Balvín o Tabakovi, knedlíkách i dýchacích potížích

Stále ještě v osmnácti letech obdržel svou první seniorskou reprezentační pozvánku 215 vysoký pivot Ondřej Balvín. Ten teď jídá spolu s Tomášem Satoranským tvrdý španělský chleba v Cajasolu Sevilla a i o tom během přípravy národního týmu na letošní boje v eurodivizi B vyprávěl Basketmagu.

Ondřeji, jak hodnotíte svou první sezonu na zahraničním angažmá v Seville? Do ciziny jste odešel také v poměrně nízkém věku, přináší vám to více pozitiv, nebo negativ?
Osobně si myslím, že odcházet v osmnácti letech do ciziny je ta nejlepší možnost pro hráče, takže já svého rozhodnutí nelituju. Pro mě to je spíš pozitivní, poznal jsem novou kulturu, nové lidi, naučil se nový jazyk.

Bylo právě Španělsko a ACB liga, považovaná za druhou nejlepší na světě po NBA, vaší vysněnou destinací, nebo jste pokukoval po nějaké jiné zahraniční soutěži?
Chtěl jsem určitě odejít do Španělska, protože mají kvalitní práci s mladými hráči a zároveň je týmy ACB zapojují do soutěží a mají o ty hráče zájem. Dále jsem měl nabídky z Fuenlabrady, Caji Laboral, Splitu a italské Biely.

Pomohlo vám v začátcích hodně, že v klubu s vámi působí i bývalý spoluhráč z USK Praha Tomáš Satoranský?
Ano, Tomáš mi v začátcích hodně pomáhal, protože já nejdřív neuměl ani slovo španělsky a anglicky je skoro nemožné se mimo basketbal domluvit.



V A-týmu Sevilly nedostáváte zatím moc šancí, nelitujete tedy trochu, že jste ještě nezůstal rok či dva v USK?
Určitě ne. S A-týmem Sevilly jsem v podstatě absolvoval všechno až na zápasy, a i tak mi to přineslo jak hodně basketbalových, tak životních zkušeností. Hlavně celou dobu jsem pracoval s Žanem Tabakem, který mi předal mnoho zkušeností, které bych na USK nezískal.

Jak vlastně vzpomínáte na svůj bývalý tým USK a hlavně jeho poměrně přísného trenéra Kena Scalabroniho - udělal jste i díky jeho přístupu další krok ve své kariéře?
USK je nejdůležitější část mé basketbalové kariéry a vždy bude. Tam ze mě udělali hráče, o kterého měli zájem kvalitní evropské kluby. S panem Scalabronim jsem nikdy neměl problém a je to příjemný člověk, který nám, mladým hráčům, dal šanci nakouknout do NBL a díky němu jsme se setkali naplno s mužským basketbalem.

Jak jste si ve slunném a teplém Španělsku zvykl?
Ze začátku jsem měl problémy s dýcháním v neklimatizovaných halách, jelikož v zaří i říjnu je teplota 40 stupňů a víc. Kuchyně není špatná, ale české se to nevyrovná, hlavně mi chybí omáčky a knedlík. S rodinou jsem stále v kontaktu díky Skypu, Facebooku a e-mailu, takže pokud by se mi začalo stýskat, není problém a napíšeme si. Zvyk, který hlavně dodržuji, je siesta, a pokud jsou tu různé kulturní akce, tak tam jdeme většinou s A-týmem.

Bylo podle vašeho názoru jedním ze zlomových momentů vaší kariéry také vydařené loňské mistrovství Evropy divize B hráčů do 18 let, na kterém jste zářil a dostal se nakonec i do All-star celého turnaje?
Osobně si nemyslím, že by to mělo pro mě větší vliv, pouze se po návratu na mě začal vyvíjet větší tlak hlavně kvůli tomu, abych zvládl Španělsko a dostal se co nejdřív do první týmu Sevilly.

Letos pro vás nastal skok a z mládežnických reprezentací jste dostal pozvánku do té seniorské. Jak vysoko si nominace do národního týmu ceníte?
Pro mě je vždy velká pocta, pokud mohu reprezentovat svou zemi a pozvání do seniorské reprezentace si rozhodně cením.

Věděl jste již během sezony, že je o vás u národního týmu zájem?
Už minulé léto mi volal Jakub Důra s tím, že jsem byl zařazen do široké nominace, protože chtějí omladit kádr reprezentace, takže jsem doufal, že bych mohl tento rok být nominován na nějaké soustředění.

Letos chybí v reprezentaci mimo jiné i nymburský tahoun Petr Benda. Věříte, že při jeho absenci byste mohl získat větší prostor na hřišti?
Každý hráč má stejnou šanci v týmu a je jedno, jestli nějaký hráč chybí, protože se o svoji minutáž musí poprat s někým dalším.

B-divizní skupina je v polovině a český tým má zatím bilanci 3-0. Je podle vás v silách týmu, aby neporazitelnost udržel až do konce kvalifikace?
Myslím, že ano, český tým je silný a ty nejtěžší zápasy ho čekají v domácí hale, která je také velmi nápomocná hráčům.


Ladislav Faltin