Američan ve službách Jejího Veličenstva Mike Lenzly bez trash-talku drtil Šarase. A chce na OH. "Doma!"

Není Angličan, není Skot, není ani Welšan, přesto reprezentuje Velkou Británii, a díky tomu zažil nedávno podle mnohých nejlepší mistrovství Evropy všech dob. Rozehrávač Mike Lenzly bude zřejmě do konce života vděčný "Strýčku Samovi", že před více než 30 lety vyslal jeho matku na evropskou armádní misi. Díky tomu se Mike narodil na britském území, konkrétně v Oxfordu, a nyní může hájit ostrovní barvy. Jeho tým v krutě silné základní skupině ME vyhrál jen dva zápasy a uvízl v jejích tenatech, přesto opora Nymburka může být s turnajem spokojena. Točila v průměru 20 minut s 6 body a proti Portugalcům se díky trojkové kanonádě vzepjala až k 17 bodům. Nejsledovanější, 26minutový výkon však podala v zahajovacím duelu ME proti favorizovanému domácímu celku.

Miku, jak moc unavený jste po mistrovství Evropy a celém létě s britskou repre byl?
Jasně, byl to záběr. Takhle to prostě je. Po návratu jsem tady v Nymburce měl pár dnů na obnovení sil a měl bych být ok.

Před návratem do Nymburka a při všem cestování z Litvy přes Británii jste měl jen dva dny volna a prý vás stále bolí namožené achilovky. Jak se tedy na startu nové sezony cítíte?
Tohle není nic nového. Stejný problém jsem měl i loni, kdy jsem taky neměl během léta dost volna. Mám to trochu oteklé, ale projdu si nějakými procedurami a doufám, že kvůli tomu nebudu muset vysadit zápasy.

Nebudete přece jen muset vynechat některé tréninky, případně zápasy české ligy, abyste achilovkám v tom zápřahu ulevil?
To ještě nevím, nechám to na trenérech. Udělám jen maximum pro to, abych se z toho dostal a po léčebných procedurách se to snad zlepší.

Pojďme nejdřív k nové soutěži Nymburka, VTB lize. Když se podíváme na některé soupisky soupeřů, vypadá to, jakoby pro vás mistrovství Evropy vůbec neskončilo.
Je tam fakt moc dobrých týmů. Na druhé straně i náš celek má kvalitu a máme tak šanci proti každému.



Když se vrátím k působení britského týmu na ME, jak jste byli (ne)spokojeni s 13.-16. místem?
Podle mě jsme obstáli. Měli jsme těžkou skupinu se Španělskem, Litvou a Tureckem, takže ty dvě výhry (nad Portugalci a Poláky) pro nás měly zásadní důležitost, abychom si vydobyli určitý respekt. Byla to vůbec první dvě vítězství pro naši zemi na evropském šampionátu (na ME 2009 tým prohrál v základní skupině všechny tři duely a skončil rovněž 13.-16.), takže jsme na správné cestě.

Jaké cíle a očekávání jsme měli před ME?
Chtěli jsme postoupit ze základní skupiny, jako každý na turnaji. Věděli jsme ale, že k postupu bychom museli porazit jeden z těch top tří týmů. V otevíracím zápase turnaje jsme se utkali s domácí Litvou a byli jsme plus tři body na začátku poslední čtvrtiny, ale nedokázali jsme to urvat. Jakmile jsme prohráli první tři zápasy s nejsilnějšími soupeři, museli jsme se porvat o ty dva poslední, a to jsme také zvládli. Podat ten nej výkon, měli bychom bývali šanci i proti těm silným - ostatně i před ME jsme se s některými předními evropskými celky drželi v dost vyrovnaných zápasech. Ale letos to ještě nebyl náš rok. Doufáme jen, že nám to dá aspoň sebedůvěru pro příští léto.

Vaše zápasy podle hry i statistik často vypadaly jako "One-Deng-Show". Jak těžké to pro Luola bylo táhnout tým na svých zádech každý zápas?
(zasměje se)... On si na sebe udělal před turnajem obrovský tlak, byl tváří našeho týmu a prostě chtěl zahrát skvěle. Nakonec to k té jedné kýžené výhře navíc nevedlo, ale i tak je to skvělý hráč a byli jsme moc rádi, že jsme ho v týmu měli.

I vy jste se ovšem zviditelnil, a to hned v úvodní bitvě s Litvou, kdy jste dlouho držel pořádně na uzdě eurolegendu Jasikevičiuse. Jak jste si tenhle souboj užil?
Parádně! Atmosféra a fanoušci v hale byli úžasní. A bránit někoho jako je on, na této úrovni, byla skutečná výzva. Honili jsme se celý zápas a Litva nakonec vyhrála. Jednou bych ji ale moc rád potkal znovu.



Co bylo vaším hlavním úkolem při bránění Jasikevičiuse?
Maximálně mu ztížit střelbu. On je s míčem ohromně kreativní, umí přihrát i vystřelit, proto jsem se mu snažil ztížit všechno, o co se snažil.

Proběhl mezi vámi během zápasu i nějaký trash-talk?
Ne, já jsem toho moc nenamluvil.

A on?
Taky ne. Jen hrál.

Vy jste na turnaji i v přípravě hrál spoustu minut, bylo to víc, než jste mohl čekat?
Na přípravném turnaji v Londýně jsem vážně nečekal, že budu hrát 30 a víc minut. Byly tam problémy s vyřízením pasů některých hráčů, další potřebovali odpočívat, takže to bylo na mně. Ale fungovalo to a ten turnaj byl super! V Litvě moje minuty o něco poklesly, ale já budu prostě vždycky dělat to, co po mně budou chtít.

Jakou jistotu máte dnes, že budete patřit mezi vyvolené i při olympiádě na domácí půdě?
Ještě nevím, bude to fuška. Kouč už mě ale pozval do přípravy i na příští rok. Bude tam ovšem dalších asi 25 kluků, co se budou snažit do sestavy pro OH dostat. Už jsem ale v reprezentaci tři léta a teď hlavně doufám, že do toho příštího půjdu zcela zdravý.

Může vás ohrozit nějaký nový neznámý rozehrávač?
Letos v létě byli v přípravě vedle mě ještě čtyři další, já jsem ale hrál i na dvojce, protože můžu zastat obě pozice. Každý rok přivedou různé hráče, takže uvidíme.


Petr Hamták
Foto: FIBA