Číslo 58 draftu přistálo v Nitře: Súdánec Majok od Lakers přes Maccabi po show time pod Zoborom

Je velká škoda, že takové zjevení nemůžete vídat na českých palubovkách. S rozpětím křídel kondora - v jeho případě 224 centimetrů -, s pouhým pruhem vlasů vedoucím středem hlavy, ale hlavně s pohybem i s metrovým výskokem supermana by byl skutečným diváckým lákadlem. Na jedno bouchnutí provede nájezd z trojky zašpuntovaný monstr dunkem. Za pouhou čtvrtinu vystřihne čtyři pět bloků, co by v bouřlivějším prostředí zvedaly celé sektory tribun. A zájem budí už pouhou prezencí na hřišti. V jedné osobě 208 vysoká čtyřka ze Súdánu, číslo 58 letošního draftu NBA patřící LA Lakers a výborný zářez na pažbě managementu Bemaco SPU Nitra - Ater Majok.

Publikum pod Zoborom si ho muselo oblíbit už za pár letošních zápasů. Jeho akce, zárazy i "čepice" jsou oceňovány náležitou odezvou a na nějaký ten menší úlet se pak nehledí.

Třeba ve víkendovém derby slovenské extraligy s Komárnem. Když byl po dvou rychlých faulech brzy střídán, plácl do nastavené ruky člena realizačního týmu na kraji lavičky takovou silou, že to muselo být cítit až do konce čtvrtiny. Když se později dopustil třetího faulu a minutu do konce poločasu ho chtěl zkušený kouč Urban stáhnout, 24letý hráč máváním rukou mocně signalizoval, že vše je v pohodě a není třeba ho střídat. A trenér nad tím jen kroutil hlavou.

V poločasové přestávce se pak celý tým standardně rozběhával a střílel na koš. Ater v tu dobu seděl na lavičce a vyčkával začátku druhé půle, s koučem dlícím v tu dobu na druhém konci jinak prázdné střídačky.

Jakmile však druhá polovina odstartovala, chlapík v ponožkách s logem NBA se do hry vložil takovým způsobem, že nitranské publikum valilo oči. Jen dva hlasy českých klubů ve prospěch Nitry chyběly v létě k tomu, aby udivoval i publikum tuzemské.



Atere, jak daleká cesta to pro vás byla vyšplhat z rodné země k číslu 58 letošního draftu?
Je to jen o tvrdé práci, oddanosti a lásce ke hře. Chtěl jsem se do NBA jednou dostat. Jo, trvalo to dlouho, ale od Las Vegas přes Connecticut, Turecko a Austrálii jsem toho konečně dosáhl. Teď je ale bohužel výluka.

Kdo byl pro vás klíčovou osobou, která vám pomohla až před brány NBA?
To, že jsem hrál na UConn, mi pomohlo moc. Hrát a trénovat pod Jimem Calhounem (trenérská legenda NCAA a člen Síně slávy) vás po sportovní stránce hodí do úplně jiné dimenze. Tam jsem dostal velkou šanci.

Jak jste byl vlastně objeven?
Žil jsem s rodinou v Austrálii a jednou v létě jsem přijel do USA na turnaj, kde mě viděli lidi z UConn, UCLA, Kentucky i dalších univerzit a pokoušeli se mě získat. Mně nakonec přišel UConn jako nejlepší volba.

Jaký plán s vámi mají Lakers?
Bylo jasné, že bude výluka, takže jsme se dohodli, že chtějí dál sledovat mé pokroky a že musím jít někam, kde budu moct hrát větší minuty a být v pozici lídra spíš než nosiče vody. V tom byla Nitra vhodný tým. A až bude NBA opět v provozu, zapojím se do přípravného kempu Lakers, do letní ligy a uvidím, co se podaří. Kouč Brown mě jen instruoval, abych se soustředil na obranu 1 na 1, doskoky, ne zase tak moc na body. To přijde později samo. Takže se snažím jeho pokynů maximálně držet. Proto - jak jste viděl v zápase - se snažím co nejvíc zapojovat do hry spoluhráče a věnovat se hlavně obraně.



Vy jste ovšem v létě podepsal i čtyřletý kontrakt s Maccabi. Co má s vámi za úmysly tento velkoklub?
Podepsal jsem to právě pro případ, abych se mohl v Evropě rozvíjet a měl místo, než se v NBA začne. Maccabi je elita v evropském basketbale a já jsem toho chtěl využít.

Kde si vás pak mezi Lakers a Maccabi našla Nitra a proč jste se rozhodl její nabídku využít?
Připravoval jsem se v létě ve Washingtonu, hrál jsem tam třeba s Beasleym, Durantem a dalšími kluky z NBA. A kouč a manažeři Nitry se tam přijeli podívat. Sledovali mě a nabídli mi smlouvu. Tehdy jsem si nebyl jistý, vůbec jsem nevěděl, kde Nitra leží. Takže jsem se dál chystal podle instrukcí z Maccabi. Nakonec se ale Nitra ukázala jako dobré místo, věděl jsem, koho už podepsali, Clementeho, Vadena (draftován v druhém kole v roce 2009)... 

Kde se ve vás vzaly ty skokanské a blokařské schopnosti?
Mám to v sobě, jako bývalý volejbalista. A rád dělám dřepy s činkami. Kdykoliv jsem v posilovně, zvedám 150 nebo i 180 kilo, to mě fakt baví.

Doufáte stále, že se v NBA letos ještě začne hrát?
No, nevypadá to dobře. Ale nikdy není nic jisté. Zítra se můžou probrat a zničehonic se dohodnout. A přestože je NBA můj dlouhodobý cíl, teď chci odvádět to nejlepší v Eurochallenge Cupu a vyhrát slovenskou extraligu.



Změnilo by vůbec zásadně vaši situaci, pokud by se začalo?
Dívám se na to asi takhle: Nemůžete pořád myslet na to, co bude, až začne NBA a zároveň se soustředit na svůj současný tým. Takže Nitra je teď můj hlavní cíl. Chci dělat všechno, co půjde, a vyhrávat co nejvíc.

Užijete si v Nitře i jinou zábavu než basketbal?
Taky, ale já jsem tu hlavně kvůli hraní. Jen makám na sobě, noční život a podobné věci tu neznám.