Basketmag a Pavel Beneš uvádějí: TOP 5 událostí čtvrtého dějství Mattoni Národní basketbalové ligy

NOVOJIČÍNSKÁ ČTVRTINA HRŮZY A DĚSU

Už o tom bylo nápsano dost. Už o tom bylo řečeno mnohé. Přesto se ke kolapsu Nového Jičína v zápase s Děčínem musíme ještě jednou vrátit. Bylo to asi takhle: domácí UNIBON vedl po prvním poločase šlágru kola o 17 bodů a zápas pevně třímal ve svých pažích... Jako by ale basketbalisté Nového Jičína mezi sebou o poločasové pauze vyhlásili soutěž s pravidly "kdo dá koš, platí výrazný finanční obnos do týmové kasy". Děčín vyhrál úvodní úsek třetí čtvrtiny 10:0 a začal se vracet do zápasu. Šňůru hostů přetrhl až Manny Ubilla, ovšem - nutno přiznat - košem, jenž byl podepřen masivním sloupovím štěstěny. Kdo si myslel, že "cirkusový zásah" domácího rozehrávače vytrhne Jičín z letargie, byl na omylu. Děčín zavelel k další šňůře, kterou tentokráte natáhl až na skóre 13:0. Proto výsledný stav třetí čtvrtiny z pohledu domácích zněl... 2:23!! Situace, jež se slovy klasika stává maximálně jednou za deset let, byla bezesporu momentem kola, její exkluzivitu a výjimečnost navíc zvýšil fakt, že se UNIBON dokázal postavit zpět na nohy a nakonec zápas přeci jen dovedl k vítězství.

Pavel Beneš říká: "Tak tohle je opravdu rarita. Taková čtvrtina by vzbudila pozdvižení kdekoliv, ale tím, že se to stalo zrovna Novému Jičínu doma, je to ještě unikátnější. Každopádně se jednalo o totální momentální výpadek, který o kvalitách jičínského týmu pochopitelně nevypovídá nic. O jejich síle naopak svědčí to, že se přesto ještě dokázali dopracovat k výhře. Je ale třeba podotknout, že k tomu výpadku výrazně pomohla skvělá děčínská obrana, která to domácím ve druhém poločase obrovsky ztížila. Každopádně to díky téhle mimořádné čtvrtině byl ještě napínavý zápas, což bylo pro nezaujaté fanoušky moc dobře."
 

SVITAVY NADOSAH HISTORICKÉ VÝHŘE

Přestože Svitavy neodehrály své úvodní zápasy Mattoni NBL nijak zle, velká část basketbalové veřejnosti stejně nevěřila, že by tým z východu Čech mohl na USK výrazněji zlobit. A ouha! Nejen, že Svitavy zlobily jako neposedný páťák, ale ony dokonce zcela seriózně hmataly po vítězství! Nakonec (především díky Lukáši Kotasovi) přeci jen dva body připadly domácím, ale pro Qanto může být předvedený výkon silným povzbuzením do dalších zápasů. 

Pavel Beneš říká: "Pro mě dobrý výkon Svitav není překvapením. Viděl jsem tenhle tým v zápase proti Prostějovu a navíc jsem o něm měl i další zprávy, které byly pozitivní, takže se konečnému výsledku nedivím. Svitavy určitě znovu nastoupily s obrovským entuziasmem a nasazením, a to může na slabší ligové celky vážně platit. Hráči USK ovšem v závěru potvrdili roli favoritů a zvítězili a já bych jim moc přál, aby je tohle vydřené vítězství "nakoplo" a povzbudilo pro další utkání."  


KAM SE PODĚLI TROJKAŘI OPAVY A BRNA?

Když jdete na zápas, ve kterém nastoupí Marek Štec, Štěpán Reinberger nebo Viktor Cvek, říkáte si, že by se pár trojek mohlo urodit. V zápase mezi Opavou a Brnem nakonec fanouškům nezbylo než doufat, že by se pár trojek mohl urodit. Hláska "o" hraje v těchto dvou sentencích klíčovou roli: zatímco v první větě doufáte, že trojek uvidíte alespoň průměrný počet (dejme tomu po šesti na obou stranách), věta číslo dvě jasně naznačuje, že se přihlížející duelu Opavy s Brnem báli, aby zahlédli alespoň dvě úspěšné trojky celkem! Nakonec se basketbalisté obou týmů dohromady zasloužili o tři přesné tříbodové střely (z 25 pokusů), což je bilance vpravdě mizerná. A to ještě musel čest střelcům zachraňovat chudák Michal Čarnecký (trojky 4/2), jenž má v popisu práce snad úplně všechno kromě dalekonosných pokusů. 

Pavel Beneš říká: "Zápas mezi Opavy s Brnem skončil přesně podle předpokladů, tedy výhrou domácích nevelkým rozdílem. Co se trojkařské produktivity týká, tak tři úspěšné trojky za zápas jsou opravdu hodně slabé. Podle mě to bylo způsobeno specifickou opavskou halou, která se od ostatních ligových arén dost odlišuje a hostující týmy s tím mají často problémy. V Opavě je neobvykle hodně prostoru za oběma koši a pokud na to hráč není zvyklý, ztrácí svou tradiční orientaci v prostoru, což může přesnost jeho ruky opravdu poznamenat. Opavští hráči jsou na tohle prostředí zvyklí, takže oni zřejmě jen neměli den, ale výkon Brna tím mohl být skutečně ovlivněn."


SANDERSŮV TRPKÝ NÁVRAT

Pokud by sportovní metafory platily doslova, pak by Levell Sanders musel být jako řešeto - kromě několika výjimek v lize ostřílenějšího hráče nenajdete. Přestože jej už máloco rozhodí, musel být děčínský playmaker po utkání v Novém Jičíně hodně rozmrzelý: jeho tým prohrál v samotném závěru zápasu a navíc on sám nebyl na útočné polovině tolik platným hráčem, jak si jistě představoval. Především v koncovce duelu se nevyvaroval chyb, které domácímu mužstvu značně pomohly... Smolný zápas může pochopitelně potkat každého, Levella Sanderse ale tuplem mrzí, že si takové utkání vybral právě v Novém Jičíně.

Pavel Beneš říká: "Loňská sezóna byla po předchozím trápení s Pardubicemi pro Levella určitě velice příjemná, a proto se do Nového Jičína jistě velice těšil. Bohužel pro něj, zápas mu nevyšel, jak si představoval, ale výpadek postihne opravdu každého. A jaká byla příčina, že nepředvedl svůj typicky výborný výkon? Z jedné poloviny bych to přičetl k dobru domácí obraně, která se na něj zjevně dost zaměřovala, a z druhé poloviny bych to "svedl" na náhodu. Prostě neměl den..." 


PŘEHLÍDKA POKRÝVEK HLAVY, ANEB BLOKAŘI MĚLI PRÉ

Basketbalisté Mattoni NBL se nejspíše rozhodli, že svými výkony budou vtipně kopírovat vývoj počasí. A tak ledva venku přituhlo, přispěchali s vydatnou porcí čepic a kulichů, popřípadě dek. V rámci čtvrtého kola Mattoni NBL totiž "padlo" celkem 31 bloků, což je například o 18 víc nežli v kole předchozím! O fantastický a divácky vděčný průměr šesti "odmítnutí" na zápas se zasloužili především basketbalisté Děčína a Pardubic, kteří zaznamenali po sedmi blocích. Individuálním lídrem téhle statistiky a "hlavním pařmenem" na blokařské párty čtvrtého kola byl Pavel Houška, který řekl novojičínským soupeřům osudové "ne" hned třikrát.   

Pavel Beneš říká: "O tom, že ve čtvrtém kole bylo tolik bloků, rozhodly podle mě dva faktory. Tím prvním je fakt, že si hráči stále více zvykají na dohrávání soubojů jeden na jednoho, že je pro ně čím dál víc přirozené jít v poslední fázi soupeřovy střely do těsného kontaktu s protihráčem a pozici mu co nejvíce ztížit, nebo ho přímo zblokovat. Druhým faktorem je nejspíš to, že rozhodčí byli v tomto kole benevolentnější než obvykle a spoustu zákroků na hranici faulu, které normálně pískají, nechali být. Nevím, čím bylo, že se tyhle dvě věci sešly dohormady, ale doufejme, že rozhodčí budou v podobném trendu pokračovat, protože v minulosti byli na fauly při střebě až příliš úzkostliví."