Bertomeu o tom, co je třeba pro NBA v Evropě

Pokud se chystáte v bližší či vzdálenější budoucnosti působit v některém vyvoleném týmu NBA na evropském území, tady je pro vás pár podmínek, bez nichž tento sen mnohých nepůjde naplnit. Před několika dny o některých z nich s řeckými novináři hovořil šéf Euroligy Jordi Bertomeu. 

Podle něj je především nemožné, aby se NBA do Evropy rozšířila tak, jak si to ze zámoří nadiktují. Jediná akceptovatelná cesta je proto cesta kooperace.

Hlavní stanovisko Bertomeua je však to, že příchod NBA není reálný ani v dohledu několika nejbližších let. A to z několika důvodů.

Nejdřív totiž musí být na starém kontinentu připravených pět až šest skutečně silných klubů, s ročními příjmy kolem 130 milionů dolarů (2,6 miliardy korun).

Tato cifra nepadla náhodou. Musí se logicky blížit číslům z ligy, do níž by měly potenciální evropské NBA-kluby patřit. Pro představu: v minulé sezoně byli podle časopisu Forbes na špičce zámořské soutěže Lakers a Knicks, jejichž příjmy se pohybovaly kolem 5,8 miliardy korun.

To je ale už vrchol pyramidy. O něco blíž Evropě byly Chicago, Houston, Brooklyn a Heat (na úrovni 3,8 miliardy). A až střed NBA je někde mezi 2,6 až 3 miliardami korun. Na úplný chvost pak patří Milwaukee s 2,2 miliardy.

Jak je na tom Evropa nyní? Pokud by platila široce sdílená informace o rozpočtu evropské jedničky CSKA Moskva, tak i jeho plus minus 45 milionů eur je jen něco kolem 1,2 miliardy korun, tedy zhruba půlka toho, co by na působení v NBA bylo třeba.

Další eurokluby jsou už výrazně níž. I španělská špička, tedy Real a Barcelona, funguje na úrovni 700-750 milionů korun. Chimki a Kubáň, které vyhrávají Eurocup či působí v Eurolize, a jsou v Rusku hned za CSKA, obtesávají půlmiliardu.  

A jediný další, kdo v Evropě padá v úvahu, jsou mocné istanbulské kluby.

Pracovat s takovýmto super rozpočtem by znamenalo leckdy i výrazně vyšší ceny vstupenek. Podle Bertomeua by musely v průměru stát 100 eur na jedno utkání a evropští účastníci NBA by museli společně vygenerovat aspoň 150 vyprodaných zápasů za sezonu. Televize by také musely zaplatit za práva desetkrát víc, než platí dnes za práva k Eurolize.

"A také bychom museli vyřešit, jak by platový strop fungoval v až šesti různých daňových soustavách v šesti různých zemích. A je tam i řada právních otázek," upozornil Jordi Bertomeu, který už se stihl setkat s novým šéfem NBA Adamem Silverem. "Myslím, že máme před sebou společnou budoucnost  a naši spolupráci chceme navýšit."

A ještě jedno důležité téma Bertomeu s novináři probíral o něco podrobněji. Nový kalendář sezony, který vymyslela FIBA a který začne fungovat od roku 2017. A také kalendář, který je kvůli zařazení kvalifikací velkých turnajů jako ME a Světového poháru do probíhající sezony, velkým jablkem sváru mezi FIBA a vedením Euroligy.

Bertomeu i nyní zopakoval trvalé stanovisko, že Euroliga nebude kvůli kvalifikacím svůj program měnit. "Není to náš problém. My nemůžeme jen tak přerušit sezonu. Spolupracujeme s FIBA, ale oni už odmítli tři naše návrhy. Pokud ale chtějí, můžou mít kvalifikace bez hráčů z NBA i z Euroligy."