Žal Jakubův, radost Kamila, bída TH, otazníky kolem Železného Zekona z Jihlavy a maskování nedostatků

28.08.2013 - Redakce
počet přečtení: 2784
vytvořeno 28.08.2013, upraveno 28.08.2013



DĚNÍ V REPREZENTACI MUŽŮ
   Třetí slzy nebo minimálně třetí obří zklamání potkalo v minulých dnech jednoho z mužů lví družiny. Nejdřív byl zkraje srpna ze svého napuchlého kotníku vyřízený Petr Benda, který ještě ani pořádně nezahájil přípravu na ME, a už musel opustit druhé soustředění, jako od toho momentu náhradník.

Třetí slzy nebo minimálně třetí obří zklamání potkalo v minulých dnech jednoho z mužů lví družiny. Nejdřív byl zkraje srpna ze svého napuchlého kotníku vyřízený Petr Benda, který ještě ani pořádně nezahájil přípravu na ME, a už musel opustit druhé soustředění, jako od toho momentu náhradník.

Druhým truchlícím se stal před zahájením zápasové přípravy rozehrávač Michal Čarnecký, před nímž dostal pro roli třetího rozehrávače přednost Jakub Kudláček. A třetím smutnícím je nyní pivot Jakub Houška, který od konce ligové sezony fičí na horské dráze všech možných emocí jako nikdo další.  

Nejdřív to bylo doma nepochopitelně ztracené rozhodující čtvrtfinále s Pardubicemi, pod něž se v závěru podepsal dvěma minutými šestkami. Hned na startu repre přípravy následovala veliká radost - díky narození druhého syna. A teď přišla těžká rána - centr Děčína nepojede na mistrovství Evropy, které loni pomohl vybojovat. Po takřka zázračném návratu do týmu Petra Bendy před ním dostal přednost Orel Kamil Švrdlík. K překvapení mnohých, dodejme.    

A Jakub Houška, nyní figurující v pozici náhradníka, na svém webu vzápětí napsal, že letošní léto bylo nejspíš jeho poslední s reprezentací.



Pojďme se však teď vrátit k úterní zprávě číslo 1 - návratu loňského kapitána a českého top střelce kvalifikace Petra Bendy do lůna národního mužstva.

Power forward Nymburka úplně minul první kemp lvů a z druhého musel odstoupit poté, co se ukázalo, že zánět malíkové šlachy a zranění kotníku z únorového finále Českého poháru stále nejsou vykurýrované. Po dohodě s vedením repre se Benda odebral k léčbě do svého klubu, kde se stav šlachy a kotníku rapidně zlepšil. Dokonce až tak, že uplynulý týden už byl hráč schopen se plnohodnotně zapojit do tréninku.

Na základě toho jej kouč Budínský mohl vzít zpět do akce a také na poslední dva přípravné zápasy do Belgie. Bude-li Benda i po obou těchto duelech v pořádku, do Slovinska na ME odjede.      

"V Nymburce jsem s týmem od začátku klubové přípravy neměl úlevy. Teď mi jistě budou chybět odehrané zápasy, ale národní tým a jeho hru znám, většina obranných i útočných systémů se nezměnila. Se zapracováním nebude problém, asi jen ta chybějící herní praxe bude trochu znát," řekl Benda v úterý před odletem do Belgie.

Tam pro něj kouč chystá kratší vstupy o délce 3 až 5 minut. "Pokud to na konci zápasu bude 15 až 20, já budu spokojený. Letos má tým určitou úroveň a není nutné někoho z hráčů přetěžovat, aby museli hrát 30 nebo 35 minut. Právě Petr je jedním z čítankových příkladů, který má v klubu minutáž velkou. Nemyslím si ani, že by mu aktuální stav tolik minut odehrát dovolil," podotkl Pavel Budínský.

"Vše bude záviset na jeho adaptaci na úroveň hry, která byla doposavad obrovská. I hráči, kteří jsou zvyklí točit hodně minut, s nimi v tomto tempu jdou dolů. My právě i s ohledem na to, že musíme držet vysoké tempo, střídáme častěji. A ve Slovinsku nás čeká 5 zápasů v 6 dnech."



Před posledními herními testy v Belgii zatím kormidelník lvů nechtěl odhadovat, komu se po návratu Bendy minuty na pozici 4 zmenší.

Na začátku srpna, kdy reprezentace oznámila vypadnutí Bendy z přípravy, kouč mimo jiné zmínil, že v případě uzdravení ještě před ME by se power forward posunul do role (již jen) náhradníka.

Basketmag se kormidelníka před duely s Belgií zeptal, zda nebylo toto oznámení o maximálně náhradnictví unáhlené, když třeba Poláci či Srbové až do závěru přípravy na doléčení svých opor Gortata a Teodosiče čekají.

"Pokud vím, Gortat se od národního týmu taky odpojil, vrátil se do klubu (Phoenix) a pak se zase připojil do reprezentace. Uvědomte si, že národní tým není léčebný ústav. Nemáme možnosti, aby v případě, kdy se hráč objektivně nemůže zapojit do tréninkového procesu tak jako Petr, a doba léčby plus zotavení se odhaduje na tři týdny až měsíc, zůstával s týmem, když jsme měli před výjezdem do Turecka. Neměli jsme možnost čekat, jestli to půjde, nebo ne. Proto bylo tohle rozhodnutí správné. V Nymburce pak udělali maximu, aby Petr byl připravený a mohl se k nám vrátit, za což jim jen můžeme poděkovat," uvedl kouč.

Pokud jde o oznámení o roli náhradníka (v případě včasného doléčení), zdůraznil Budínský, že k němu došlo v okamžiku, kdy on měl informace, že se Benda do začátku ME nezotaví. "Kdyby mi řekli, že dokážou to, co dokázali, nikdy bych neřekl, že bude v roli náhradníka. V tu chvíli jsem to bral tak, že na Petrovi se bude pracovat a dělat vše, aby se to stihlo. Nikdo si ale nedokázal představit, že to dopadne takto optimisticky a podle mě ani Petr sám. Zvlášť když viděl, jak mu natéká kotník, a sám přišel s tím, že to nejde a byl z toho hotový."

Podle Budínského je na místě spíš otázka, proč se o situaci Bendy, když už od února hrál pod prášky, realizační tým reprezentace dozvěděl až 14 dní před nástupem do přípravy. "A proč jsme o těchto potížích nevěděli už v květnu, abychom je společně třeba i s klubem mohli nějak řešit a nemusela přijít tato šoková forma, kdy najednou Petr Benda není připraven, natéká mu kotník a my museli udělat nějaké rozhodnutí. Tady já osobně vidím problém," podotýká trenér lvů k situaci, kterou v zákulisí reprezentace provázely nemalé emoce.  



O Bendovi je známé, že si zásadně nestěžuje na únavu či bolest (v čemž v nymburském týmu "soutěžil" s Radkem Nečasem), i kdyby měl lézt vysílením po čtyřech. Na druhé straně by bylo skoro s podivem, kdyby tento "Železný Zekon z Jihlavy" fyzicky ustál zápřah posledních dvou let jakoby nic (část sezony 2010/11, kdy Nymburk hrál Adriatickou ligu, kvůli zranění stál).  

Posuďte sami: v sezoně 2011/12 (včetně následného léta s národním týmem) jeho tělo podstoupilo 89 zápasů plus přípravná utkání s klubem (z toho ve 44 zápasech NBL měl průměr 23 minut, v 10 zápasech Eurocupu 27,5 minuty, v 15 zápasech VTB ligy 28 minut a v 8 zápasech kvalifikace ME 29,5 minuty).

V sezoně 2012/13 to je 81 utkání včetně předpokládaných 7 bitev s repre (z toho v 39 zápasech NBL zapsal průměr 18 minut, ve 14 zápasech Eurocupu 27 minut, v 16 zápasech VTB ligy 26 minut). Celkem tedy 170 mnohdy super náročných utkání za dvě sezony krát nějakých 25 minut. Nebo spíš víc. Plus cestování. Je dost dobře možné, že v uvedeném období byl Benda vůbec nejvytíženějším hráčem kontinentu.

Ani sám sportovní gladiátor moderní doby zřejmě teď nebude chtít počítat, kolik "zápasohodin" mu chystá sezona nastávající.  

Při jeho čerstvém návratu do lví sestavy přirozeně musel někdo jiný o své místo přijít. Pavel Budínský k do značné míry překvapivému rozhodnutí upřednostnit Kamila Švrdlíka před Jakubem Houškou, kterého vede i v Děčíně, Basketmagu řekl:

"Myslím, že i tímhle rozhodnutím jsem ukázal, že nejsem ten typ trenéra, který by prosazoval klubové zájmy. Vše jsem konzultoval i se svým asistentem a realizačním týmem. A co rozhodlo? Kamil měl výbornou sezonu a proti týmům, jako byla naposledy Litva, je pro nás velmi platný - díky své fyzičnosti, bojovnosti a dynamice."



"Jednou z našich slabin je, že zaostáváme proti špičkovým soupeřům, jako je Turecko nebo Litva, a to kvůli tomu, že mají pivoty fyzickými parametry a výškou někde jinde. A když se pak rozhoduje v podkošových soubojích, kde potřebujete hrubou sílu, tak Kamil ji prostě má a v Litvě se s tím popasoval dobře. Hodí se do úseků, kdy se hra zpomalí, kouskuje a hraje se víc 5 na 5. Jakub má zase jiné přednosti, ale nám by pasoval spíš na pozici 4, kde se ovšem jevil líp Pavel Houška, plus tam alternuje Luboš Bartoň. A s Kamilem počítáme převážně na pozici pět."   

Co trenérům zatím ukázalo 5 přípravných duelů, v nichž ne každý hráč dostal dostatečný herní prostor?

Hodně pozornosti bylo upřeno na po 4 letech v národním dresu opět přítomného Jana Veselého. "Honzu jsme testovali na pozicích 5 a 3, kde byl velmi platný. Jsme atleticky se prezentující tým, a pokud hrajeme rychle dopředu a celkově ve vysokém tempu, tak vypadáme hodně dobře. Lepšíme se i ve hře 5 na 5," prohlásil kouč.

"Honza je platný na doskoku a v obraně, v útoku využívá své pohyblivosti. Hra na vrcholné evropské scéně mu ale také neumožňuje uplatnit kila a fyzično, přesto tam cítit je, byť je znát ten dvouletý deficit menších minut v NBA. On se s tím sám pere, je to vidět v rychlosti rozhodování. Soupeři na této úrovni hrají úžasně rychle, třeba Litevci točili všechny hráče jak na kolotoči a rychlé rozhodování a zvykání si na jiné hráče na hřišti je potřeba. Doufám, že v tomhle Honza ještě poroste."

I k Veselému na pozici 5 Budínský dodal, že s ním v sestavě bude tým nabourávat tradiční představy o tom, že hráč na tomto postu musí hrát silově do koše z dolního postavení. Český tým bude spíš využívat kombinace těžící z atletických schopností Veselého, ze sběhů ke koši a podobně. Při těchto činnostech se prý forward zatím jeví velmi dobře.

"Byť máme Ondru Balvína, který asi do budoucna je perspektivním podkošovým hráčem, nedisponujeme typickými velkými hráči a podkošovou hrou se moc prosazovat nemůžeme. Musíme tak náš styl založit víc na pohybu, abychom uvedené nedostatky zamaskovali," přiznává kouč.



Ten pro hru zády připravuje oba vysoké rozehrávače Welsche se Satoranským, kteří jsou v této činnosti podle něj dobří, a dále Pumprlu nebo Veselého, pokud bude v sestavě na pozici 3.

"Na téhle úrovni vám ale nikdo nedovolí dát lehký koš po hře zády, aby čtyři ostatní obránci jen koukali. Soupeři navíc sázejí na to, že některým našim sestavám chybějí střelci, odstupují a my ještě nejsme v takové pohodě, abychom to trestali. Snad ale střelbu ještě vylepšíme."

Vzhledem k tomu, že lvi nemají mnoho střelců, ani podkošových borců schopných hrát v dolním postavení, je na druhé straně pozitivem například to, jak - slovy kouče - obrovský pokrok udělal za poslední dobu rozehrávač Satoranský. "Má vynikající fyzický fond, patrný na obou stranách hřiště. Tlačí tým dopředu a udělal pokrok i v řízení hry a střelbě z dálky."

Satoranský byl v Turecku zkoušen v pětici s Welschem, na turnaji v Litvě už kouč nechával hrát převážně každého zvlášť. Obě varianty považuje za velmi funkční a pozitivní, neboť oba playmakeři mají velký vliv na celý chod týmu - tím, jak umějí číst a řídit hru (každý svým způsobem), i tím, že se dokážou ztotožnit s rolí mužů, co by měli rozhodovat některé klíčové pasáže hrou 1 na 1, střelbou nebo finální asistencí.

"Oběma jsem už řekl, že budou zápasy, kde budou hrát i spolu, a zápasy, kde budou každý zvlášť," říká trenér, který si u dua W+S pochvaluje i dobrou obrannou činnost.

Právě obrana nebyla dosud ve všech přípravných utkáních na potřebné výši. Týkalo se to 110 bodů inkasovaných za 50 minut nastaveného duelu v Turecku a pak i 98 bodů od Finů. Jak to viděl Budínský?



"V globálu obrana byla solidní ve všech zápasech, byť někdy byla lepší a podle mě vůbec nejlepší proti Litvě, protože jsme měli obrovskou motivaci se vyšponovat k výkonu, který by nás posunul do té identity, jíž se chceme prezentovat. To znamená i kvalitní a důraznou obranu."

Zápas s Finskem podle kouče ovlivnil atypický styl soupeře. "Ten tým je tak dobrý proto, že co hráč, to velmi solidní střelec. V jakýkoli okamžik od nich hrozilo nebezpečí z jakékoli pozice, dávali nám i koše, co jiné týmy předtím nedávaly. Na rozehře byl famózní Koponen a  i na podkošových pozicích, kde bránící pivoti kolikrát spoléhají, že ten jejich hráč koš ze střední a dlouhé vzdálenosti neohrozí, měli borce, co si ty střely vzali a dávali taky. Bylo to frustrující, ale i takové týmy existují, a pokud jim dáte prostor, oni ty koše nasázejí."

"Pokud jde o Turky, ti nás trochu podcenili v prvním zápase, ale ve druhém už byli mnohem produktivnější a trefovali se i v tak těžkých chvílích, co nevidíte často. Turkoglu se chtěl předvést víc než v prvním utkání a dával nám i trojky "do obličeje", s klaksonem. Společně s Ilyasovou takhle proměnili čtyřikrát v řadě a to vás trochu mentálně láme. Vy nedáte otevřenou pozici a oni vzápětí přes veškeré vaše úsilí v obraně promění po vlastní akci těžkou střelu z odskoku."

O něco víc než obrana tým zatím pálila nízká úspěšnost trestných hodů a také velký počet ztrát. V obou oblastech kouč vyhlíží zlepšení. A ne malé.

"Některé naše ztráty byly nevynucené až absurdní. Třeba Jirka Welsch dvakrát uklouzne po reklamě, spadne a písknou nám kroky nebo je z toho ztráta. A tohle se běžně nestává. Svou roli sehrává i rychlost, kterou se chceme prezentovat. Při naší stále ještě syrové hře hráči dělali chyby při chytání míče v pohybu nebo při řešení kombinací, které se teprve ustálí. Doufám, že na ME budeme schopni čelit nátlakovým obranám, které se nejvíc věnují rozehrávačům. Konkrétně s tímhle jsme se srovnali rychle a míče jsme si tu vážili," říká k pečlivosti rozehrávačů lodivod.

Ten k otázce šestkové střelby, na evropské scéně podle něj obzvlášť důležité, přiznal, že kvůli mizerné úspěšnosti tým i pár výsledků ztratil. Hlavně v Turecku, kde domácí v prvním zápase Čechy z trestné linie přestříleli o 24 bodů. "A to je při prohře o 7 až neuvěřitelné."



"My jsme si ale řekli, že je dobré se do těch situací, kdy házíme trestné hody, dostávat a teď už hráčům zdůrazňujeme, že je důležité přidat i tu individuální kvalitu a zlepšit se tak, aby tým cítil, že se o trestné hody může opřít. Při naší skladbě týmu je ale jasné, že někteří nejsou dlouhodobě tak odolní a ryzí střelci, aby proměňovali na 90 procent, zejména když hrajeme na hranici absolutního nasazení a ti hráči mnohdy vypadají velmi unaveně. Motorika pak nefunguje tak jako v klidu."

"Jednoduché není šestku proměnit ani v situaci, kdy se na čáru dostanete jednou za dlouhou dobu. My jsme třeba s Litvou házeli první až v 28. minutě, což je atypické. Sudí ty fauly buď neviděli nebo to tak prostě bylo, ale tlak na exekuci je pak větší, když poprvé střílíte v 28. minutě, skore je minus 6 a vy víte, že nedáte-li, bude to ještě složitější. Já ovšem věřím, že se tohle dá do normálu, protože by byla škoda tady ztrácet, když vidíte, že herně stačíte a jen takhle málo chybí k tomu být o koš lepší."  

Jako by těch minusů, na to, že ME zahajuje už za týden, nebylo právě málo. Z ohlasů soupeřů však vyplývají i jiná hodnocení.

"U týmů, s kterými jsme hráli, jsme svou hrou vzbudili ohlas. Při různosti soupeřů nám často nějakou dobu trvalo, než jsme se na ně adaptovali, ale vždy jsme se do zápasů vrátili a to soupeři kvitovali. Je ale taky pravda, že když někdy zkušenější hráči jsou zrovna na lavičce, ti mladší ještě nemají tolik zkušeností, jak se vyrovnat s tím tempem, tlakem a s tím, že pokud soupeř vycítí, že děláte nějaké chyby, tak vás nekompromisně trestá. Na druhou stranu tihle hráči mohou nastartovat novou éru a je potřeba, aby si tímhle prošli a nabyté zkušenosti pak mohli využít." 


-trh-