Barcelona v hitu Euroligy znedůstojněna Realem

ECHO EUROLIGY   Hladoví jako vlci, připraveni splatit ligovou porážku z této sezony a naplnit radostí 12.600 fanoušky napěchované BarclayCard Center, nastoupili hráči Realu na odvěkého rivala z Barcelony. A neskončili, dokud po 40 minutách na tabuli nesvítilo pro hosty nebývale ohavné skore 97-73. Tak krutý výprask utrpěl úřadující španělský šampion v areně svého soka v šestém kole TOP 16 Euroligy. A s bilancí 3-3 tak dál čeká na první venkovní vítězství v této fázi soutěže. Zároveň se mu zápas od poloviny TOP 16 opět vzdálilo dobytí první či druhé příčky, nutné kvůli výhodě domácího prostředí pro čtvrtfinálové série play-off. Real i Maccabi Tel Aviv mají aktuálně bilanci 5-1 a oba doma Barcu pokořili, byť izraelský obhájce trofeje jen těsně.

Pro katalánský klub však ani zápasy na palubovkách zbývajících soupeřů nebudou ničím snadným. To ukázalo už první kolo TOP 16 v Berlíně. A Galatasaray, Žalgiris, Crvena zvezda i Panathinaikos si na letos velmi zranitelnou Barcelonu ve svých pevnostech už brousí zuby.

V Madridu se znovu projevilo současné velké trápení Barcy s úderností z větších vzdáleností, což se jistě zdá ve světle nedávné 20trojkové show z ACB jako nepravděpodobné, ale fakta hovoří trochu jinak.

Nebýt 19leté komety Hezonji, s 11,5 bodu za 19 minut už třetího střelce týmu v TOP 16 (trojky 24/11, 46 procent) za Tomičem (13) a Huertasem (11,7), který si 22 body s Realem zapsal nejen osobní rekord, ale také už čtvrtý dvojciferný výkon v řadě, a nebýt rozehrávače Huertase (trojky 21/10), který má ale v popisu i jiné činnosti než distanční palbu, byla by Barca ze strany perimetrových hráčů jen velmi málo nebezpečná.



Posila pro TOP 16 Edwin Jackson zatím jako top skórer francouzské ligy zůstává se 4 body za 18 minut za očekáváním, navíc kromě průměru 2 asistencí nepřidává na společný stůl nic dalšího. Alex Abrines sice při různých střeleckých představeních budí dojem super trojkaře, ale v TOP 16 zapsal 11, 8, 15 a s Realem 0 bodů (průměr 8 za 23 minut), přičemž trojky má 28 procent. A další křídelník Thomas (5,5 bodu za 20 minut) je jako trojkař ne-faktor, navíc nikdo z hráčů na pozicích 2 a 3 nevyniká na doskoku. A rozehrávač Tomáš Satoranský dal v TOP 16 1 trojku ze 6.

Velmi dobré trojky má například power forward Doellman, ten ale musí plnit i jiné povinnosti než jen vartování na oblouku. A další solidní trojkař Nachbar hrává málo.

Soupeři se tedy při absenci snajprů Navarra s Olesonem (před zraněním trojky 45 procent) mohou víc stahovat pod koše k ústřednímu pivotu Tomičovi, a pokud přebírají rozehrávače Huertase nebo další guardy, a ty pak nepustí do dobré střely, jako to dokázal Real, má Barca velké problémy.

Její schematická a málo instinktivní hra je poměrně předvídatelná, a když obrana zastaví tvorbu Huertase, dostává se do složitostí a nepřipravených zakončení. Čím dál víc se zdá, že tato hra nevyhovuje ani Tomáši Satoranskému, který ve velkém počtu útoků spíš jen odkládá míče už na trojce, málo se pouští do nájezdů a průniků, jež mu nesly ovoce v dřívější fázi sezony, a velmi málo zakončuje. V TOP 16 má tři střely a 1,7F+ (v prvních 4 zápasech neházel ani jednu šestku) za necelých 15 minut.  

Oproti tomu na pohled živelnější a jednoduchá hra Realu se často opírala o výborně postavenou clonu pro rozehrávače, kterou bleskurychlí point guardi Llull nebo Rodriguez okamžitě využívali k volné střele nebo najetí a následnému zakončení nebo uvolnění trojkařů.



To se projevilo i v situacích, kdy Satoranský strážil expresního Rodrigueze. Ten se v jedné situaci za clonou uvolnil k otevřené trojce, kdy se k němu Čech nestihl dostat včas. Kouč Pascual jej za to vzápětí probodl pohledem, neboť podle něj se možná jeho rozehrávač za Rodriguezem měl vydat jinudy, ale i tady se projevuje přístup kouče, který po svých mužích co nejvíc chce, aby se za svými hráči přes clony dostávali a moc se nepřebíralo. To pak ale dává střelcům ohromné možnosti a příklady Fenerbahce nebo i včerejšího Realu, v jehož dresu i mohutný centr Bourousis málem vykryl na trojce driblérské kousky Hezonji, ukazují, že to jde i jinak.

Real vůbec v nesmírně intenzivní obraně zářil: vypomáhal si, skákal do přihrávek, vypichoval je, smýkal sebou po zemi a nebýt velmi aktivního útočného doskoku Barcy, především pak Tomiče, bylo by hotovo už do poločasu, protože katalánský celek se neměl jak prosadit.

Hosté, kterým nůše odhozených trojek do půle nepřinesly vůbec nic (12/1), se dlouho díky druhým šancím a šestkám drželi alespoň nějak v závěsu. Nicméně v obraně je 3 trojkami za 3 minuty a celkem 11 body za první čtvrtinu otevřel Fernandez a o další se postarali zpod koše skórující pivoti nebo už do půle 13bodový Rodriguez. Oproti tomu všechna křídla Barcy měla dohromady na kontě za poločas (42-33) pouhých 6 bodů.  

Hostům ve třetí čtvrtině konečně padly i nějaké trojky (nakonec 26/8, z toho Hezonja 9/5) a do stavu 58-51 ještě živili jakési naděje, pak ale Huertas pokazil brejk a Doellman schytal blok při smeči, domácí naopak dvakrát zakončili a od té doby už bylo definitivně po zápase.

Tomáše Satoranského (na druhém snímku se spoluhráči ve vlaku cestou do Madridu ještě v dobré náladě) už do půle sužovaly fauly (3) a svých celkových 16 minut využil k 6 bodům (z pole 2/1, TH 5/4), 3 doskokům, 2 asistencím, zisku a 3F+. Jeho užitečnost byla sdíleně třetí nejvyšší a jeho -6 bodů nejlepším číslem z výrazněji vytížených hráčů týmu. První rozehrávač Huertas shromáždil 8 bodů (-18) a 3 asistence na 6 ztrát za 23 minut.



Vítěze vedl Rodriguez (23+6 asistencí+3 zisky), Fernandez (22+9 doskoků+5 asistencí+3 zisky), Reyes (14) a Llull (11), za hosty se vedle Hezonji více prosadili Tomič (12) a Doellman (11). Rozhodujícími veličinami byly dvojky (29-15) a 13 zisků Realu z 18 ztrát soupeře.

Výsledek 97-73 představuje v 21 euroligových soubojích obou rivalů od roku 1994 druhý nejvyšší rozdíl, a to po loňském semifinále, kdy Real rozsekal Barcu 100-62.

"Real byl zřetelně lepší ve většině parametrů. Oba týmy začaly zápas dobře, ale Real hrál s větším nadšením. My jsme nacházeli dobré pozice a střely, po šesti minutách jsme ale začali nabírat ztráty, kterým jsme se rozhodně chtěli vyhnout. S 18 a navíc se 4 bloky soupeře nejde Real porazit. Do poločasu nás ještě udržely ve hře doskoky. Když jsme se ale na konci druhé nebo ještě ve třetí čtvrtině mohli dostat blíž, chyběla nám ukázněnost. V poslední čtvrtině jsme se už s pocitem, že by obrat byl příliš těžký, přestali tolik snažit," volil po debaklu poměrně střídmou formu hodnocení kormidelník FCB Xavi Pascual.

Pro něho musí být výprask v Madridu obzvlášť hořký. Těsně před ním s FCB prodloužil kontrakt až do konce sezony 2016/17. Pascual vede Barcu od února 2008 a nyní má na kontě už 514 zápasů. Před ním je mezi bývalými kouči klubu s více utkáními už jen Aito Reneses. V ACB Pascual vyhrál 233 z 300 zápasů, na evropské scéně 135 ze 170! Každou sezonu vyhrál nějakou trofej, navíc pokaždé byl s týmem ve finále ACB, z nichž ve čtyřech uspěl.