BASKETMAG VÝBĚR: STŘÍLÍ DOMINÁTOR
12.06.2010 - Redakce
počet přečtení: 3166
vytvořeno 12.06.2010, upraveno 12.06.2010
V dalším pokračování edice BAKETMAG VÝBĚR vám přinášíme pohled do basketbalové duše jednoho z největších hokejových gólmanů dějin této planety, který vám v materiálu z loňského léta poví například i to, že se celkem pozná se superšpílmachrem New Orleans Chrisem Paulem a že jeho nej zážitek pod koši mu daroval sám Michael Jordan. Teď už jdeme na to.
DOMINÁTOR
"Jsem střelec ze střední vzdálenosti"
Trenér mu říká "zvíře". Tak nezdolný je hokejový brankář Dominik Hašek při své přípravě. Nezničitelný muž, co se ve čtyřiačtyřiceti letech znovu vrací do ledových arén, tentokrát v české extralize. Pružný gólman, který si ani o víkendu neumí moc odpočinout. A jenž má moc rád basketbal. Doma na zahradě si postavil koš, který si kolikrát pochvaloval jako prima zdroj pohybu. "Vidíte, musím si pořídit nový. Zavolat kamarádovi, jestli už ho sehnal. Ten starý spadl na zem, zlomil se," přiznává Hašek.
Dvojnásobného vítěze Stanley Cupu a jednoho z nejlepších gólmanů historie basketbal provází sportovním životem, přestože jeho řemeslo je na ledě. "Když jsem hrával v Pardubicích, basket jsme měli v přípravě dvakrát týdně," vzpomíná na začátky kariéry, které se na stejném místě pomalu přelévají k závěru. "Líbilo se mi, že balon létá od jednoho k druhému. Člověk je hodně ve hře, pořád v kontaktu s míčem."
Hra pod koši však může být lapači hokejových puků prospěšná i něčím jiným. "Je to vynikající sport, v obraně je neskutečná práce nohou, což brankář hodně potřebuje. Být ve správné pozici je skoro nejdůležitější, proto se mi basket líbí."
A tak pod košem doma na zahradě občas protahuje i známé. "Když k nám někdo přijel, hráli jsme čunču jeden na jednoho, házeli si šestečky. Basket jsem byl párkrát hrát, ale ne, že bych chodil pravidelně s deseti kluky."
Přitom by jej docela rád zařadil jako součást přípravy, v níž během tohoto léta jezdí na kole, chodí na spinning, hraje squash, mučí se v tělocvičně i bazénu nebo testuje kotníky v písku při plážovém volejbale. Dokonce na téma basketbal rozmlouval s koučem Josefem Brukem. "Jen by mi prospělo ho hrát, ale nemám kamarády, kteří by jednou týdně chodili," posteskne si.
V hokeji střeží Hašek branku, mezi koši by měl jinou roli. "Nejsem trojkař ani šestkař. Jsem střelec ze střední vzdálenosti," praví s úsměvem. Snad i proto se mu nevede v basketbalové části míčových sedmibojů, kde se házejí trestné hody. "Tam jsme ve dvojici. I když v jiných sportech se nám dařilo, v basketu jsme vždycky byli vyřazení v prvním kole."
Hrdina olympijských her v Naganu se před časem podílel na charitativní akci Jiřího Zídka. S prvním Čechem v zámořské NBA se zná. "Několikrát jsem se setkal i s Jirkou Welschem."
Však ho občas můžete vidět jako hosta u palubovky, ať už na utkáních reprezentace nebo Pardubic. "Výborně se znám s pardubickým masérem Jirkou Šmídem. Vždycky mi říká, co se děje, jak hrajou. Dělal maséra nám u hokeje, když jsem začínal. Pak přešel k basketu. Ale od nynější sezony jde do Nymburka," líčí Hašek.
Je klidným divákem. "Křičet na rozhodčí? To vůbec ne. Nejsem blázen do nějakého mužstva. A ani mě to nenapadlo." Na basket se ovšem dívá rád. Aby ne, když si během své bohaté kariéry prošel místy, jež ozářily ty největší superhvězdy.
Se sledováním košíkové začal už doma v Pardubicích. "Tam kdysi hrála Rudá hvězda, chodil jsem se dívat. V Detroitu bylo vynikající mužstvo. Tam jsem zašel jednou dvakrát ročně. A navíc jsem NBA sledoval pravidelně v televizi."
NEJ ZÁŽITEK S "MJ"
Však z dob Jordanovy éry pochází i Haškův největší basketbalový zážitek, při jehož výběru gólman neváhá. "Jordanův rozhodující koš proti Utahu asi čtyři vteřiny před koncem. Byla to situace jeden na jednoho. Trochu obránce postrčil rukou, odskočil a hodil to tam," líčí Hašek jednu z vůbec nejpamětihodnějších střel historie NBA, jíž se Jordan v šestém duelu finále 1998 rozloučil s Bulls, se šestým prstenem šampiona.
S celebritou světového sportu si Hašek osobně nikdy nepoklábosil, ač jí byl dost blízko. "Potkali jsme se, ale nikdy se nepozdravili. Když jsem byl v Chicagu, akorát jsem začínal."
A trvalo mu, než se prosadil. Zatímco zámořský hokej vyznával velké gólmany v typickém postoji, Hašek se klidně válel po ledě na zádech, skákal jako žába, odhazoval hokejku. K zákrokům používal nezvyklé fígle a využíval ohromnou flexibilitu, z níž ani teď nic neztratil.
Za první dvě sezony odchytal jen pětadvacet utkání. "Byl jsem v Chicagu krátce. První rok jsem nevěděl, co se děje. Druhý jsem začal chápat. Takže jsem sice zažil první dva tituly Bulls, ale nejvíc jsem je začal sledovat, až když jsem odešel," vzpomíná Hašek.
Jeho kariéra se pak dlouho rozvíjela v Buffalu, kde začal sbírat trofeje nejen pro nejlepšího gólmana NHL, ale i pro jejího nejlepšího hráče. V roce 1999 byl blízko Stanley Cupu, ale sérii s Dallasem ukončil sporný gól Bretta Hulla. Hašek chtěl brzy poté skončit s hokejem, ale nakonec kvůli zraněním na ledě vytrval.
Na vlastní oči viděl jedno z velkých představení LeBrona Jamese v roce 2007 v pátém finále Východní konference právě s Detroitem. James v něm nastřílel 48 bodů, dal 29 z posledních 30 bodů Clevelandu včetně posledních 25 ve dvojitém prodloužení. Tenhle jeho výkon byl považován za "jordanovský".
"Chodil jsem na basket i na cestách za zápasy venku. Byl jsem se podívat na Lakers nebo 76ers, když tam hrál Iverson. Pak jsem viděl Chicago v době, kdy už tam nepůsobil Jordan. Byli hrozní," směje se.
Před časem si poseděl se super rozehrávačem Chrisem Paulem z New Orleans. "Byl i na olympiádě. Ale mluvil jsem s ním předtím. Nevěděl jsem tenkrát, že to bude taková hvězda."
Bláznivá basketbalová show s velkolepým představováním hráčů a pumpující muzikou i během hry mu na hokeji nikdy nechyběla. A to ani na stadionech, kde jeho hru provázelo spíš ticho a diváci chroupající popcorn.
"V USA je basket výš než hokej. Je to vidět i na penězích. Ale show mi nechyběla. Na hokej chodí trochu jiní lidé než na basket. Ten má jinou kulturu, hráči většinou pocházejí z jiného prostředí. Je v něm spousta time-outů a celá atmosféra je víc uvolněná."
Barbora Žehanová
autorka je redaktorkou deníku Sport
