Becky Hammon: Koho reprezentuju, je moje věc!

 

Její příběh je příběhem o Popelce svého druhu. Dívky zavrhnuté princem, po kterém toužila. Ba i zatracené princem, kterého tak moc chtěla. A pak zachráněné docela jiným princem, o kterém se jí dřív ani nezdálo, ale teď je mu nad jiné vděčná.

 

V řeči reálných lidí: rodačka z Jižní Dakoty Becky Hammon a jedna z největších hvězd světového basketbalu posledních let se nedostala do americké nominace pro olympiádu v Pekingu.

 

Toho obratně využila ruská federace a nabídla drobné rozehrávačce občanství. Snímky s její dlaní položenou na srdci při tónech ruské hymny před dvěma lety obletěly svět.

 

Stejně jako odsudek ze strany koučky americké reprezentace Anne Donovan, která Becky obvinila z nedostatku vlastenectví. Mrzí to hráčku dodnes?

 

"Ne, to už je minulost a já na to nemyslím. Nechaly jsme to být," řekla Becky (na snímku uprostřed) pro basketmag.cz po vítězné premiéře s Japonskem na MS, kde opět hájí ruské barvy.

"Jsem ráda za rozhovor, který jsem s ní později měla. Letos se jí dařilo jako trenérce New Yorku v WNBA a přeju jí hodně štěstí i dál."

 

Slovní ataky jedněch Američanů proti jiným Američanům, co vstoupí do ruských služeb, ovšem nejsou ani ve sportu ojedinělé. Své by o tom mohl vyprávět David Blatt, kouč ruských mužů, kterého na MS v Turecku verbálně napadl z nízkého stupně patriotismu krajan a kormidelník americké reprezentace Mike Krzyzewski.

 

Když si Becky nechá převyprávět, o co v kauze šlo, zaujme poměrně ostré stanovisko. 

 

"Pro mě je tohle jen a jen o basketbale. Když mluvím o patriotismu, představuji si armádu, nebo boj lidí za svobodu a to je něco jiného. Tady jde o basketbal, o sport a vy byste měl čapnout šanci za pačesy, když ji máte před sebou. Přede mnou se objevila v Rusku a totéž se stalo kouči Blattovi. A hlavně - podle mě do toho nikomu nic není!"

 

Američanka v Kristových letech si momentálně u sborné plní tříletou smlouvu. Po loňském zklamání z finálové porážky s Francií na Eurobasketu v Lotyšsku je opět žhavá něco dokázat.

 

"Cítím zodpovědnost k ruskému týmu i zemi. Dali mi ohromnou příležitost a pro mě je čest za Rusko hrát. Takže dokud mě budou potřebovat, budu tady."

 

S týmem strávila po konci WNBA jen dva týdny přípravy a nesourodost hry ruského celku byla patrná i v duelu s Japonskem.

 

"V první půlce jsem se trochu trápily a musely si chvíli zvykat na styl Japonek. Ve druhé polovině se do toho už pořádně vložily naše podkošové hráčky a protože jsme byly jasně vyšší, fungovalo to. Celkově jsem ráda za výhru. Dál už budeme jen lepší."

 

Nad situací, kdy japonský celek, nejmenší na šampionátu, v jednom útoku využil, že Becky bránila vyšší hráčku, a poslal na ni míč s cílem prosadit se přes 168 vysokou soupeřku, se jen zasmála.

"Ne, nebylo to nic divného. Jsem na to zvyklá, v Americe to na mě zkoušejí každou chvíli, ale mně to je jedno."

 

Petr Hamták
Foto: carlosnovotny.com