Akrobaté od Vajgaru před Slam Dunkem: Donald (193) slibuje pecku! Brison (178) cílí na vykoupení za NCAA

INTERVIEW S ALL-STAR MUŽI   Všichni už dopředu říkali: "Ti dva z Jindřichova Hradce tam musejí být!" O čem a o kom je řeč? O cirkusových artistech, kteří tuhle sezonu rozdávají po nůších radost a zážitkovou turistiku u rybníku Vajgar, a kteří při tom na sobě shodou okolností mají basketbalový dres. A svou produkci musí udržet v mantinelech běžných zápasů Kooperativa NBL. Donedávna top skórer ligy, 193 vysoký Donald Robinson, a jeho krajan z týmu Lions, jen 178 vysoký Brison White. Už dopředu je zřejmé, že by měli být tahouny pondělního Slam Dunk Contestu v All-Star Game NBL. Donald už dopředu avizoval, že v rukávu má pro fanoušky i nějaká překvapení. Více již poví oba chlapíci s pružinami v nohou v rozhovoru, který Basketmagu poskytli před středečním utkáním v kolínské hale.

Pánové, už se na pondělní Slam Dunk těšíte?
DR: Jasný, bude to perfektní zážitek. Já osobně budu v nějaké All-Star Game vůbec poprvé a určitě to bude dobrá zábava.
BW: Já se na Slam Dunk rozhodně moc těším. V minulé sezoně jsem se skoro dostal do soutěže smečařů v elitní divizi NCAA, ale v hlasování fanoušků mi nakonec k nominaci chybělo asi 50 hlasů, což byla velká škoda. Takže i pro mě bude tohle první velká soutěž.

Už jste si zjišťovali, co v NBL u porotců obvykle nejvíc zabírá.
OBA: Ne, nikoho jsme se ještě neptali.

Obvykle se v minulých ročnících nejvíc cenilo skákání přes překážky, ať živé nebo umělé. Co při duncích nejvíc baví vás?
DR: Asi právě lety přes překážky. Nebo nějaký větrný mlýn (zakroužení paží nebo pažemi před dunkem). Pro diváky budu mít překvapení!
BW: Můj nejoblíbenější kousek je vyhodit si míč do vzduchu a pak ho zarvat. Nahodit si ho o desku nebo nějaký větrný mlýn. Naopak nejsem moc příznivec létání přes lidi. Nechtěl bych totiž někoho kopnout do hlavy.



Slyšel jsem, že vám bylo navrženo, zda byste v pondělí nezkusili dunk přes kapotu auta. Ale prý jste se toho obávali. Takže, zvládli byste i něco takového?
DR: To jsou jen klepy. Mě se tedy nikdo neptal. Asi bych do toho ale nešel. Teď opravdu ne. Načasování není nejvhodnější (Lions stále bojují o účast v play-off). Možná po sezoně, ale teď vážně ne. 
BW: Ani mě se nikdo neptal a já přes věci fakt skáču nerad.

Co nejtěžšího jste zatím v oboru zvládli?
DR: Jednou nebo dvakrát se mi povedla smeč s provlíknutím míče mezi nohama. Ale nebylo to soutěžně.
BW: U mě je to stejné. Mezi nohama jsem to dal poprvé na střední. Možná jsem to zvládl třikrát, ale taky to nebylo v soutěži.

Už za sebou nějaké smečařské soutěže máte?
DR: Ne. Tohle bude první.
BW: Jednou jsem do toho šel, ještě na střední škole, než jsem šel na vysokou. A vyhrál jsem!

Je to těžší, když nemáte dopředu naskákaný kurt, neznáte tvrdost obrouček, jako tomu bude v případě pražské haly Královka?
DR: Trochu to roli hraje, ale nijak velkou.
BW: Mělo by to být jako kdekoli, pokud je koš deset stop vysoko (305 centimetrů), jsme v pohodě.



Už víte, co použijete v semifinále?
DR: Jak jsem řekl, něco pro lidi budu mít. Pár triků, které si ale nechám pro sebe.
BW: Ještě jsem o tom nepřemýšlel. Vím o tom sotva den.

Kdo z vás dvou vlastně skáče výš?
(oba se smíchem ukážou na toho druhého)
DR: Rozhodně Brison.
BW: Donald.
DR: Možná to vypadá, že výš létám já, ale to jen proto, že jsem vyšší.

Dobře, jaký tedy máte výskok?
DR: 35 palců (89 centimetrů).
BW: (smích) Už dřív jsem mu řekl, že skáču 40 palců (102), proto říká, že on jen 35. Podle mě ale dává 45 (114). (opět se směje)

Kdo z dunkovacích dějin, halových nebo pouličních, je vaší největší inspirací?
DR: Michael Jordan. Buď on, nebo Vince Carter. Možná spíš Vince. A který jeho dunk? Všechny.
BW: Protože jsem menší, líbí se mi Steve Francis nebo Nate Robinson (175 vysoký trojnásobný vítěz Slam Dunk Contestu NBA). A taky Spud Webb (170 vysoký senzační vítěz Slam Dunk Contestu NBA 1986), protože jsem o něco menší než všichni ostatní.



Asi jste viděli, s čím letos vyhrál v NBA Zach LaVine, který si obhazoval míče všude možně kolem těla.
BW: Já jsem o něm věděl, už když hrával na střední. Takže ho znám dlouho a je fakt úžasný.

Dá se zvládnout to, co předvádí?
BW: Jo, ON to zvládá. Rozhodně to ale nemůže dělat každý.
DR: Musím jen souhlasit.

Jak dlouho by na to bylo potřeba trénovat?
DR: Podle mě to s tréninkem moc nesouvisí. Je potřeba mít zvládnutou hlavně techniku.
BW: Já jsem tohle ještě nikdy nezkoušel. Kdybych se ale zavřel do haly a hodně dlouho na tom makal, snad bych to dal.



Měl jsem to štěstí, že jsem viděl přenos z vašeho zápasu v této sezoně, kdy jeden z vás v průběhu třetí čtvrtiny, kdy jste vedli asi o sedm, nebo devět bodů, nahodil v brejku tomu druhému na dunk o desku. To máte vážně povolené takový cirkus i v ligovém zápase?
BW: To jsem byl já a nahazoval jsem to právě Donaldovi.

Kouč Forejt to neřeší?
BW: Když to skončí košem, tak ne. Pokud to ale nedáme, tak není vůbec spokojený.

Pokud byte v pondělí vyhráli, jakou odezvu by to sklidilo u vás doma ve Státech, v rodině a u kamarádů?
DR: Byl to by to jistě úspěch, ale hlavně je to zábava. Radši bychom uspěli v play-off, než vyhráli Slam Dunk. Liga je naším hlavním cílem.
BW: To pro moje kamarády a rodinu by to byla velá věc! Protože jsem přišel o šanci být ve Slam Dunku v NCAA. Oni si mysleli, že jsem si zasloužil tam být. Takže pro ně by to bylo důležitější než pro mě osobně.