos Hradec Králové zhmotněním planých nadějí nebo terčem posměšků. Lvice opravdu byly lvice, i když používání této značky si budou muset vyjasnit s národním týmem Lubora Blažka. Hradec překvapil, příjemně, a koho ne, ten se může být v prsa a se skleněnou koulí zakládat věštírnu. Rukopis Romany Ptáčkové se vryl týmu hluboko pod kůži a znovu zlákal Královéhradecké, aby se stali "votroky" basketbalu. Konečné páté místo je ale pro Hradec málo a může být ještě hůř, za úspěch se platí. Klíčová rozehrávačka Lenka Bartáková už je fuč. Nepůjdou další?

6. Slovanka MB

Čtvrté, páté, letos šesté. Slovanka pomalu, zato jistě klesá. Málo platné, tenhle tým už je za zenitem. Stabilní kádr může být předností, ale tým prostě potřebuje nový impulz. Ten ostatně přijde, po Reném Štěpánkovi převezme áčko nový trenér Tomáš Veselý. Bude to stačit? Slovance totiž opět hrozí časy, kdy bude zajímat jen rodiče a partnery hráček.



7. Valosun Brno

V absolutním pořadí zaznamenal brněnský Valosun meziročně propad, v poměru cena/výkon šel ale výrazně nahoru. Drahý tým plný hvězd skončil loni čtvrtý, tým bez hvězd letos sedmý. Původně to vypadalo na ostudu, z prvních třinácti zápasů vyhrál Valosun jen tři. Pak přišel nový kouč Marian Svoboda. Ne, že by byl spasitelem, ale tým se zlepšil a vyhrál skupinu A2. Sice skončil v osmifinále na Slovance, ale konečné umístění je realita dneška. Zklamaní v Brně ale být nemohou, na víc neměli.

8. Lokomotiva Karlovy Vary

Skvělá trefa s příchodem slovenského unikátu jménem Lucia Krč-Turbová. Dvousetprocentní výkony kapitánky Šárky Kučerové. To se dívkám ze stáje Romana Malečka povedlo. Klub dosáhl oba své cíle: zachránil se a přežil. Ale jinak se moc chválit nedá. Unikátní oddílové praktiky ilustrují změny na pozici "neslovenské" cizinky. Sezonu začala italská pivotka Martina Bestagno a nehrála špatně, s Vánocemi však v klubu skončila. Po ní přišla italo-americká vysoká křídelnice Erica DiClemente. Vydržela jen pět zápasů, když zaujala sedmnáctiprocentní střelbou. A pro závěr sezony si trenéři David Zdeněk a Tomáš Holešovský směli vybrat z Američanek Alex Winchell a Kendrie Holmes. Asi jako právo volit, zda dostat facku, nebo pěstí. Vzali Holmes. Ale hlavním hrdinou naučení, jak měnit a vyměnit, nejsou ani trenéři, ani některá ze čtyř hráček.

9. Czech Coal Aldast Strakonice

Zklamání roku? Nepochybně. Překvapení? Ani ne. Nechat si utéct Petru Reisingerovou i Darinu Johnovou ke konkurenci, to nebyla dobrá volba loni bronzových Strakonic. Kouzlo trenérské extrovertky Marcely Krämer taky vyprchalo, z plusu se stalo minus. A lodivodka, den po neúspěšném osmifinále vyhozená, se po sezoně ještě podivila, že jí v podpalubí klíčila vzpoura.



10. BLK VŠE Praha

Deset výher, to dokázal málokterý nováček, honosí se v klubu Iva Kaderky. Mít rozpočet patřící do horní poloviny ligového pelotonu, to měl málokterý nováček, chce se dodat. Klub byl na přestupovém trhu aktivní jako málokdo, napáchal pár přehmatů, ale to už k nováčkovi patří. Horší už je, že některé mladé hráčky učinily přestupem do VŠE krok zpět, možná i dva. A činovníkům by slušel i větší nadhled, než jaký občas předvádějí na oficiálním klubovém webu blkvsepraha.cz.

11. Pliska Studánka Pardubice

Říká se, že nejnáročnější je pro nováčka až ta druhá sezona v nové soutěži. Pro Pardubice to byl ročník 2011/12 a letitou pravdu její působení jen potvrdilo. Studánka porazila v soutěži jen tři týmy a získala pět vítězství. Na víc než na zopakování loňského plácání u dna to nestačilo. A nelze z toho vinit jen soupeře. Zkušeností sice pardubické hráčky za dvě sezony v lize nasbíraly dost, ale že by se nějaká z nich nějak výrazně zlepšila? Ruku na srdce, to ne.

12. DSK Basketball

Při prvním ligovém zápase DSK, tedy dřívějšího Karlína, lezly v tělocvičně v Radotíně za košem horolezci na stěně. Dan Kurucz chtěl hrát ligu a tak ji hrál. Ale on i jeho tým si ukousli příliš velkého krajíce. Klubový šéf tvrdil, že za divokou kartu od České basketbalové federace nezaplatil ani korunu, dostal tak od pánů českého basketbalu věno, se kterým ale hospodařil zle nedobře. Pouhé dvě výhry nad Pardubicemi, to je slaboučká vizitka, se kterou se klub ani neměl kde pochlubit. Produkt na adrese dsk-karlin.cz se rozhodně nedá nazývat webovou prezentací, i když je hezké, že vám ještě v dubnu přejí Šťastný Nový rok. Pouhá snaha se na ligové úrovni necení, ta je samozřejmostí. A know-how chybělo.


Tomáš Budka, Česká televize
Petr Koten, iDNES.cz
Foto: VŠ Praha, Slovanka MB, Vilém Fischl