Bartoň o supervstupu Fuenlabrady do ACB

Opět vás zdravím ze Španělska, odkud bych se chtěl ohlédnout za prvními koly ACB. I když je zatím příliš brzo analyzovat týmy pouze po několika zápasech, když navíc některé měly těžší soupeře a jiné naopak snadnější, něco už se dá říct i teď.

Na tenkém ledě se pohybují Estudiantes Jirky Welsche, kteří začali bilancí 0-5. Měli těžký první zápas proti Real Madridu, derby, ve kterém získali dost velký náskok, ale bohužel ho neudrželi. Podle mě je to psychicky nahlodalo a následovaly další prohry.

Myslím, že po vyhrání prvního zápasu, což se jim povedlo v 6. kole doma s Gran Canarií, se rychle dostanou do tempa a budou figurovat v první desítce.



Moje Fuenlabrada měla víc štěstí na začátek sezony. Vyhráli jsme důležitý první zápas doma proti San Sebastianu. A to i přes slabší výkon v útoku. Následovalo utkání v Alicante, které bylo vlastně naším prvním mimo Fuenlabradu. Celou přípravu jsme totiž absolvovali v domácí hale!!!!

Soupeř na nás vlétl a po 15 minutách jsme prohrávali již o 19 bodů. Ale přišla druhá půle, kde jsme se konečně probrali, nejen v útoku, ale hlavně v obraně. Alicante nezvládlo tlak, působící na domácí tým s minimálním vedením v koncovce, a my se mohli radovat z vítězství, které se už zdálo být mimo dosah.

Třetí zápas nás čekal tým Malagy. Celou dobu jsme dobře kontrolovali tempo i bránili a v útoku se dařilo především mladíkovi Rabasedovi, který je u nás hostování z Barcelony.

S překvapivou bilancí 3-0 jsme mířili na Kanáry a jejich komplikovanou palubovku. První půle byla pouze o tom, aby nám soupeř neujel o víc než 10 bodů, což se nám podařilo. Bohužel nám ale vůbec nevyšel vstup do třetí čtvrtiny a po dvou minutách jsme prohrávali o 19 bodů!!!!

Následoval ale obrat a podobný scénář ze zápasu proti Alicante. Nakonec jsme se dostali 3 minuty před koncem do jednobodového vedení, ale v koncovce jsme už tolik štěstí neměli. Za stavu 71-70 pro domácí jsme měli možnost zvítězit, ale střela za tři body nové posily týmu Davora Kuse se vymlela nešťastně z obruče.

Nutno říct, ze jsme si výhru nezasloužili, ale prohrát tímto stylem vždycky dost mrzí. Navíc jsme to mohli mít 4-0 a být na špici tabulky.

V listopadu nám program přinesl dva těžké soupeře venku, Caju Laboral (porážka o 9) a Regal Barca, a doma klíčové utkání měsíce se Zaragozou (výhra o 7) a pak ještě Granadu. Mít na konci měsíce bilanci 5-3, můžeme si gratulovat.

Mně osobně se zatím nedařilo podle mých představ, ale dostával jsem pravidelné minuty, což pro mě bylo velmi důležitý. Souhra týmu, hlavně v útoku, ještě dost pokulhává a někdy si neumíme včas nahrát. Z toho taky pramení nízká úspěšnost střelby...

Už brzy se těším na shledanou, tentokrát s průzkumem NBA.

Zdraví vás
Luboš Bartoň