100 bodů i dvě technické za flopy ve finále Euroligy! Olympiacos z minus 17 podruhé v řadě šampionem!

Nepřemožitelní. Nezničitelní. Mistři comebacků. Těmito i dalšími superlativy lze zasypat loňského i letošního šampiona Euroligy. Jde o stále tentýž tým - Olympiacos Piraeus. Srazíte ho na zem, vstane znovu a znovu a ránu vám vrátí s ještě ničivější silou. Myslíte, že už ho máte na lopatkách, ale nemůžete se mýlit víc! V loňském finále moskevský CSKA Olympiacos nedorazil ani z 19bodového vedení a jeho nezacelitelná rána byla ještě prohloubena letošním semifinálovým repete se stejným soupeřem. V rozhodujícím čtvrtfinále tohoto ročníku Efes držel aténský celek pod krkem už o 15 bodů, ale se zlou se nakonec potázal i on. A nedělní finále dodalo k legendě o této snové skvadře další nesmazatelný zápis.

Po první čtvrtině zaostávala 10-27, Real měl horké ruce a utkání vládl. Zbylých 30 minut však projel fatálně 61-90 a i letos podceňovaný Olympiacos tak obhájil trofej - pod vedením v druhé půli fantastického rozehrávače Spanoulise. Tři finále za 4 poslední roky tak přetavil ve druhý a třetí euroligový titul svých dějin.

"Život píše překrásné příběhy," pravil po finále kouč Georgios Bartzokas, který řecký tým převzal před touto sezonou.

"Celý rok byl pro nás obtížný, měli jsme zranění a lidé nám nevěřili. Přesto jsme se znovu dostali do Final-4, tenhle tým se totiž nikdy nevzdával. A uměl hrát různé typy hry - vyhrát s necelými 70 body proti CSKA nebo vysázet stovku ve finále. Byli jsme příkladem pro celé Řecko, že jsme schopní zázraků."

Nad schopností obracet zápasy se už Bartzokas ani nepodivoval. "Během sezony se to stalo v mnoha případech. Když prohráváme, nepanikaříme a hledáme cestu zpět. Real začal finále zhurta a my z toho byli v šoku. Oni hrají oproti nám velmi odlišně. Řekli jsme si, že základem musí být pohlídaný obranný doskok - a pak tu byl Spanoulis. V druhém poločase jsme věděli, že nemohl nebýt extrémně dobrý," řekl trenér na adresu jediného útočného doskoku Realu v první půli (v druhé už 8) a také super výkonu MVP této sezony Spanoulise, který všech svých 22 bodů vysázel v druhé půli.



Bartzokas nezapomněl ani na to, že dosavadní euroligové vavříny s oběma aténskými celky žali srbští koučové. "Řeckému basketbalu pomohli, vnesli do něj své znalosti. Já před sebou ale vidím tvář řeckého trenéra a doufám, že mnozí řečtí koučové dosáhnou na spoustu trofejí."

Kouč Pablo Laso z Realu, klubu s největším počtem prvenství z nejprestižnější kontinentální soutěže, navzdory víc než slibnému startu nedosáhl na první euroligový titul pro Madrid od roku 1995.

"Teď se cítíme na h...., ale měli bychom na sebe být za celou sezonu v soutěži hrdí. Abyste mohli prohrát finále, musíte se do něj nejprve dostat. A to jsem taky týmu řekl."

Laso duel před 15.200 diváků označil za velmi fyzický a také hraný v ohromném tempu. "My jsme skvěle začali a náš defenzivní plán fungoval perfektně. A trefovali jsme i těžké střely. Až se mi zdálo, že náš náskok je příliš velký. Bude se teď jistě mluvit o tom, jak markantní vedení jsme měli, ale ono to zase tolik nebylo. Oni v první čtvrtce nedávali, my ano. A měli jedinou cestu, jak se vrátit do zápasu. A to se jim i podařilo."

Real skutečně zahájil famózně, pěti trojkami za první čtvrtku (za zbylých 30 minut 4). Přidal i body z brejků a v obraně sázel soupeřům bloky.

Do druhé čtvrtky opět nastoupil už v semifinále skvělý rozehrávač Realu Rodriguez, ale tentokrát týmu tolik štěstí nepřinesl. Naopak Antič hned trefil první trojku Olympiacosu, Perperoglou přidal další a tým se hlavně čím dál víc nasouval pod koš ke snadnějším bodům a vynuceným šestkám (do půle 13/10, Real 8/6). Stále důrazněji také zamykal obranu, do níž to Realu přestalo padat, a i když měl Olympiacos do půle 9 ztrát (Spanoulis 3, Real 7), po 20 minutách už se přisunul na 37-41.



Trio Realu Fernandez (10), Llull (8), Rodriguez (6) se složilo na 24 bodů, u Olympiacosu Law s náhradníky Hinesem a Antičem zapsali 22. To opět podtrhlo důležitost lavičky vyrovnaného aténského celku: ač základ Realu do půle přestřílel ten soupeřův 29-15, lavička stejně jako v semifinále excelovala (22-12).  

Hned na startu třetí čtvrtky přišla klíčová čtyřminutovka zápasu. Spanoulis ji v prvních třech útocích odpálil třemi trojkami v řadě, jež měly na soupeře zcela demoralizující účinek.
 
"Tohle udělalo v zápase rozdíl. Až do konce pak byl Olympiacos schopen udržovat si ve skore odstup," uznal Pablo Laso.

Když se rozohnili i Law (20, 5 asistencí, 8F+, TH 13/11 za 34 minut) s Hinesem (12), otočil Olympiacos na 52-46. Real však díky aktivnímu Slaughterovi a Fernandezovi ještě srovnal a po 30 minutách držel remízu 61-61, i díky technické chybě soupeře Sloukase za simulaci faulu.

Definitivně tak rozhodla až čtvrtá část. Olympiacosu pomohlo, že až po 12 minutách druhé půle měl první ztrátu (v druhé půli 3, Real 5), protivníka buď nepustil ke kloudnému zakončení, nebo donutil ke ztrátě, nebo posílal na trestnou čáru a postupně se sunul kupředu. Real se musel cítit naprosto zoufale, když neměl téměř žádnou snadnou střelu z blízkosti koše.

Čtvrtá z pěti trojek Spanoulise (celkem 9/5) už poslala po 33 minutách Olympiacos na 70-62. V utkání chytře hrající Perperoglou přispěl trojkou a důležitým momentem byla technická chyba za flopping i pro Slaughtera z Realu, za niž trestné hody proměnil Spanoulis a Antič po výhozu zvýšil pět minut před koncem už na 82-70.  



Rodriguez pak velkou aktivitou (celkem 17 bodů za necelých 18 minut, TH 12/11 při 6F+) přitáhl Real na 87-79, ale Spanoulisova trojka z 9 metrů na 90-79 už měla pro soupeře v 38. minutě destruktivní parametry. Frustrovaný Slaughter pak hrubě fauloval Spanoulise, v čemž jej za chvíli napodobil nesportovním faulem i Fernandez. Ten musel povinně střídat a symbolicky tak učinil za vystoupením svého týmu smutnou tečku.   

Obrovská radost na lavičce Olympiacosu propukala už v poslední minutě a po závěrečné siréně explodovala naplno.

Zásadními veličinami zápasu byly dvojky (30/20 ku 32/17 pro vítěze) a šestky (42/33 ku 36/27). Oba celky trefily 9 pokusů z trojek. Vítěze vedle Spanoulise, Lawa a Hinese drželi i Sloukas (11), Perperoglou (10) a Antič (10). U Realu vedle Fernandeze (21) s Rodriguezem více vynikli i Llull (14) a Slaughter (9).  
 
"Byly to neuvěřitelné tři dny. Do Londýna jsme přijeli jako obhájci, ale také jako outsideři. V sezoně jsme měli problémy s rozpočtem, zraněními a museli hrát spoustu zápasů. V mnoha z nich jsme už stáli zády u zdi a hodně se o nás pochybovalo, ale to nás jen posílilo a řadu utkání jsme dokázali otočit jako tohle finále," pravil po zisku své třetí euroligové trofeje Vassilis Spanoulis.

Přiznal, že jeho úloha ve Final-4 byla přetěžká. "Pokaždé jsem musel hrát proti dvěma až třem obráncům, ale tak to prostě je, musím potom uvolňovat své spoluhráče. Nakonec jsme dali stovku, což je ve finále něco úžasného! Tenhle tým má neskutečnou chemii a každý v něm zná svou roli," dodal playmaker na adresu své družiny, z níž 10 mužů bylo už u loňského senzačního úspěchu z Istanbulu.

"Nepřestávali jsme věřit ani na jednu jedinou vteřinu. A právě to dělá tenhle tým unikátním. Vyhrát dvakrát za sebou je šílenost!" rozplýval se i Acie Law, jenž zapsal obří rating 31.



Za zklamné borce Realu promluvil mimo jiné guard Sergio Llull. "Po skvělém začátku nám asi příliš brzy došly baterky, oni se vrátili do zápasu a pro těsnou koncovku měli víc zkušeností než náš mladý tým. Dostat stovku ve finále si nemůžeme dovolit."   

Rudy Fernandez dodal, že tým se tentokrát snažil být hodně agresivní. "Když jsme se ale dostávali do potíží s fauly, oni začali víc chodit dovnitř a vyplatilo se jim to."

A jeden důležitý detail doplnil i ostrostřelec Jaycee Carroll: "Osm desetin vteřiny před poločasem přišel náš hloupý faul při jejich trojce, což stáhlo rozdíl na čtyři body. A pak všechno změnily tři trojky Spanoulise. My jsme museli upravit obranu a to jim otevřelo další možnosti v útoku."


-trh-