Adam P. o pohádkoparku, obří nervozitě, překvapení z kadetů a zklamání i úžasu během audience u Jordana

Vám, kterým je stejně jako jemu, není třeba nic říkat. A vy starší, zkuste se v myslích vrátit o pár let zpátky, abyste se naladili na vlnu následujícího vyprávění 16letého teenagera, který si o víkendu v hale Charlotte Bobcats potřásl rukou s jedním, téměř na den přesně třikrát starším pánem. Michaelem Jordanem. Mimochodem - narozeniny v únoru oslavili dva dny po sobě.  O tom, jak si užil  své první čtyři dny v Americe, vám teď poví Adam Pecháček sám.

"Bylo to úžasné! Osobně jsem od toho ani tolik nečekal," začal s nadšením vyprávět podkošový hráč o dnech na finálovém kole campu Jordan Brand Classic, veleprestižní akci pro nejlepší patnácti až šestnáctileté kluky z celého světa.

"Program byl nabitý, se super akcemi. Neměli jsme prakticky ani minutu volno. Bylo to celé hodně zábavné, s minimem tréninků. Ameriku jsem si tak hodně užil," básní dál.

Organizátoři dobře věděli, jak mladíky v zemi neomezených možností zaujmout. Vypravili je proto nejen do města, ale také na bowling do nejznámějšího baru ve městě, nebo do 73titisícového Bank of America Stadium, kde hrávají NFL Carolina Panthers (horní snímek).



"To byl neuvěřitelný zážitek, bylo to neskutečně velké. Otevřeli vlastně jen pro nás a ve středu hřiště ležel obrovský banner Jordan Brand Classic," žasl Adam.

A pak tu byl rozlehlý zábavní adrenalinový park Carowinds, pohádkové prostředí s opičími drahami, umělými vodopády a řekou protékající lesem, rafty nebo extrémními skoky na laně z deseti metrů.   

A také s 13 horskými drahami (spodní snímek), včetně obřího Intimidatoru, tedy Zastrašovače, kde se vozíky řítí až 130kilometrovou rychlostí! Ostatně mrkněte se na tu mega jízdu na videu.

"Bylo to celé super, něco jako větší vesnice u nás. A šlo asi o největší zážitek z celého campu," uchvátilo Adama, který si zamiloval celou Charlotte. "Je to  typické americké město, s mrakodrapy v centru, ohromná futuristka, ale taky strašně příjemní lidé."

Ale pojďme i pod koše. Tam nejlepší talenty planety čekaly jen dva tréninky. "Byly zaměřené na nácvik akcí, už ne na fyzickou stránku. Rozdělili nás na dva týmy, Black a White. Já jsem byl v týmu White. Náš trenér si pro nás připravil pět akcí, které jsme pak uplatnili v závěrečném zápase zahraničních hráčů."

Ten byl na programu v sobotu jako první. Po něm následoval duel regionálních talentů a nakonec bitva největších středoškolských hvězd celé Ameriky.



"Na nás bylo v hale asi tisíc lidí, na místní se tam pak nahrnulo nějakých 12 tisíc. Sešlo se v podstatě celé město, hodně tím žijou," všiml si Adam.

Sám odehrál 24 minut (v osmičlenném týmu šestý nejdelší čas) a k výhře přispěl 6 body se střelbou 6/3 a dvěma doskoky.

"Velkou roli u mě hrála nervozita. Bývám nervózní i před zápasy v Česku a tady jsem byl nadoraz! No ale hrál se basket a já si říkal, že musím hrát stejně, jako jsem zvyklý. Výkon se mi ale kvůli té nervozitě moc nepovedl. Hodně se střídalo, a když jsem se dostal k míči, snažil jsem se to zahrát dobře pro tým, ne abych dával co nejvíc bodů. Chtěl jsem si to hlavně užít."

Zápas sledoval i skaut Bobcats a především Michael Jordan. A hned po utkání oba týmy přijal na dvacetiminutové audienci. Když o ní Adam mluví, začne slovy o lehkém zklamání, ale postupně přece jen roztává.

 "Michaela jsem viděl, podal si s ním ruku, ale taky nás předem upozornili, že je striktně zakázáno se s ním fotit našimi foťáky. Bylo to hodně omezené."

"Seděli jsme proti němu ve dvou řadách, což bylo úžasné, to jsem se nemohl vynakoukat. Přece jen je pořád nejlepší hráč na světě, takže jsem si to sám pro sebe užíval."

"Michael nás nejdřív přivítal proslovem. Řekl, že musíme pořád pracovat a pracovat a nesmíme přestat, ani když nás to nebude vždycky bavit. A že každý trénink musíme dřít naplno. Pak vyprávěl o svých začátcích a nakonec byl prostor na naše otázky. Padl i dotaz, na který jsem se chtěl původně zeptat taky, kdo je podle něj nejlepší hráč v NBA a v Eurolize. On na to odpověděl, že nejde říct, kdo je nejlepší, ale že se mu v NBA líbí Durant a Paul."



Z campu si Adam přivezl i hmotné zážitky, všechny od značky Jordan: boty, tréninkové soupravy, poddresy, tepláky, bundy i trička.

Když má zmínit nejlepší hráče campu, Adam nemůže nezmínit německého rozehrávače Davida Taylora z Bayreuthu, s nímž sdílel i hotelový pokoj.

"Lepší rozehrávač tam nebyl. Herně se předvedl famózně a měl i výbornou angličtinu, takže jsme se mohli dobře pobavit. Typoval bych ho, že to dotáhne vysoko."

Mluví-li o sobě, používá slova o nedostatcích v agresivitě a důrazu. "Já spíš volím při zakončení ty těžší situace, ale celkově jsem na campu uspěl," říká mladík ze Sokola pražského, který se už v září přesouvá do svého nového působiště v Boloni.

Jeho americké turné následovalo téměř ihned po prvním letošním přípravném turnaji reprezentace kadetů ve Francii. A ten stál i díky Adamovým výkonům za to. Češi vyřídili Turky a také Řeky, které mají na domácím ME na přelomu července a srpna ve skupině.

"Je to ohromný úspěch. Sám jsem byl překvapený, že jsme tam uspěli. Nečekal jsem, že porazíme takhle silné týmy, nebo jsem to minimálně čekal těžší. Měli jsme tam super kolektiv s výbornými hráči, s kterými se super hraje, a zároveň jsou perfektní i mimo hřiště."  

Z nováčků v sestavě na sebe podle Adama nejvíc upozornil Matěj Svoboda. "Je to ročník 1996, ale úžasně se chytil. Vůbec nebylo znát, že byl mladší. Herně budil dojem staršího," chválí nyní už jeden z tahounů týmu, který po tomto turnaji vidí postup ze základní skupiny ME v o něco pozitivnějším světle. "


Petr Hamták